Shit Happens | Larry Stylinson

Shit happens 46

Trvá mi asi tak dvacet minut, než se přestanu smát celé dnešní situaci. Pointa, původně, Harryho přespání, bylo Harryho sako, které mi půjčil na plese a je stále ještě v mém pokoji. No, a ačkoli jsme právě pokuřovali před školou, na sako se nám ani nevzpomnělo. Po tátově vpádu na schodiště jsme vypadli z baráku, jak nejrychleji to šlo. Bože, doufám, že nebudu muset čelit mamce, protože tenhle rozhovor bych asi nepřežila, načež mě napadne, jak zvláštní to asi je, mluvit s babičkou o sexu častěji než s vlastní matkou. No něco posunutého na tom je. Harry několikrát za sebou zmíní, jak miluje moji babičku, ale když se ho zeptám, jestli by raději přespal dneska u ní, skoro spolkne cigaretu. Směju se mu dobré dvě minuty, parchantovi.
Když dorazí Monnie, už z jejího pohledu je mi jasné, co doprdele řekne, až budeme samy.
"Kolikrát jste si to rozdali?"
... Nebo možná ne až budeme samy. Když na to přijde, nejsem ani tak překvapená, jako bych nejspíš měla být. Harry se směje jako debil a tak trochu mu přeju, aby mu ta cigareta zaskočila v hrdle.
"A to prý máš být ta tichá a nesmělá," zavrčím.
"Tak se tě tiše a nesměle ptám, jestli to bylo víc než tři kola," pokrčí rameny.
Podle těch zvuků, které Harry v předklonu vydává, bych tipla, že neposlech Deadpoolovu radu, a polknul. Ostatně já na tom se svým chrchláním a prskáním nejsem nejlíp. "...Možná."
"Vsadil jsem na čtyři kola, vyhrál jsem?" ozve se za mnou Zayn.
"I ty, Brute?!" vybuchnu. "To už je dneska druhý Brutus!"
"Ten první byl pátý orgasmus, že jo?" vrátí mi okamžitě Louis, který se vynoří zpoza Harryho - ani jsem si ho nevšimla, jak přichází.
Já mu ublížím. Ale až se zvednu ze země. "Ty sis, kokote, fakt vsadil na pět orgasmů?!"
"Přece tě znám, ne," pokrčí rameny.
Dám se do počítání, čistě proto, abych si byla jistá, ale pokud počítám správně, jsou to čtyři. Asi pochopí, podle mého výrazu, že přemýšlím, takže semkne rty a čeká. Harry asi umřel, podle těch zvuků, ale pak se náhle narovná, položí ruku na Louisovo rameno a na okamžik vypadá zcela vyrovnaně, když mu oznámí: "Dej mi dvacet minut a bude to pět."
Počítám správně. "Takže multiple se počítá jako jeden?"
Monnie vyprskne smíchy: "Tvoje tělo bych chtěla mít."
"Nevím, jestli tělo, ale klitoris určitě," uzná Louis.
"Něco špatně s mým tělem?" Pozvednu obočí a zhlédnu na svá prsa, která jsou to jediné, co ze sebe z tohoto úhlu vidím. No a pak špičky bot.
"Ne, ale chyběl by mi můj penis," vysvětlí Louis.
"I-!"
Zaynovo zaražení se zcela chápu. "Lou, miláčku, nedáváš vůbec žádný smysl. A kde jako bys ten klitoris chtěl mít, když ne místo penisu?"
"Já nevím," pokrčí ten pablb rameny. "Nechal bych se překvapit."
I-
"Ale dokážeš si to představit?" chytí se té představy Zayn. "Mít klitoris třeba na palci pravé ruky?"
"Orgasmus každých deset minut, když si píšeš zápis v hodině?"
Rozesměju se na celé kolo. Proč jsou moji přátelé takoví. Proč. Za co. Já jsem chtěla úplně obyčejné kamarády dva plus jeden zdarma ve slevě za devatenáct jenů tři dny před spotřební lhůtou. Kdo se prosil o takovou sebranku pakoní?! Já jsem si tady přišla jenom tak archeoložit, a-!
