Lapená vášní

Toronto

Chyby opravím až během týdne,protože jsem část stihla napsat během cesty ve vlaku a to na mém "úžasném" tabletě.

Můj život nebyl perfektní jako život většiny holek z Kalifornie.

Moje rodina neměla miliony na bankovním účtě,neměla obrovské domy na pláži a neměla ani tu možnost kupovat mi každý týden novou kabelku za tisíce dolarů.

I přes to jsem ale byla šťastná, protože mi nic nechybělo.

Měla jsem nejlepší rodiče na světě, kteří mi dávali tolik lásky kolik jsem jen potřebovala, měla jsem ty nejlepší přátele pod sluncem a toho nejlepšího přítele.

Bohužel je tam to slovo MĚLA.

Všechny ty krásné věci se mi rozpadly ve chvíli, kdy mi rodiče oznámili že se chystají po dvaceti letech na své líbánky, ale tentokrát nepoletí do Texasu jako předtím, ale chtějí procestovat svět.Věděla jsem, jak několik let šetřili na to, aby si to mohli dovolit a tak jsem jim to nemohla mít za zlé, ale měla jsem, protože jejích šťastné líbánky byly na úkor jejího štěstí, protože jsem stále měla jenom 17.

Takže když jsem s nimi jet nemohla a sama doma zůstat taky ne, znamenalo to jediné.Po tu dobu co budou cestovat a užívat si intimní chvilky, kterých za těch dvacet let pořád neměli dost, já budu u mojí tety, která jenom tak mimochodem žije až v Kanadě.

No a tak jsem tady, sedím na letišti v Torontu s hromadou zavazadel a čekám až si mě má úžasná teta,která jen tak mimochodem měla už dvaceti minutové zpoždění, vyzvedne a odveze na místo, kde budu muset celý rok žít.