Weasley?

31. Frienzone je svině

Konec školního roku s kvapem blížil, všichni měli už po zkouškách a celá škola mluvila jen o hrdinském činu Harryho Pottera, který Bradavice zachránil před Lordem Voldemortem. Nedovedu si představit, že obličej Pána zla čněl z hlavy profesora Quirella.

"Tak co ty vaši kluci?" zeptal se Hagrid u něhož doma jsme právě seděli a popíjeli čaj. Jeho domácí sušenky jsme po zkušenostech z minulých let slušně odmítli. "Jak to s nima de?"

"S Fredem je to naprosto úžasné," rozplývala se Anette. "Každým dnem je to lepší a lepší."

"To se máš," usmála se smutně Chris. "To já se s Diggiem teď pořád jen hádám, nefunguje nám to. Myslím, že by bylo nejlepší, kdybychom se rozešli."

"To je mi líto, Tino," poplácal jí po rameni Hagrid, div že jí nezarazil do země.

"Já se s Dannym taky jeden čas hodně hádala," zkoušela jí utěšit Erika, "ale teď je to úplně super. