Epilog

190 10 3
                                    

Objevím se uprostřed místnosti v nějakém sklepě. Hrozně mě brní celé tělo. Okolo jsou stoly s počítači. Dva metry ode mě stojí blondýnka nízkého vzrůstu s brýlemi. Kdyby neměla podpatky, byla bych vyšší."Kdo jsi?"Rozostří se mi před očima."To je složité na vysvětlení.""Overwatch, děje se něco?""Asi ano. Můžete se vrátit co nejdřív?!"Podlamují se mi kolena, proto se přidržím stolu."Jsi v pořádku?"Opatrně udělá krok ke mně."Nevím."Už se neudržím na nohou a spadnu na zem."Hej!"Poslední co si vybavuju, než ztratím vědomí, jsou ruce, které se mnou třesou a studená zem.

Genialita není vše!Where stories live. Discover now