Zmatená

11.6K 379 14
                                    




Obleč se.

Posměšně jsem si odfrkla.

A do čeho jako Einsteine.Všechno oblečení skončilo rozházené po jídelně, kde sis mě vychutnával jak zasranej jablečnej koláč.

Opět jsem tedy hrábla, tentokrát jsem si připadala už fakt blbě že mu hrabu do skříně, mezi jeho věci a vytáhla obyčejné černé tepláky, do kterých jsem skočila a šňůrky v pase utáhla jak nejvíc to šlo.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla.Z fleku jsem mohla říct jedno.Vypadám jako bych prošukala poslední pár hodin.Ups, to je vlastně to, co jsme dělali.

Zakousla jsem se do rtu a s rozbolavěným klínem jsem se vydala zpátky do přízemí.Z ruky, na které vždy nosím gumičku, jsem si sundala tu malou černou mršku a stáhla si s ní vlasy do rozdrbaného drdolu, který si budu muset stejně za chvíli udělat znovu, protože jsem na tohle totálně křivá a drdol mi vydrží pár minut a pak mi z něho padají vlasy, které mě štvou.

Dřevěná podlaha chladila mé bosé nohy, když jsem scházela schody. Snažila jsem se zachytit sebemenší zvuk, který by mi prozradil, kde se aktuálně Jason nachází, protože popravdě, v tomhle baráku bych ho mohla hledat i hodinu a stejně ho nenajít.

"Jasone?" Zavolala jsem dneska už po několikáté jeho jméno.

"V obyváku." Zakřičel nazpátek jakoby mi četl myšlenky.

Vydala jsem se směrem, pokud si dobře pamatuju, kde by měl být obyvací pokoj.Vešla jsem dovnitř a zastavila se mezi dveřmi.Obrovské police zaplněné knihama a mezi nimi obrovský cihlový krb, u kterého se skláněl Jason a očividně se snažil rozdělat oheň.

Před krbem byl menší skleněný stolek a za ním kožený gauč, na který by se vlezla pomalu celá má rodina spolu s tetama,strýcema,sestřenicema a dalšími.No byl prostě obří.

Jakoby vycítil mojí přítomnost, Jason otočil hlavu od krbu, jeho oči putovaly po mém těle dokud se nezastavily dívajíc se do těch mých.

"Máš moje oblečení." Jemný úsměv se objevil na jeho rtech.

Překvapená tím jak jemně jeho hlas zněl a jakým způsobem to řekl, jsem parkrát zamrkala."To moje je totiž rozházené někde po domě." Vykročila jsem a zastavila se těsně u něj.

Napodobenina kožichu která sloužila jako koberec před krbem mě zalehtala na spodku mých nohou.

"Myslel jsem že ti bude zima." Oznámil mi co dělá, jako bych byla naprosto hloupá a nevěděla to už jenom z pohledu na něj.

Sedla jsem si vedle něj, nohy si přitáhla k tělu.Dívala jsem se na něj jak čistí krb a poté tam dává uhlí aby mohl založit oheň.

Jeho tvář byl soustředěná, uvolněná.Byla jsem pořád trochu překvapená z jeho náhlých změn nálad, ale rozhodla jsem se nedělat si z toho nějakou hlavu, protože tenhle milý a starostlivý Jason byl rozhodně příjemnéjší, než ten protivný a uštěkaný, se kterým jsem se viděla pár minut zpět.

"Sluší ti to."

BUM

Přesně tohle byl zvuk mé brady narážejíc na podlahu pode mnou.Nevěřícně jsem se dívala na Jasona, který pomalu zapaloval noviny v krbu.

Jeho tvář se otočila na mě, zatímco já na něj hleděla jako na ducha.

Řekl právě že mi to v jeho oblečení sluší, nebo jsem se už nadobro zbláznila?Myslím, že mi ten chlapec vyjebal poslední zbytky zdravého rozumu z hlavy.

Zamrkala jsem, sakra jestli to budu dělat často stane se z toho tik.

Uchechtla jsem se, pak si uvědomila, že se na mě pořád díva.

Sklonila jsem hlavu a zamrmlala tiché: "Děkuji."

Ucítila jsem jeho prsty na mé bradě a pak místo svých bosých nohou zabořených v chlupech koberce viděla jeho karamelově hnědé oči.

"Neschovávej se." Naklonil se ke mně a něžně mě políbil.

