Uvězněn v okamžiku

Pozitivní

Zhluboka se nadechnul a natáhnul ruku směrem ke klice. Stiskl ji. Pomalu otevřel dveře.

Hned, co překročil práh, začal se usmívat. Žena naproti svým optimismem, entuziasmem a věčným úsměvem nakazila opravdu každého. Čišelo z ní štěstí a pozitivní pohled na svět. Timothy se pokládal za vcelku optimistického člověka, ale oproti ní se věčně mračil. Přál si mít její přístup k životu a její věčně dobrou náladu.

Kromě ní sedělo v místnosti patnáct dalších lidí. Seděli kolem jednoho velkého stolu a všichni na ni koukali a poslouchali, co říká.

"Zdravím tě, Timothy," pozdravila jej.

"Dobré ráno Mar," oplatil jí s úsměvem pozdrav.

"Tak, teď když už jsme tu všichni, můžeme začít," řekla Mar s jiskrou v oku. "Nacházíme se v centru skupiny Boje za lepší svět. Všichni z vás jste sem přišli kvůli tomu, že věříte, že s trochou snahy, vůle a odhodlání můžeme změnit tento svět. Někteří z vás jsou již pravidelnými účastníky našich akcí, ale vidím tu i nové tváře, což mě velmi těší. Takže pro ty z vás, kteří jste tu prvně, krátce shrnu hlavní cíle a náplň naší práce. Neměníme svět pomocí zákonů, neprosazujeme se v politici a ani nepatříme mezi investory velkých projektů. Všichni jsme dobrovolníci a chceme, aby lidé byli šťastnější. Působíme pomocí úsměvů, dobré nálady a pomoci ostatním. Pořádáme malé i velké akce, kde se setkávají lidé až z celého světa a užívají si život. Nejvíce akcí je těch malých, kterými ostatním lidem zpříjemňujeme život. Dnes jsme se tu sešli, abychom naplánovali dvě takové akce. Timothy, řekneš něco k té první?" zakončila Mar svůj proslov a kývla na Timothyho.

Mar se posadila na své místo v čele stolu a nepřestávala se lehce usmívat. Seděla rovně a šířila kolem sebe velké množství energie. Timothy se postavil a všechny oči se upřeli jeho směrem. Čekali na to, co řekne.

"Ahoj všichni. První akce se jmenuje Úsměv dne. Vybereme si některé hodně frekventované místo ve městě a všichni tam vyrazíme s úsměvem na rtech a celý den budeme rozdávat úsměvy. Ano, většina lidí se i přesto na nás bude mračit, ale těch pár, kterým to zvedne náladu nebo kteří se usmějí nazpět nám za to stojí," řekl Timothy a posadil se.

"Nějaké návrhy na místo?" otázala se Mar.

"Stanice metra. Nebo metro celkově. To by šlo ne?" řekla nadšeně drobná dívenka, kterou zde Timothy viděl poprvé.

"Ano, to by šlo. Myslím, že je to skvělý nápad," zareagoval Timothy.

"Takže Úsměv dne bude v metru. Navrhla bych tento pátek, souhlasíte?" usmála se Mar.

Všichni nadšeně souhlasně přikyvovali hlavou. V místnosti vládla uvolněná příjemná atmosféra. Přátelství a štěstí zde hrálo hlavní roli. Druhý návrh přednesla sama Mar. Jednalo se o Týden objetí.

"V naší skupině je nás dohromady kolem padesáti aktivních členů. Uděláme si rozpis, vybereme tři místa ve městě a budeme na nich k dispozici celý týden, od rána do večera. Vyrobíme plakáty a velkou ceduli. V principu půjde o to, že kdokoliv půjde kolem a bude chtít, tak ho za úsměv obejmeme. Lidé budou možná ze začátku poněkud odtažití, ale myslím, že to půjde. A bude to velká zábava i pro nás," opět zářila Mar.

Po těchto dvou oficiálních prohlášeních se všichni pustili do řeči. Plánovali, jak co konkrétně se udělá, vymýšleli detaily i si jen tak povídali. Na všechny se z Mar přesunula vlna nadšení a usmívali se. Den to byl krásný a na tahle setkání se každý vždy těšil. Timothy byl moc rád, že sem patří a byl vděčný za tak skvělé přátele. Usmíval se od ucha k uchu a jeho úsměv mu zářil i v očích. Prostupoval ho celého pocit štěstí a radosti. Hřál jej a jemu bylo nádherně...