Unesená

31.kapitola

Jsem st'atná.. Co nevidět to má přijít..  Nick a Annie se mi snaží pomoc <3 strašně se jich vážím. Oni jsou pro mě ty dva pro mě nejduležitější.. teda tří.. Niko :3 Ann :3 Ben :3 a naše malá stvůřička. Vstala jsem z postele a šla vzbudit Annie musí do školy.. Jenže když jsem přišla na chodbu tak tam byl strašný bordel.. Ben zase něco roztahal.. Už ho mam dost.. Vzala jsem ho a zavřela ho venku na zahradě. Nick byl v práci obvykle se potkáváme dnes jel, ale dřív.. Šla jsem vzbudit Annie.. Když mi podjeli nohy.. Na tričku od Annie..  

Bylo tam na čuráno od Bena... Spadla jsem a nemohla jsem se zvednout bolela mě noha asi jsem si něco udělala.. Volala jsem na Annie a doufala jsem, že jí vzbudím. zanedlouho přiběhla. ''Co se stalo ??'' řekla vyděšeně.. ''Pomoz  mi prosím vstát.. Annie mě nějak pomohla na nohy a dovedla mě do ložnice a donesla mi led. ''Dnes musíš jít sama do školy.'' řekla jsem. ''A nemam zavolat Nicka? '' zeptala jsem. ''Ne to není třeba.. Budu v pořádku neboj. '' Pohladila jsem jí po tváři a ona se šla oblékat. Za chvíli byla pryč a mě bylo strašně blbě potřebovala jsem na záchod, ale nemohla jsem vstát.. Akorát jsem si říkala do háje já se počůrala do postele.. To je moc. Koukal jsem se pod sebe byla tam krev začala jsem panikařit. Rychle jsem volala Nickovi.. Jestli muže co nejrychleji přijet domů, že mám strach. Řekl mi at si zavolám zachranku jenže já chci počkat na něj mam strach... 

Za deset minut byl u mě. Ale i s malou náštěvou.. Jeho otec a jeho bratr no kurwa.. ''Jo tak tady jsi se zašil.. '' řekl naštvaně jeho otec a chytl mě za ruku tak silně že mi ji asi zlomil .. Začala jsem plakat. ''Tatiii, tatiii prosím nech jí .. Prosím ... Udělám cokoliv.. '' řekl.. Nick.. ''Vrátíš se domů!'' řekl naštvaně.. ''Klidně i to.. '' řekl Nick.. ''šlo vidět že je na dně.. Že už to dál asi nedá.. '' Neeee..'' začala jsem ještě víc plakat. Vím, že to dělal pro moje dobro, ale já o to nestojím.. Bylo mě strašně zle.. Pak jsem omdlela. Probudila jsem se, až samotná v nemocnici. Začala jsem znovu panikařit než přilítla sestřička.. A začala mi vsavětlovat, že musím odpočívat.. A že prý mě tu odvezl.. Nějaký pán s dvoumi klukami .. Ale, že prý hned odjeli. Tomu jednomu se prý moc nechtělo mě tu nechat. Začala jsem plakat. Zase jsme rozdělení.. Zase budeme od sebe.. 

Annie volali do školy. Paní učitelka byla tak hodná, že mi jí sem dovezla. Obejmula mě. Snažila jsem se být před ní silná, ale nešlo to naše dokonalá rodina se rozpadla. ''Neboj Emm zase se uvidíte. '' řekla Annie, aby mě rozveselila.. ''Ale co když k sobě fakt nepatříme, není nám to souzené. '' řekla jsem a znovu se rozplakala. Přinesli mi večeři a já se na ní podívala a odstrčila jí. ''Musíte jíst.. Kvuli tomu malému. '' řekla s obavami.  Podívala jsem se na ní s uplakanýma očima. A dala se do jídla. I když jsem věděla, že jsem v prdeli.. Nedokázala jsem to přiznat před Annie..  Večer si pro Annie dojela  babička i když s toho moc nebyla nadšená, ale byla ráda že vidí Annie.. Když odjeli bylo mi strašně zle. Celou noc jsem prozvracela. Když mi ráno donesla sestřička donesla snídani zase jsem zvracela a to jsem se toho jídla ani nedotkla.. 

 Odpoledne vystřídalo zvracení pláč sestřička už si se mnou nevěděla  tak mě vzala ultrazvuk doufala, že mě to  rozveselí.. Když mi jí ukázla pronesla jsem větu.. ''Takže ty moje stvůřičko, budeš výrůstat bez otce proto, že tvuj dědeček je debil. '' Pohladila jsem své bříško a pousmála jsem se.  ''Ale neboj mi to zvládneme.. '' Když mě sestra vezla zpět na pokoj zeptala se mě. ''Bude se jmenovat opravdu stvůřička? '' odpověděla jsem ''Nevím musím jí vymyslet nějaký normální hezký jmeno. ''usmála jsem se na setru. Ona mě dovezla na pokoj a já usnula.