Ztuhle jsem hleděla na Jasona, který se odtáhl a dál se věnoval ohni.

Začínala jsem mít pocit jakoby ho někdo vyměnil, protože ani za zlaté prase nemohlo být možné aby se jeho povaha z minuty na minutu takhle měnila.Nebo snad je?

Nebudeme si lhát, Jason měl rozhodně několik stránek a mně se všechny líbily, ale tahle nová byla...děsivá.

Bylo to naprosto odlišné od všech ostatních a zároveň mě to nějakým způsobem naprosto uklidňovalo, cítila jsem se jakoby to bylo naprosto normální.

Měla jsem pocit jako bychom tvořily pár a po překrásném milování se rozhodli ohřát u ohně, možná si opekli nějaké to marshmallow.

Zatřásla jsem hlavou.

Vzpomínky na chvíle strávené v Mikové náručí napadly mou mysl.Můj žaludek tvrdě dopadl na podlahu a mé srdce prasklo o něco víc než už bylo.

Najednou jsem přestala mít chuť sedět tu, jediné co jsem chtěla bylo se sebrat, jít domů a brečet nad tím jak podělaný můj život je.

"Zlato?" Ozval se Jasonův jemný hlas probouzejíc mě z hlubokých myšlenek.

"Můžeš jít prosím otevřít?" Kývl hlavou ke dveřím.Nechápavě jsem se na něj podívala."Nevím kde jsi byla, ale někdo zvonil a já mám plné ruce práce." Zvedl ruce které měl zašpiněné od popele.Kývla jsem hlavou a zvedla se, odcházejíc z místnosti jsem stále přemýšlela nad tím vším co se děje.

Klidně bych se toho vzdala kdyby to znamenalo že bych mohla být zase s Mikem.

Povzdechla jsem se a otevřela vchodové dveře, ke kterým jsem mezitím došla.

Zvedla oči od podlahy a nechápavě se podívala na černovlasého kluka jen o pár let starší než jsem já s Jasonem, jak stojí na druhé straně dveří, teď už otevřených, s velkou sportovní taškou hozenou přes rameno.

"Zavolej mi McCanna." Zavrčel naštvaně.

Se zvedlým obočím jsem se na něj podívala.Slušnost mu očividně spolu s pozdravem nic neříkalo.

"Jasone? Nějakej blbec tě chce vidět." Chtěla jsem ostoupit od dveří, jenže jsem nestihla ani mrknout a byla jsem na ně zády namáčknutá.

Neznámý kluk se tyčil nade mnou, ve tváři smrtelný výraz a očima mě doslova zabíjel.

"Nevím kdo kurva si, ale ještě jednou mě takhle nazvi a už nikdy se nenadechneš!" Zavrčel do mé tváře, stisk jeho ruky na mém krku zasílel."Rozuměla jsi?" Znovu zavrčel.

Šokovaně jsem přikývla, v krku mi naprosto vyschlo, nemohla jsem se ani nadechnout, do očí se mi hrnuly slzy.

"Hodná holka." Jeho ruka z mého krku zmizela a on ode mě odstoupil.

Přeštože mě už nedržel pořád jsem cítila sílu jeho stisku na mém krku.Zvedla jsem svou ruku, která se třásla a položila si ji na místo kde ještě před chvílí byla ta jeho.Oči se mi zamlžily a já se se sýpajícím zvukem nadechla přes pusu.

"Solly?" Oslovil překvapeně Jason chlapce, který stál předemnou."McCanne?" Odpověděl s pobavením v hlase."Už je to nějaká doba." Zasmál se chlapec.

"Brácho tak dobré tři roky?" Zachechtal se Jason, pak jeho pohled spočinul na mě a úsměv z jeho rtů zmizel.

"Kotě jsi v pohodě?" Zeptal se.

"Našel sis novou pichnu Jasone?" Zachechtal se Solly.

V ten moment se výraz Jasonové tváře změnil.Jeho oči se ze mě přesunuly na jeho očividně kamaráda, lícní kosti mu vystouply jak zatnul čelist.

"Vypadni do pokoje." Zavrčel, mé oči se rozšířily, když mi došlo že to bylo mířeno mě.Pootevřela jsem rty že něco řeknu."Řekl jsem kurva vypadni." Zakřičel, obličej mu zrudl, na krku mu vyskočila žíla.

A já poslechla.

Vypadla jsem z místnosti a z celého posraného baráku.

Lapená vášníKde žijí příběhy. Začni objevovat