You Are My Teacher?!

38.❌

A já nevím, choval jsem se tak, že jí muselo být jasný, že jí miluju taky. Musela to vědět. Nemohla si najít milence, prostě ne.

Vždyť jsme manželé sotva čtyři měsíce, tohle by neudělala.

,,Jo, máš pravdu."dopil jsem poslední lok a zvedl se, abych si oblíkl bundu a vydal se domů.

,,Přijdeš v neděli?"doprovodil mě k autu Lucas.

,,Asi jo, kdyby ne, tak napíšu."odemkl jsem auto a ještě se k němu naposledy otočil.

,,Fajn, tak se vidíme, kámo."poplácal mě po zádech a s tím odešel.

Cestou domů jsem pořád nemohl přestat myslet na to, co se se Sárou děje. Jack nám dal konečně pokoj, tak co ji mohlo tolik trápit? Vážně má milence?

O její rodině ani nemluvím. Její babča z matčiny strany mě nemůže ani cítit. Myslí si totiž, že její vnučku podvadím a nebo jí mám jen na sex. A její táta asi nevěří tomu, že jsem ji s Lisou nepodvedl.

Jedinej Dallon a Kenneth se mnou neměli problém. A vkastně ještě prarodiče od otce. Ale ta její druhá babi se ke mě vážně chovala neskutečně

Nejdřív jsem se snažil ji ignorovat, ale už to začala přehánět. Začala k nám jezdit častěji, protože bydlí kousek od nás a to nemluvím o tom, že přijede na Vánoce, který jsou za tejden.

Už po naší svatbě jsem chtěl Sáře navrhnout, aby jsme se odstěhovali. Nemyslím pryč z Texasu, ale z Dallasu, třeba do Houstonu, nebo Austinu.

Dnes ji to rozhodně musím navrhnout, až s ní budu mluvit.

Sarah

,,Dnes v noci jsme si perfektně zašukali."

,,Katherine!"vykřikli jsme s Jimem naráz.

,,No, co? Co máme Aryu, tak nemáme tolik času, ale včera.. Bože můj, ještě teď vlhnu. Dělal mi to pusou nejmíň čtyřikrát, no chápete?"

,,Ne."protočil očima James.

,,Řekni, Sáro, tobě to Winchester nedělá jazykem?"

,,Ehh.."nevěděla jsem, co říct a omluvně se podívala na dámy, které na nás upíraly zrak.

,,Kath, mohla by ses trošičku ztišit? Nejsme tady samotné."

,,To je toho."protočila očima.

,,Sarah, podívej, tvoje číslo! Běž!"ozval se James a já se okamžitě postavila.

Je to tady. Moje výsledky. Dech se mi zrychlil a já se rozešla ke dveřím, kde jsem se měla dozvědět, jestli jsem plodná, nebo ne.

Strašně moc jsem si s Deanem přála miminko. Chtěla jsem, aby byl táta, aby jsme spolu měli rodinu.

Jenže spolu spíme už od svatby bez ochrany a pořád nic. Byla jsem už tak zoufalá, že jsem se dostala jsem.

Nechtěla jsem nic říkat Deanovi, dokud nebudu mít výsledky a věděla jsem, že by si všiml, že je se mnou něco v nepořádku.

Proto jsem si v práci schválně brala o dvě hodiny navíc, abych s ním nebyla sama a potkávala ho jen v posteli před spaním. Navíc peníze se mi hodily. Všechny jsem si dávala na spořící účet, aby jsme měli do budoucna, kdyby něco. A za zbytek dělala nákupy potřebných věcí.

Ještě k tomu jsou tady za týden ty pitomé Vánoce a já ještě neměla žádné dárky. Byla jsem zaneprázdněná prací a zbytek myšlenek mi směřovalo k těm výsledkům.