Genialita není vše!

15.Kapitola

"No tak Matte, kde jsi?"Bloudím tady už docela dlouho, ale pořád ho nemůžu najít. Díky Uni se moje vidění zlepšilo, ale všechno je rozmazané. Musím si na to zvyknout a Matt mi zrovna moc nepomáhá. Ostatní odjeli na mise, takže mě hlídá Matt. Protestovala jsem, ale nikdo neposlouchal moje argumenty o tom, že jim klidně slíbím, že nikam nepůjdu. Před nějakou dobou zmizel, tak jsem se ho vydala hledat. Už jsem byla blízko, jenže mi proklouzl a řekl, že si ho musím najít. A já hledám, bohužel marně."Snad je aspoň na tomhle patře.""Jsem tady."To bylo z obýváku! Běžím tam. Najednou cítím ostrou bolest na čele a pak mě čeká blízké seznámení s podlahou."Au!""Terko!"Matt ke mě dojde, chytí moji ruku a pomůže mi vstát."Jsi v pořádku?""Jo. Byla to pěkná rána."Položí mi ruku na hlavu a přejede mi jí k uchu."Jo to byla."Dlouho si hledíme do očí.Má je jasně modré.Díváme se na sebe a je to jako bychom si viděli do duše(spíš on mě, já vidím jen tu modrou a to ještě rozmazaně). Pomalu mi zastrčí neposlušný pramen vlasů za ucho. Naše obličeje se k sobě přibližují. Rty se téměř dotýkají. Cítím jeho dech na mé kůži. Políbí mě. Když se po chvíli odtáhnem, zasměje se a někam odběhne."Vždyť už jsem tě našla!""Ale podváděla jsi."Pobaveně křičí z chodby, která vede k pokojům."Počítej s prohrou."Opatrně projdu okolo gauče až k chodbě. Někde přede mnou se ozve zvuk otevíraných dveří."A mám tě."Zašeptám a zrychlím krok. Rukou přejíždím po stěně. Cítím její každou částečku. Jedny, druhý, třetí dveře. Ruka mi projede ničím. Clitův pokoj. Proč by chodil zrovna sem? Nevadí, hlavně když tu bude. Vejdu dovnitř. Co je tohle? Na stole má položenou nějakou zeleno-oranžovou věc. Vezmu to do ruky. Je to vodní pistolka!"Matte?"Nic.Přejdu do koupelny a napustím do pistolky vodu. Je o něco věští než normální ruční pistole. Opustím Clintův pokoj a schovám pistolku za záda."Matte kde jsi?"Cinkne výtah."Tak a teď tě mám."Stojí za rohem. Odsud je to několik metrů. Pistolka tam nedostříkne. Teleportuju se metr od výtahu a vystřelím vodu."Uží si koupel!"Po chvilce mi dojde munice. On tu není sám."Ježiš Terko co blbneš?""Jé. Ahoj Scotte. Co tu děláš?"Přede mnou stojí Scott Lang s někým mladším než jsem já."Očividně si dávám koupel. Spíš mi řekni co tu provádíte vy."Jen pokrčím rameny."Víš, že se ani nedivím. Tohle je Peter Parker."Podám mu ruku. Scott mi ji otočí na Petera a on ji stiskne."Ale my už se známe, ne?"Objeví se u něj všechny příznaky nervozity. Poznala jsem to jen díky hlasu a siluetám rukou."Co?! Ne, nemyslím si, že už jsme se potkali.""Jo, potkali. Jsi přece Spider-man."Scott jde do kuchyňo-obýváku, my dva ho následujeme."Ne, nejsem."Propalím ho očima."Jak to víte?""Stark se o tom zmiňoval a tykej mi.""Pozor."Zastavím se těsně před hranou futer."Díky.""Nechceš pomoc?""Ne, já to zvládnu.""Nic jí nevěř a radši jí pomoc na gauč nebo bude mít další monokl."Peter mě chytí za loket."A to že jsi Spider man ví, protože v jejím vesmíru měli o superhrdinech filmy."Určitě Scottovi nerozumí."Jsem z paralelního vesmíru. Všichni tam jsou mrtví. Teda kromě mého bratra, kvůli tomu tady vlastně jsi ne. Taky tě chtějí mít pod dohledem, proto tu je Scott, má nás hlídat."Posadím se na gauč."Jsem spíš něco jako dospělý dozor a pamatuji si dobře, že to Kapitán nazval bezpečňejším  řešením. Kde je Matt?"Scott a Peter něco dělají v kuchyňi."Tak toho si budeš muset najít. Hraje se mnou na schovku. Asi jsem prohrála.""Takže to vysvětluje tu vodní pistolku.""Tohle se tu děje často?"Zeptá se Pete docela překvapeně."Ne, dějou se tu ještě horší věci.""Jako když mě Thor zasednul. Už nikdy se tady nebudu zmenšovat."Zasmějeme se."Co to tam děláte?"Ten hluk se nedá přeslechnout. Prohledávají všechny skříňky."Přinesli jsme oběd, hranolky s kuřecím. To tady nemáte žádný nádobí?""Něco by tam být mělo.""No očividně není.""Jarve kde je Matt?""Slečno, obávám se, že vám to nemůžu říct.""Jarvisi neblbni a řekni nám to. My to na tebe neřeknem."Pokusí se ho přemluvit Scott."Nemůžu pane. Bratr slečny Zauer mě přeprogramoval.""Jak? Kde je teď?"Postavím se."Přímo za tebou."Otočím se. Jo, stojí tam on."Terko ustup."Scott mě za rameno zatáhne o něco dozadu."Bát by jste se měli někoho jiného."Ukáže k výtahu. Odtamtud  vyběhne Matt, ale vypadá jinak.Má ostřejší prsty, pravděpodobně drápy."Co jsi mu udělal?"Vsadím svůj pokoj v Toweru na to, že se určitě usmívá, tím šíleným úsměvem."Nic jen jsem ti chtěl ukázat, kdo doopravdy je.""To stačí!"Scott jde k telefonu."Promiň mravenečku, ale ty nikomu volat nebudeš."Scott i Peter spadnou na zem. Přesunu se k nim."Scotte? Scotte slyšíš mě?""Nenamáhej se sestřičko. Budou v pořádku. Být na tvém místě, tak se bojím víc o sebe. Matte můžeš jí ukázat co děláš s lidmi?"Matt zavrčí a jde ke mně."Matte?"Odstoupím od ležící dvojice."Co jsi to udělal?"Odpovědí mi je jen jeho šílený smích. Matt  se rozběhne ke mně. Teď je správný čas na teleport."To fungovat nebude."A jak řek tak se taky stalo. Žádný teleport a žádné schopnosti. Matt na mě skočí a přišpendlí mě k zemi. Má až nelidskou sílu."Matte tohle nejsi ty. Vzpomeň si."Nemůžu se hnout."Teď ho ovládám já, takže se klidně vypovídej."Drtí mi ruce."Co chceš teď dělat?""Chci, abys to viděla."Projasní se mi zrak. Vidím Mattův divoký výraz, jako nějaké zvíře. Na rukou má drápy."Ukaž jí to!"Matt mi zabodne drápy pod poslední žebro."Musíš se dozvědět, co nám náš otec udělal a co se mi díky němu stalo."Poslední co vidím je Mattův vyděšený výraz. Pak mám jen temno.