Weasley?

36. Den, kdy nastal zvrat 2/2

Anette

Vyčítavě jsem se podívala na Veru a v tom okamžiku jsem strnula, stejně jako ona.

Nehybně zírala do zrcadla ve tváři překvapený a zároveň smutný výraz.

Do očí mi vhrkly slzy. Ona věděla, co se děje a snažila se mě ochránit. Hystericky se sesunu na podlahu a začnu vzlykat. Tohle ne, je to moje vina, kdybych jí poslechla, vůbec by se to nestalo.

"Slečno Zarnecki," ozval se za mnou vysoký hlas profesora Kratiknota. "Co se vám sta… Ach můj ty Merline!"

Nevěřícně zíral na mou zkamenělou kamarádku. "Další obět, to je ale zvláštní. Rychle pojďte, musíme informovat profesorku McGonagallovou nebo profesora Brumbála."

"Proč jste říkal, že je to zvláštní, pane?" zeptala jsem se nalomeným hlasem a pomalu se zvedala ze země.

"Slečna Singrová je z čistokrevného kouzelnického  rodu. Všichni ostatní napadení jsou mudlorození, zdá se mi to zvláštní."

"Za to můžu já," zamumlala jsem a sklopila hlavu. "Vera zdá se přišla na to, co se tady děje a když jsem zamířila k zrcadlu, trvala na tom, abych se do něj nedívala. Myslela jsem, že je až přehnaně paranoidní, ale ona se mě pouze snažila zachránit, a tak obětovala sebe."

"Skutečně zajímavá dívka," pokýval hlavou profesor a zaklepal na dveře kabinetu zástupkyně ředitele, před kterým jsme se zničehonic objevili.

Zaklepal na těžké dveře a za nimi se objevila unavená profesorka. "Co potřebujete, Filiusi?" oslovila profesora Kratiknota a přejela pohledem na mě. "A co tu děláte se slečnou Zarnecki?"

"Paní profesorko…" začala jsem rozklepaně.

"Došlo k dalšímu útoku, Minervo," skočil mi do řeči maličký profesor.

"Cože?" vyděsila se McGonagallka a přitiskla si ruce na ústa. "Kdo to je tentokrát?"

"Vera," zamumlala jsem a sklopila pohled k zemi.

"No to snad ne," zašeptala profesorka. "Nepřítel začal útočit i na čistokrevné kouzelníky. Zdá se, že v Bradavicích už není bezpečno pro nikoho."

"To ne, paní profesorko," zamávala jsem odmítavě rukou. "Vera zjistila, co za tím stojí a věděla, že mi něco hrozí. Snažila se mě zachránit, ale já jí nevěřila. Myslela jsem si, že se přehnaně stará…"

"Dobře," přerušila mě a podívala se na Kratiknota. "Pojďte, Filiusi, dostaneme tu dívku na ošetřovnu. A vy, slečno Zarnecki," otočila se zpět na mě, "to nějak šetrně sdělte jejím nejbližším přátelům."

Beze slov jsem přikývla a rozeběhla se zpátky do havraspárské věže.

"Notak už neplač, Anette," přivítala mě Erica s povzbudivým úsměvem. "Tvoji rodiče určitě povolí a ty tu budeš moct zůstat."

"Ne, Vera… Ona…" nemohla jsem popadnout dech.

"Co je s Verou?" vyskočila ze svého místa u krbu Clar.

"Ona je…"

"Nemocná? Zraněná? Zamilovaná?" střílela jeden typ za druhým Chris.

"Necháš mě domluvit, sakra?" zavrčela jsem a zlostně se na ní přes slzy podívala. "Vera se stala další obětí."

"Co?" zařvaly všechny tři najednou a proběhly kolem mě směr ošetřovna.

"Ví to Fred a George?" zeptala se starostlivě Clara, když mě míjela.