Secret

8.Kapitola

„Dobře víš, že jsme to nechtěli říct hlavně kvůli Joonovi a Hobimu. Teď to můžeme říct komukoliv. Takže ano, moc rád poznám tvé přátele." rychle jsem Jinovi vtiskl děkovný polibek na rty a přešel zpět do ložnice. Zapnul jsem si mikrofon a pokračoval v hovoru. „Tae?" zeptal jsem se a on hned zamručel na znamení, že tam pořád je.

„Nechceš ty a Kook přijít dnes ke mně?" zeptal jsem se. „Jasně hyung to bude skvělé." vypískl nadšeně a já se usmál. „Pošlu ti adresu." řekl jsem a on se zarazil. „Hyung, ale já vím, kde bydlíš..." zněl naštvaně, že si myslím, že neví. „Jo, ale já se přestěhoval, vše ti vysvětlím pak." řekl jsem, než jsem se s ním rozloučil a vrátil se znovu do kuchyně za Jinem.

××××××

„Yoongi?" zeptal se Jin a já se na něj podíval. „Proč jsi nervózní?" zeptal se a já zavrtěl hlavou. „Nevím, jak budou reagovat. Říkal jsem jim, že se mi nelíbíš a oni si myslí, že si nedosažitelný zboží. Fakt nevím, co na to řeknou." zamumlal jsem a Jin si sedl vedle mě na sedačku. „Bude to v pohodě, uvidíš. Půjdu do sprchy, ať to stihnu, než přijdou." usmál se na mě a já přikývl.

Za chvíli už jsem slyšel sprchu a pak se ozvalo něco, co ještě nemělo. Střelil jsem pohledem k hodinám a ty ukazovali půl třetí. Byli tu o půl hodiny dříve. Kruci, Jin byl pořád ve sprše... Ještě, že se do ní jde přes naši ložnici.

Došel jsem ke dveřím a otevřel je. Opravdu tam byli Kook s Taem. „Čau přišli jsme dřív, snad nevadí." usmál se Tae a Kook se mi vrhl kolem krku. „Zakazuju ti, tak dlouho být ode mě pryč. Chyběl jsi mi." Kook našpulil pusu a pak mě pustil. „Taky jsi mi chyběl." pročachral jsem mu vlasy a on se zatvářil opravdu šťastně.

„Hyung on je tu ještě někdo." řekl Tae, když si sedal na pohovku. „Jo bydlíme spolu. Jeto jeho byt." usmál jsem se a Kookiemu zazářily očka. „Je milý? Myslíš, že si budeme rozumět? Je hezký?" začal ze sebe hrnout jednu otázku za druhou a já a Tae jsme se jen smáli.

„Hyung něco se strýcem?" zeptal se opatrně Tae a já lehce přikývl. „Jo nebyl v náladě." těm dvěma jsem to řekl. Až na Jina o mně věděli vše a přesně proto jsem jim musel říct i o něm. „Tvůj obličej-" začal Kookie a já přikývl. „Jo, vypadal hůř." usmál jsem se a Kookie mě hned začal znovu objímat.

„Promiň hyung, jsme špatní přátelé, vůbec jsme se nestarali, je mi to tolik líto." zamumlal a začal mě křečovitě svírat. „Kookie to je jedno, stejně byste mi nepomohli. Vše je dobré." znovu jsem ho začal hladit po vlasech.

Místností se ozvalo zakašlání a Kook se ode mě odtáhl. Jin se na něj naštvaně podíval a pak se na mě usmál. „Koukám, že tví přátelé jsou tu dřív." řekl s falešným potěšením a já protočil očima. To už mě ani nesmí obejmout. „Hyung!" napomenul jsem ho a on přikývl. Nebude k nim nepříjemný, alespoň se pokusí.

Sledoval jsem Kooka i Taeho, jak na Jina zírají a nedokážou říct ani slovo. „Abych se představil, jsem Kim Seokjin, ale vy mě znáte spíš pod... jak to bylo? Ten koho Yoongi nikdy nedostane?" usmál se na ně a oba začali rudnout. Bože to si opravdu nemohl odpustit? Přišel jsem k němu a usmál se. „Buď k našim hostům milý Jine." řekl jsem a on mi jen pokýval.

„Ehm... já jsem Kim Taehyung a tohle je Jeon Jungkook." řekl nakonec Tae a představil radši i Kooka. „Páni hyung, jak se ti povedlo s ním bydlet? A on ví, že po něm pořád slintáš?" zeptal se Kook překvapeně a já si bezmocně povzdychl. Kookie opravdu řekne úplně vše.

„Myslím, že kdyby po mě neslintal, nebyla by to zábava." zasmál se Jin a já znovu protočil očima. Jin mi obmotal ruku kolem pasu a pak mi dal pusu na tvář. „Jdu pro něco k pití tak tu vydržte." řekl před tím, než mě pustil. Když procházel kolem naprosto překvapených kluků, zastavil se u Kooka a výhružně se na něj podíval.

„A laskavě drž své ruce nebo rty dál od mého přítele nebo nebudeme kamarádi." procuchal mu vlasy a pokračoval do kuchyně. „Hyung, jdeme domů, já se ho bojím." vypískl Kookie a chytil Taeho za ruku. „Promiň je trochu víc žárlivý a moc tomu nepomáhá to, že viděl fotku, jak jsi mi dal pusu." řekl jsem a Kookie přikývl. „Takže mě nesvlíkne z kůže a nezabije?" zeptal se nevinně Kookie a já přikývl. „Neboj ani se tě nedotkne." zasmál jsem se a šel si sednout na sedačku.

Tohle bude ještě den...

≈≈≈≈≈≈

No tak Yoongi se nám dává do pořádku a Jin je pořád stejně žárlivý xD myslíte, že to nakonec dobře dopadne? xD

Doufám, že se díl líbil xD :3

A menší upozornění, povídka se blíží ke konci aneb příští týden končíme xD