SUPERNATURAL II.

Amy POV

O pár dní později Malia a ostatní Winchestrovi přijeli na Vánoční návštěvu. Rozhodli jsme se totiž že tento rok oslavíme Vánoce společně. Den před Vánocemi dorazil jako první John. Pevně mě stiskl a vlepil mi polibek do vlasů „Rád tě zase vidím děvče" usmál se a šel pozdravit s Joshem, který před chvíli přijel z práce. Ani jeden jediný den, kdy jsme měli volno se nestalo aby jeden z nás nemusel zajet do nemocnice a tak jsem se modlila, aby alespoň tyhle vánoce proběhly v klidu a rodinné pohodě. O pár minut později někdo začal bušit do dveří jako by hořelo. Lekla jsem se že je to naše sousedka Jessica, které neustále něco chybělo v domácnosti a tak si z nás udělala miniobchod kam vždy přijde něco si vezme a už to nikdy nevrátí. Padla ze na mě úleva když za dveřmi stála Malia a Sam. Řádně jsem ty zmrzlíky přivítala a pak si uvědomila chybějícího člena „Kde je Dean?" zeptala jsem se a oni mi vysvětlili, že Dean zapomněl natankovat a neopustí své auto. Proto se Josh rozhodl, že pro něj zajede a pomůže mu.
Zapálila jsem oheň v krbu a zavolala Joshovi, abych se zeptala jak jsou na tom „Už jsme připravení vyrazit domů" řekl a já se usmála „Tak buďte opatrní" řekla jsem „Já sem vždycky miláčku" zasmál se do telefonu a zavěsil. Ostatní už se stihli přesunout do obýváku za mnou. Malia mě přistihla jak si hraju s prstýnkem a okamžitě si spojila jedna a jedna dohromady. Sakra. Chtěla jsem počkat na Joshe a Deana, ale nakonec jsem přiznala pravdu a tak zase proběhla vlna gratulací. Bylo to ve chvíli kdy se vrátili oba kluci a sestra se rozběhla k Joshovi aby ho objala a aby mu pogratulovala. Já si mezi tím vyfotila Deana na mobil, protože vypadal v santovském svetru opravdu uchvatně. „Cože? Slyšel jsem dobře? Ty se budeš vdávat?" zeptal se Dean, který došel ke mě. Usmíval se, ale jeho oči nevím proč tak vesele nevypadaly. Spíš jako by ho něco mrzelo. „Už to tak bude" usmála jsem se o on mě objal „Tak to gratuluju" zašeptal mi do vlasů a dal mi pusu na tvář.
Všichni jsme si posedali a začali si vyprávět různé historky. Jediné, které byli zakázané byly ze světa lovců. „A pamatujete si jak se Amy opila?" zasmál se Dean „Nikdo mě nemá rád" rozvášnila se sestra a začala mě předvádět, jak brečím a u toho se strašně smála . Hodila jsem po ní naštvaný pohled, který nemohl fungovat protože jsem se smála. Když už se blížila jedenáctá hodina večer sedla jsem si Joshovi na klín a schoulila jsem se mu na hrudníku. Všem to přišlo, hezké až na Deana. Zajímalo by mě co mu je? To je tak rozhozený z té Impaly? „Víte co děti? Asi by jsme měli jít spát?" prohlásil John a poplácal Deana po rameni. „Jo máš pravdu" řekla sestra Johnovi a přitom se podívala na Sama „Tak jak to uděláme se spaním? Kdo půjde do pokoje pro hosty, kdo zůstane tady?" zeptal se Josh a pohladil mě po zádech „ U mě v pracovně je válenda, kdyby chtěl někdo soukromí" napadlo mě. Nakonec to dopadlo tak, že Sam a Malia si vzali pokoj pro hosty, John šel do mé pracovny a Dean se rozhodl zůstat v obýváku.

