Lapená vášní

Odpověď

V pondělí ráno jsem si to s obrovským úsměvem pochodovala po chodbě školy.Bylo mi naprosto jedno, že můj odhalený krk, který jenom tak mimochodem po víkendu s Jasonem vypadá spíše jako šachovnice, vidí celá škola a samozřejmě nemluví o ničem jiném, protože popravdě mi to bylo jedno.

Každý si mohl myslet co chtěl, ale nikdo z nich neznal pravdu, teda až na ty, které do toho byly zasvěcené což byly McCannky, ale ty znaly jenom to, že je Jason ojel a odkopl, zatímco mě si držel jako nějakou trofej.

A proto jsem taky nebyla překvapená když se během deseti minut objevil u mé skříňky s ještě větším úsměvem než jsem měla já.

Někteří si rozhodně mohli myslet, že jsme na drogách.No koho to tíží? Mě rozhodně ne.

"Vyspala ses dobře?" Jason se opíral ramenem o dveře skříňky hned vedle té mé.Jeho vlasy byly rozházené do všech stran, jakoby se dnes neobtěžoval s jejich úpravou, jeho oči zářily spokojeností a na tváři měl spokojený úsměv.

Očima jsem zajela na jeho krk kde se pod jeho tetováním "trpělivost" nacházel drobný flíček, který mu tam mé rty zanechaly.Uškrnula jsem se sama pro sebe za dobře odvedenou práci,protože i když to nebylo viditelné jako označení na mém krku pořád to tam bylo.Věděla jsem to já, věděl to on.

A to bylo vše co bylo třeba.

"Neskutečně.Nikdo mě uprostřed noci neprobudil a nic se mi ráno neklačilo k zadku." Zabouchla jsem skříňku.

"Neřekl bych že sis v té době stěžovala." Jazykem si přejel přes rty, jeho levá ruka mě popadla za pas.Jeho tělo se objevilo přede mnou, tlačíc mě zády na dveře mé skříňky.

"Nuž neměla jsem možnost." Položila jsem mu ruku na hruďník.

"Hraješ si se mnou?" Zeptal se hravě.

Fakt, že dnešní den začínám s hravým Jasonem naplnil mé tělo ještě větší radostí.

Ukazováčkem jsem přejela z jeho hrudníku na okraj jeho trika u krku a nehtem mu tam jemně přejela po kůži.

"Zabírá to?" Zašeptala jsem.

"Stačí ti to jako odpověď?" Přitiskl se ke mně boky a já mohla cítit jeho tvrdou erekci.

Šokovaně jsem pootevřela rty."Ty seš neuvěřitelný." Zasmála jsem se.

"Nic co by jsi mi už neříkala." Mrkl.

Protočila jsem očima."Neřekla jsem že ty seš, ale že to bylo." Popadla jsem jeho triko."A v tom je rozdíl." Zašeptala jsem na jeho rtech a letmo se dotla svým vrchním rtem jeho spodního.

"Dráždíš mě?" Zavrčel, jeho ruce se přesunuly na můj zadek který popadl a stiskl.

"To bych si nedovolila." Zakousla jsem se do rtu.

"Jaden."Zavrčel mé jméno z čeho mi naběhla husí kůže,zatřásla jsem hlavou abych z ní dostala vzpomínky na víkend a všechny ty věci co se staly.Několikrát jsem zamrkala a až pak si pořádně uvědomila že nejsme u Jasona doma, ale na školní chodbě kde na nás všichni hledí.

Okamžitě jsem se stáhla a zatlačila rukou do jeho hrudi."Co děláš?"Zeptal se nechápavě se svráštělým obočím.

"Všichni se dívají." Nepříjemně jsem se ošila.

"Tak ať." Pokrčil rameny."Aspoň budou vědět, že mi patříš." Opět se na chvíli přitiskl boky na ty mé.

"Protože všichni jsou slepí a rozhodně neuvidí můj krk." Odfrkla jsem nacož se on zachcectal, jedna jeho ruka opustila mé pozadí a přesunula se ke krku odkud odtáhl mé vlasy a podíval se na své víkendové, umělecké dílo.