Těsně přede dveřmi se Jimin zastavil. S úsměvem se podíval na kluky a pak se zase obrátil ke mně.
,,Tady se ti bude líbit," mrknul na mě a otevřel dveře. Vypadá to, že jsou na svůj dům vážně hodně pyšní. A okamžitě jsem pochopila proč.
Přede mnou se objevila obrovská terasa. Po krajích byly květiny a uprostřed stál stůl s osmi židlemi. Okolo se rozprostírala překrásná zahrada. Připadala jsem si jak v ráji. Jimin mě odvedl ke stolu a ukázal na židli s nejkrásnějším výhledem. Sám se posadil hned vedle. Z druhé strany si přisedl Jin.
Za chvíli přiklusali i Suga s Taem s tácy zaplněnými skleničkami. Mě dal Tae jako první.
,,To je ten nejhezčí. Teda alespoň myslím..." pošeptal mi do ucha a rošťácky se zašklebil.
,,Tae, prosímťe, co sis vzal? Byl to kokain nebo heroin?" vydechl nešťastně Jungkook. Tae se nechápavě zamračil. Pak se mu ale rozsvítily oči.
,,No jenom jsem si trochu ucucnul toho Jiminova drinku." odpověděl zákeřně a obrátil se na Jimina, který vypadal, že by zase potřeboval nějaký polštář.
,,Jo tak proto!" vykřikl Hoseok a následoval sedmičlenný výbuch smíchu. Jen jedna osoba dál propalovala pohledem Taeho. Asi jí to moc vtipné nepřišlo.
Po chvíli pošťuchování Taeho s Jiminem se Jin zvedl a několika ponižujícími komentáři si zjednal klid. Pak vzal do ruky skleničku a podíval se na mě.
,,Chtěl bych tímto přípitkem přivítat Kateu a poděkovat jí, že nám prokázala tu obrovskou čest a navštívila nás." vzal mě za ruku a pomohl mi se zvednout. Ostatním naznačil, a si jako taky stoupou.
,,Na zdraví." zvolal a všichni jsme si najednou lokli. Jen Joon se zarazil. Podíval se na dno skleničky a zjistil, že už nic nemá.
,,Ty už si to vyžunk!" nadzvedl obočí Suga. Dotyčný pokrčil rameny.
,,Asi jo." vyklouzlo mu z pusy.
,,No jo, známe přece Namjoona. Ten se bojí, aby mu to pití nikam neodběhlo." okomentoval to Jimin.
,,Já se mu ani nedivim! Třeba by se mu to pití mohlo vypařit nebo tak něco." zastal se ho Tae a hned potom to do sebe taky kopnul. Joon nastavil ruku, jako že si plácnou. Tak tohle bude něco.
Povídali jsme si dlouho do noci. Nejdřív o skupině, pak o minulosti a nakonec přišla řada na mě. Mluvila jsem o mém úspěchu, který mě dostal do Korey až na půl roku.
,,Měla si štěstí, že tě Kookie trefil tim míčem, jinak bys nás nikdy nepoznala." shrnul to Yoongi. Tady má někdo pěkně vysoký sebevědomí.
,,Upřímně neznám nikoho, kdo by tě chtěl dobrovolně poznat." ušklíbl se Hoseok. Trochu jsem se bála o Yoongiho ego. On se ale jenom povýšeně zatvářil a bylo vidět, že mu to absolutně nic neudělalo.
,,Tak se podívej na sebe ty vědmo!" prohlásil znuděně a zase se opřel. Tae už to nevydržel a schytal výbuch smíchu. Zatímco se ho Namjoon s Jinem snažili uklidnit, jsem se snažila vzpamatovat z toho, jak obrovská ta osobnost jsem právě teď poznala.
,,A kde tady bydlíš?" využil příležitosti Hoseok.
,,No zatím v hotelu Shalea, ale nevím, jestli tam budu moct zůstat po celou dovolenou." odpověděla jsem s povzdechem. Mezitím se vrátil Tae, který už působil trochu klidněji.
,,O čem se tu bavíte? Nerad bych přišel o nějakou úchylárnu." posadil se zase zpátky na židli.
,,Neboj, kdyby šlo o něco na ten styl, určitě bych tě zavolal." ušklíbl se ironicky Jimin. ,,Ptali jsme se Kateu, kde bydlí." Vysvětlil hned na to. Taeho to zaujalo a rozzářil se jako sluníčko.
,,Ale vzhledem k předraženosti jejího hotelu to zřejmě nebude zas až tak skvělé." Jeho výraz rázem posmutněl. Místo slunce se na jeho čele objevil mrak. Chvíli nic neříkal. Vypadalo to, že přemýšlí. Pak najednou vyskočil ze židle a hned tu bylo zase světlo.
,,A co kdybys bydlela u nás! My bysme byli strašně rádi. Alespoň bychom se víc sblížili." mrknul na mě.
,,Tae ty si úchyl!" chytil se za hlavu Suga.
,,Ale proč ne? Mě by to určitě nevadilo. Spíš naopak." přidal se Jimin.
,,Mě taky ne,'' vybafli současně Hoseok s Joonem.
Ze začátku jsem odporovala, přišlo mi to jako úplná hloupost. Přece jim tu nebudu překážet. Ale když se přidal i Yoongi, což mě mimochodem dost překvapilo, tak jsem tedy přikývla. Myslím, že jsem udělala správně. Očividně jim to udělalo obrovskou radost. Hlavně Taemu. Hned po tom, co jsem jim na to kývla, mi radostí skočil kolem krku. Známe se sice jenom den, ale už teď bych je nedokázala opustit.
YOU ARE READING
I'm good. I'm done.
FanfictionV tu ránu tmu v sále prořízlo oslňující světlo, které nám odhalilo člověka stojícího ve středu monstrózního pódia. Měl zpívat asi deset písniček, proto z něho byla složena celá první část dnešního kola. Nezpíval zas až tak špatně. Naopak. Dneska mu...