V noci mě zbudila noční můra. Zdálo se mi že jsem v práci dostala padáka a všichni mí pacienti se stali příšerami, které jsem dříve lovila. Prohrábla jsem si rukou vlasy a rožnula si lampičku. „Si v pohodě zlato?" zeptal se Josh rozespale. „Jenom noční můra. Spí dál" políbila jsem ho na čelo a zvedla se do sedu. Měla jsem žízeň a tak jsem sešla napít do kuchyně. Do sklenice jsem napustila vodu a zapřela se o linku. Málem jsem zakřičela, když si za mými zády někdo odkašlal. „To sem jen já" řekl Dean když si všiml jak jsem sebou trhla „Deane" vydechla jsem a zhluboka se nadechla. „Promiň nechtěl jsem tě polekat" zvedl ruce na znamení, že se vzdává „co se děje Deane?" opřela jsem se o linku „Nemůžu spát" řekl a pokrčil rameny „Děje se něco? Celý den si mi přišel zklamaný?" zeptala jsem se na rovinu „Já jen. Máme teď toho hodně a já přemýšlím, jestli není čas s tím vším prostě skončit" opřel se o linku hned vedle mě. „Vždycky jsem si myslela že miluješ to co děláš" poznamenala jsem a upila vodu ze skleničky „Nikdy jsem nepoznal nic jiného, ale když jsem tě dnes viděl tak šťastnou.." podíval se mi do očí „Já nevím" řekl na konec.„Víš Deane, nemohu soudit tvé rozhodnutí. Koukni na mě, já se rozhodla že to skončím. Sice jsem šťastná, ale taky to má své ale" přiznala jsem „A jaké?" zvedl obočí „Kdo se jednou stane lovcem už nikdy není cesty zpátky. Není možnost zapomenout co se skrývá ve tmě. A přestože už jsem mimo lovení tři roky, tak jsem občas lehce paranodní. Kdybych žila na vlastní pěst, asi by to bylo jiné, ale když najdeš někoho na kom ti záleží. Začneš se bát o něj a když je těch lidí víc je to na zbláznění" řekla jsem a odlepila se od linky a položila sklenici. Do dvou hrnu jsem nalila mléko a strčila je do mikrovlnky. „To vážně?" zasmál se Dean „Je to dobré na spaní" mrkla jsem na něj a položila hrníčky na stůl. Dean si sedl na proti mě a chopil se hrnku „Nevěřil bych že ve svém věku budu pít mléko na spaní" zasmál se „A přece se to děje" poznamenala jsem a upila z hrníčku. „A co by si chtěl dělat, kdyby si s tím skončil?" napadlo mě „Já nevím. Napadlo mě, že můj známý Bobby Singer má u domů skladiště aut a já bych mohl auta spravovat. Na mé baby Impale dokážu spravit cokoliv tak proč ne na ostatních autech" pokrčil rameny „To nezní špatně" usmála jsem se.„Jen nevím jestli bych zvládl ponořit se do normálního života, tak jako ty" zvedl se mu jeden koutek úst. Abych ho podpořila chytila jsem ho za ruku, kterou měl položenou na stole „Pokud je to věc o kterou vážně stojíš tak to půjde Deane. Musíš chtít tady" řekla jsem a druhou rukou si ukázala na spánky a on se jen tiše zasmál „ale co Sam a Malia?" zeptal se a já cítila jemný stisk na své ruce „Myslím že ti dva by si vystačili. Nesmíš zapomínat že už jsou dospělí a i když jsme starší sourozenci, tak mají právo na to aby se rozhodli samy za sebe"podívala jsem se mu do očí a myslela to upřímě. V tu chvíli se rožnula přímé světlo a ve dveřích se objevil Josh „Děje se něco?" zeptala jsem se pohotově a vytáhla svou ruku z té Deanové „Volali mi z nemocnice. Nějaká bláznivá děcka zkoušela petardy a jeden z nich přišel o palec a další má potrhaný obličej a třetí" řekl a přetáhl si přes hlavu svetr. Vstala jsem od stolu a šla ho doprovodit ke dveřím. Tam jsem ho políbila „Hlavně že máš volno" řekla jsem ironicky „Jdi si lehnout a než se vzbudíš tak budu zpět" řekl a pevně mě objal „Veselé Vánoce" zašeptal do polibku „I tobě" odpověděla jsem a pak už ho nechala ho jet.