V zajetí... (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Překvápko

Pohled Adély:

Z ničeho nic mně zvedl a nesl pryč. ,,Ehm... Co děláš?" zeptám se a on se jen tak usměje. Vejde do jeho pokoje a bouchne dveřmi. Zamkne a jde se mnou k posteli. Jak ukládá mně lehá si vedle a usmívá se. Svlíkne mi tričko a políbí. Jak na mně šahá celkem mně to lechtá. Uchechtnu se a on se na mně podívá. ,,Co je?" zeptá se a sedne si. ,,Ne promiň vždyť víš, že sem lechtivá" odpovím a svalím se na něj. Pohladím ho po tváři a on se usměje. Vše se to stalo tak rychle a já byla jen ve spodním prádle stejně tak on. Stáhl mi ramínko podprsenky a koukl na mně. Zajel na má záda a jedním pohybem mi podprsenku sundal. Šibalsky se usmál a položil mně. Z nedočkání se mi z pusy vyloudil stén. Koukne nahoru a usměje se. Udělá si cestičku až k mým rtům a políbí mně. Líbá hladově a nedočkavě. 

Pohled Vadima:

Stáhl sem jí kalhotky ale nepřestal ji líbat. Odhodil sem oblečení kolem nás i společně s mými trenýrky. 

Na poslední doraz mnou projel úžasný pocit. Dýchala přerývavě a vypadala roztomile. Svalil sem se vedle ní a koukl na ni. Pohladil sem ji po celým těle a ona se otřásla. Přikryl sem nás a koukl jí do očí. Usmála se a políbila mně. Přitáhl sem ji k sobě a namáčkl nejvíc jak se dalo. Hlavu sem si podepřel polštářem a ona si mi lehla na rameno. Než sem usl koukl sem vedle sebe na noční stolek. Hodiny ukazovaly tři hodiny ráno. 

Pohled Adély:

Ráno sem se probudila v sevření Vadima. Asi se mu zdál sem ale celkem pěkně se usmíval. venku bylo škaredě a byla bouřka. Naklonila sem se abych se koukla na noční stolek. Zastavila mně něčí ruka. Koukla sem na pobaveného Vadima. ,,Dobré rá... odpoledne" opravím se a on se zasměje. Zase si lehnu a on mně obejme. ,,Nikdo tě nehledá?" zeptám se a on se zamyslí. ,,Ne. Kdyby jo tak už tu neležíme" odpoví a dá mi pusu. Až teď sem si uvědomila, že pořád nejsem oblečená. Asi se zarazil když sem přestala spolupracovat ale v tuhle chvíli sem myslela na něco jiného. ,,Jdeme na oběd?" zeptá se vytlemený Vadim a já kývnu. Chtěla sem se zvednou ale bolelo mně v podbřišku. Nějak sem si zase sedla. Otočil se na mně vysmátý Vadim. Jenže jeho úsměv nevydržel moc dlouho. Mávla sem rukou a on se oblíkl. Podal mi věci a já si přes sebe dala alespoň triko. ,,Je ti něco?" zeptá se a já se usměju. ,,Ne. V pohodě" odpovím a postavím se. Nějak mně to tlačí ale oblíknu se. Vyjdu ze dveří a tou bolestí se mi podlomí kolena. Vadim mně zvedne a podrží. ,,Pořád ti nic není?" zeptá se a já se jen usměju. ,,Nic to není. Běž na snídani sám. Nemám hlad a ještě se vysprchuju" snažím se zamluvit proč na jídlo nemám ani pomyšlení. Pomohl mi do pokoje. Po nějaké chvíli odešel a já se mohla jít osprchovat.

Pohled Vadima:

Ona si snad myslí, že sem blbej. Nabral sem nějaké jídlo a vrátil se k ní. Otevřel sem dveře a slyšel sprchu. Jídlo sem položil a sám se šel ještě upravit a samozřejmě vysprchovat. Vrátil sem se a pořád ještě nebyla venku. Sedl sem si na postel a koukal po pokoji. Ze dveří vylezla Adéla v županu a asi se mně i lekla. Zasmál sem se a ona šla ke mně. ,,Co břicho?" zeptám se a ona se překvapeně dívá. ,,Co by? V Poho?" zeptá se a já se zasměju. ,,Ne moje ale tvoje. Bolelo to moc?" zeptám se znova a ona se začervená. ,,Už je to dobrý" odpoví a usměje se. ,,Hele... Jak to teď vlastně je?" zeptám se a ona se napije čaje, který ji zaskočí. ,,Co?" zeptá se a utře si pusu. ,,No my a tak?" zeptám se a ona se vážně podívá. ,,Já nevím. Klidně spolu můžeme jen spát" odpoví a zasměje. ,,Jak myslíš" odpovím a kouknu si rohlíku.

Pohled Adély:

Osobně sem myslela, že na to řekne něco víc. Když sme dojedli zvedl se a věci vzal taky. ,,Tak se zatím měj" řekne u dveří a mávne na mně. Pokývu a on bouchne dveřmi. 

Probudila mně nějaká hudba. Zvedla sem se a v pyžamu se šla kouknout na chodbu. Bylo zhaslo a po chodbě byli růže. Vydala sem se po cestě z růží a vždycky si ji vzala. Došla sem až k velkým proskleným dveřím. Otevřela sem je. Zahrada byla nádherně osvícená. V altánku hráli houslisti. Šla sem se tam podívat a viděla Vadima jak něco s někým domlouvá. Ten někdo mu něco řekl a on se otočil. Rázem se změnila hudba na klidnou a romantickou. ,,Jenom spát s tebou mi nastačí. Nechceš se mnou rovnou chodit?" zeptá se mně Vadim a já se překvapeně podívám. ,,Jasně!" křiknu a sama sem překvapená mým chováním. Skočím na něj a obejmu ho. Bože co to se mnou je! Křikne na mně moje svědomí a já z něj slezu. Upravím si vlasy a on se zasměje. 

Pohled Vadima: 

Odnesl sem ji do pokoje. Byla studená. Já říkal, že jí bude zima. Položil sem ji do postele a chvíli na ni koukal. Otočila se ke mně zády. Radši sem šel k sobě abych byl na zítra dost vyspalej.

Tak to je vše. Pardon za tří denní neaktivitu ale nedalo se vše stihnout. Tak se zatím mějte...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby