15. kapitola

799 40 0
                                    

Z pohledu Nikolase.

Dnes jsem slyšel Tátu jak mluví s Christianem.. Že se Em bude vdávat.. Nikdy mě nic takhle nesebralo nevím co dál to pomyšlení, že o ní příjdu úplně.. Znám Chrise, snaží se vybírat holkám hodný kluky, ale je schopný je tam mít roky než jim najde toho pravého. Hlavně, že Em tam má jen pár měsíců... Sedím tu v pokoji nemůžu to dostat z hlavy. To že jí už nikdy neuvidím, neobejmu, nedám jí pusu, už nikdy jí nebudu moc provokovat.. A nikdy jí neřeknu, že jí miluju, už nikdy.. Tohle mě opravdu sráží na kolena.. Nikdy jsem netušil, že někoho budu milovat až tak že budu brečet v zavřeným pokoji a doufal, že jí někdy ještě uvidím. Táta by mi řekl jaký jsem slaboch, že tu tedka brečím kvůli nějaký holce..  Ale to není jen tak nějaká holka je to holka co miluju.. Miluju jí tak moc, že kdybych mohl jedu si hned ted pro ní... Kvůli ní bych klidně schytal kulku jen abych věděl že o ní nepříjdu.. Daroval bych jí srdce, kdyby byla v nebezpečí.. Tak dost už toho mám plné zuby musím s tím něco udělat.. Táta mě nezastaví zastavil by mě jenom kulkou do hlavy.. Vstal jsem, několik měsíců jsem nejedl byl jsem dost slabí zavolal jsem chůvu .. Ovšem jí jsem vyděsil lekla se, že jsem si něco udělal, když jsem dlouhou dobu nemluvil.. Řekl jsem jí at mě pustí, že mám hlad. Tak mě pustila.. 

''Vypadáš hrozně a páchneš jako skunk.'' usmála se byla ráda, že mě vidí.                                        

'' Děkuju obejmul bych tě, ale nechci aby jsi padla.. '' řekl jsem..     

 ''Potřebuji něco od tebe prosím udělám cokoliv.'' začal jsem jí prosit.                                                         

 ''Noo a co by to mělo být.. '' řekla..                                                                                                                           

''Je táta doma? '' zeptal jsem..                                                                                                                                         

''Ne proč? '' řekla..                                                                                                                                                               

''Potřebuji od tebe, aby jsi mě kryla .. Potřebuji jí vidět nemůžu bez ní žít.. '' začala mi téct další slza...                                                                                                                                                                                           

''Víš co se nám, ale stane když to táta zjistí ?'' řekla..                                                                                             

''Neboj se jen řekneš to co vždycky neviděla jsem ho ani neslyšela a ani nesnědl to jídlo.. Slibuju, že když to praskne ochráním tě.. '' řekl jsem..                                                                                                            

''Tak ano, ale prvně se umýt .. Nebo padne hned jak tam příjdeš... '' řekla a usmála se..

Popřála mi ještě hodně štěstí.. a já si šel na autobus.. Kdyby tátovi chybělo auto tak to pozná.. Embrly je jediná holka kvůli které jedu autobusem... Ale ona za to prostě stojí.. 

Z pohledu Embrly.                                 

Už se začíná stmívat, ale já toho ho mám už plné zuby vylezla jsem ven oknem, ale viděl mě Jack byl vzhůru tak za mnou běžel..  

''Hej, Em

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

''Hej, Em. '' řekl. Otočila jsem se. ''Jestli chceš utéct, tak klidně uteč vím nejsem to co jsi si vysnila.. Nejsem princ z pohádky, ale vím že rok strávený se mnou by jsi nelitovala... Vím nejsem dokonalý, ale jediný co chci je aby se má dcera Annie dostala do dobrých rukou.. vím bude ti teprve sedmnáct, máš celý život před sebou a si jedná kdo s Annie vycházel za posledních sedm let.. Kdy mi umřela žena a její milovaná matka.. Neprosím tě, aby jsi byla její matkou .. Stačí když budeš v papírech napsaná jako má žena a matka mé dcery.. A postaráš se o ní.. O nic jiného tě neprosím..  Zkoušel jsem už všechno, ale nechci aby má dcera vyrůstala s někým koho nemá ráda, ale  tebe má ráda vidím jí to na očích.  Udělám pro tebe cokoliv mám před sebou jeden rok a něco života... Slibuji nejsem dokonalý a nikdy nebudu, ale udělám cokoliv jen, aby má dcera měla dokonalé dětství.. I když bez pravé mámi a táty.. prosím ještě si to rozmyslí.. '' řekl a já se otočila.. K domu  a když jsem se otočila zpět, tekli mu slzy.. Byli jsme docela stejní .. jemu chyběla žena a mě Nikolas .. Obou by nám pomohlo obětí pomyslela jsem si udělala jsem krok k němu a obejmula jsem ho.. '' Udělám to, ale pod pár podmínkami..'' řekla jsem.. ''Jaké?'' zeptal se.. ''Anniie zdědí všechno já nic nechci.. A nikdy se nedozví, že jsme se vzali jen kvůli té nemoci... Ale kvůli tomu, že jsme se měli rádi, ale přesto všechno jsi jí a její maminku měl nejradši na celým světě, že pravou maminku jí nenahradím, ale kamarádkou co jí podrží v tom zlém jako její nevlastní mama... bereš? '' řekla jsem už taky se slzami v očích.. ''Ano souhlasím.. Takže Embrly Sweet .. Stanete se mi na rok mého života mojí ženou .. Vím nebude to lehký, ale slibuji, že ti budu pomáhat.. Aby to bylo oficiálně. Vezmeš si mě? '' řekl .. Půlnočním světu měsíčních lamp mě požádal o ruku .. ''Ano.. '' řekla jsem a on mi navlíkl prstýnek .. 


UnesenáKde žijí příběhy. Začni objevovat