Genialita není vše!

3.Kapitola

Clintův pohled:

Jsou čtyři hodiny ráno a na chodbě nikdo není. Všichni spí, až na mě. Plížím se chodbou k Terky pokoji. Ježiš já se tak těším! Znám ji jen dva dny, ale s jistotou můžu určit, že bude naštvaná, ale nepokusí se mě zabít jako Natasha.  Dneska má zkoušky a tohle bude to nejlepší probuzení jaké tu zažije. Jsem u dveří jejího pokoje. Pomalu otevřu. Uf, spí. Dojdu k její postely, rozsvítím baterku a podívám se na kdy má nastavený budík. Na 5:30. Mám dost času. Vedle budíku leží knížka."Nejodvážnější teorie o vesmíru."Zašeptám.  Vezmu knihu do ruky a otevřu ji. Vypadne z ní několik fotek. Dám si baterku do pusy a seberu je. Je na nich ona, dva mladší muži a jeden starší. Nejspíš její bratři a otec. Vypadá na nich šťastně. Knížku a fotky vrátím na jejich místo. Vydám se do koupelny. Otevřu dveře, udělám krok dopředu a narazím do něčeho kovového. Neudržím rovnováhu a spadnu. Udělá to hroznou ránu."Sakra."Ozve se z ložnice. Hmm, tak a je po srandě. Vzbudila se. Chvíli ležím na zemi, a když se nic neděje, pomalu se postavím a nakouknu do ložnice. Ona pořád spí. Budu se jí muset zeptat na mluvení ze spánku. Vrátím se do koupelny. Předtím jsem zakopl o koš. Další věc, na kterou se musím zeptat. Proč má uprostřed koupelny odpadkový koš? Ale to teď nebudu řešit. Postavím koš na místo, kde nebude překážet. Svatý citróne! Co když jí to Natasha řekla?! To by vysvětlovalo ten koš."No nic."Řeknu a začnu napouštět studenou vodu.

Terky pohled:

Ležím v lese na kopci. Dole padesát metrů ode mě se za stromem schovává nějaký muž. Je mu okolo 20. Na dálku to nejde přesně rozeznat.  Má krátké hnědé vlasy. Ví o mě, ale schováváme se před něčím jiným. Kousek od místa, kde se schovává vystřelí světlice a odtamtud vyběhne jiný muž. Nemám čas si ho prohlížet, protože z druhé strany se přiřítí něco zeleného. Zastaví se pár metrů od jeho schovávačky. Je to Hulk.  Hodně naštvaný Hulk.  Pomalu se k němu přibližuje. Ten muž vytáhne zbraň a je připraven ji použít, jenže proti Hulkovi mu nepomůže. Už je kousek od něj. Chybí pár centimetrů a uvidí ho. V tu chvíli se prudce postavím, vytáhnu zbraň, odjistím a vystřelím. Okamžitě se otočí na mě."Sakra."Několika skoky se dostane před kopec, dalším 10 metrů ode mě. CO BUDU DĚLAT?! Proběhne mi hlavou a pak mi to dojde. Vždyť ho stvořila gama radiace! Strhnu si náramek z ruky, hodím ho někam za sebe a doufám, že to vyjde. Hulk se zastaví metr ode mě. Pořád je hodně naštvaný. Odhodím zbraň a zvednu ruce."Nechci ti ublížit."Podívám se mu do očí."Neublížím ti."Uklidní se. V tom celé moje tělo obklopí chlad. Otevřu oči a zjistím, že jsem v koupelně ve vaně, která je plná ledově studené vody. Podívám se po místnosti. Ve dveřích stojí Clint a nekontrolovatelně se směje."CLINTE!!!"Vyskočím z vany. Clint rychle zavře dveře a zamkne. Několika kroky se dostanu k nim a začnu na ně bušit."CLINTE OKAMŽITĚ OTEVŘI!!!! BUDEŠ TO MÍT AKORÁT HORŠÍ!!!"Z vedlejší místnosti je slyšet jenom hlasitý smích."No tak, pusť mě ven!"Zakřičím a kopnu do dveří."Pustím tě, až se uklidníš a převlékneš. Na zemi máš věci."No tak fajn. Převléknu se do uniformy Shieldu. Clint se pořád směje. On je prostě nenapravitelní. Ten sen byl hodně zvláštní. Bylo to jako skutečnost."Už mi otevřeš?""Jseš v klidu?""Jo."Otevře. Rychle k němu přistoupím a praštím ho do ramene."Au! Vždyť jsi řekla, že už jsi v klidu!""Proč jsi mi to udělal?! Víš jakej to byl šok?! Kolik je hodin? Jen počkej. Tohle ti vrátím a pomsta bude sladká!"Clint se na mě vyděšeně podívá."Vždyť to byla sranda."Řekne se sladkou nevinností v hlase. Začnu se smát. Clint se přidá. V tu chvíli do pokoje vtrhne Natasha. Neobtěžuje se ani klepáním."Clinte co jsi udě...?!"Nedokončí větu, když zjistí, že se oba smějeme."Co se stalo?"