"Proč já se s váma vůbec bavím," povzdechnu si.
Harry mě chytí okolo ramen a políbí mě do vlasů: "Protože nás miluješ."
"Protože nikdo jiný tak nízké standardy nemá," opraví ho Louis skepticky.
"Souhlasím s Louisem," plácneme si.
Harry se opět složí kamsi k zemi a z nějakého důvodu ho Zayn následuje. Asi nemusím dodávat, jak směšné mi celé tohle uskupení vlastně přijde.
"Za chvíli zvoní," přeruším to veselí s pohledem na Louisův mobil. "Nesmíme přijít pozdě, babi by mě zaškrtila."
"Je pravděpodobnější, že by tvoje babička začala uctívat Hitlera, než že by ti zkřivila vlásek na hlavě," připomene mi něžně Monnie.
"Tse. Kdybys viděla, jak mě pořád pleská po zátylku, cvrnká do ucha a shazuje moje pravé prso..."
Harry se rozesměje: "Co má proti tvému pravému prsu?"
"Je větší než to levé," pokrčím rameny a odhodím čiko do kanálu.
Monnie se na chvíli zamračí, jako kdyby přemýšlela, haha, načež si přeměří moje kozy. Pak mě zastaví a rovnou si je potěžká v ruce. "A jo. Fakt je to pravé větší."
"Divné," komentuje Zayn a odstrčí Mon, aby si vzal moje kozy do ruky sám. "Většinou je větší ta levá, ne?"
"No jo, kvůli srdci," vzpomene si Harry na něco z biologie.
"Tak to je jasné," zvolá Louis. "Anet žádné nemá, takže ta levá koza vyplnila to prázdné místo."
Sesypeme se k zemi tak nějak všichni stejně. "Louisi, já ti řeknu, že ty jsi dobrý člověk, ale když na to přijde, jsi fakt pěkná píča."
"Ale já jsem si to zvolil...!"
"Promiň, ale když ty jsi fakt vypadal jako píča!"
"Děti, jak vám to mám říct slušně," povzdechne si Zayn.
"Nudit se nebudu, co," povzdechne si Harry.
Jenom pro dobro věci se na něj zašklebím, načež dokouří i Zayn, odhodí čiko do kanálu za tím mým a dáme se do chůze. Škola začíná za pár minut. Harry o něčem dále debatuje se Zeem i Monnie, a v podstatě s Louisem osamíme; zaostáváme za tou svatou trojicí dobrých pár metrů.
"Takže spolu chodíte?" zeptá se Louis.
Vidím na něm, jak se snaží předstírat, že mu to je jedno, že se ptá, jenom aby řeč nestála, ale mám ho prokouknutého jak průsvitné krajkové prádélko, co jsem si koupila v Triumphu minulý týden. Jenom trochu víc sexy.
"Lou, bejby... jak dlouho mě znáš?" povzdechnu si - myslím to spíš jako řečnický obrat.
Pokrčí rameny a hraje si na uraženého. "Jenom se ptám."
"Louisi... bože, Louisi, ty jsi fakt kokot, víš. Podívej, koukni mi do očí a řekni mi, kdy jsem s někým chodila," vyzvu ho.
"Já jenom..." uhýbá mému pohledu a trochu se červená.
"Louisi, víš, že já na to chození nejsem. Prostě si užívám to, co mám. Podívej, Harry jasně naznačil, že by mu vůbec nevadilo, kdybychom z tohohle udělali trio. Takže jestli máš zájem, můžeš mít dneska rande s náma."
"Nechci dělat... a jemu by to nevadilo?"
"Louisi... je mi blbé nakopnout vola za to, že je vůl, já jsem taky píča a nikdo mě do ní nekope, ale-!"
No, tak jsem ho aspoň rozesmála. Zastaví mě, obejme a políbí. Pak si opře čelo o to moje a řekne: "Ty jsi fakt pěkná píča."
"Jsi si jistý? Nechceš se o tom třeba na vlastní oči přesvědčit?" pozvednu obočí.
"Anet-!"
"No jo, no jo, já vím, vyučování..." protáhnu otráveně a pustím ho, abych se znova mohla dát do chůze.