"My nejsme normální."Pronese Natasha potom co ukončíme mÿsli válku, kterou začal Clint. V jídelně už nikdo není, takže si ani nikdo nestěžuje na bordel co jsme tu udělali"Kdo by chtěl být normální?"Zasmějeme se."Jsi nervózní?"Zeptá se Natasha."Trošku.""Neboj to zvládneš.""Slyšela jsem jak jsi to Clintovi nandala při tréninku.""Hej! Kdo ti to prozradil?""Nováčci.""Shield je hrozná drbárna."Řeknu a všichni se zasmějeme."Ale vážně. Tady se nic neutají.""Jak co."Podívám se na hodinky."Je 7:50. Musím jít."Vstanu a jdu odnést tác."Počkej, jdeme s tebou. Zavolá na mě Nat a doběhne mě."Vážně si vážím vaší podpory, ale tohle zvládnu sama.""Takhle to nemyslíme."Ozve se z druhé strany Clint."Máme tam být jako dozor s Coulsonem."Trochu nechápavě se zatvářím."Na co dozor?""Někteří studenti berou prohru špatně.""Takže víte jaké překvapení nás čeká?""Jo, ale nemůžeme ti to říct.Vyjdeme z jídelny a nenápadně opustíme mÿsli bordel.

"Neboj, pokusím se ti neublížit."Sladce se na mého protivníka usměju."Nemyslím si, že mi ublížíš.""Můžete začít."Můj egoistický soupeř začne. Vystřelí pravou pěstí na můj obličej. Vyhnu se, chytím jeho ruku a silou s ním praštím o zem. Počkám než se postaví."Tohle si odneseš."Zaútočí prudčeji. Všem jeho ranám se vyhnu a oplatím mu útok. Pravačkou do žaludku, levačkou do ramene a pěstí do nosu. Všechno zakončím kopem do břicha. Narazí na zeď a spadne.

"Teď vás čeká poslední zkouška."Začne svůj proslov Coulson."Zkouška, která prověří vaši schopnost improvizovat. Někteří z vás uspěli ve všech zkouškách na výbornou."Jako například já."A někteří ne. Nenechte se zastrašit. Je to jen součástí práce v Shieldu."Tak to bude hračka."Vaším hlavním úkolem je přežít bez zranění. Nejúčinnější bude se schovat. Za těmi dveřmi."Ukáže na dveře napravo ode mě."Je les ohraničený plotem. Za ten plot nikdo nepůjde. Na stole jsou zbraně a zásobníky. Každý z vás si vezme jednu zbraň a jeden zásobník."Všichni uděláme to co nám řekl."Až se ozve signál budete moc vyrazit. Až se ozve podruhé zkouška začne, potřetí skončí. To je vše co potřebujete vědět. Hodně štěstí."Odejde.  Natasha hned za ním. Clint se ještě otočí a povzbudivě na mě mrkne, potom taky odejde. Ozve se signál. Všichni se nahrnou ke dveřím, takže počkám než vyjdou a potom je následuju.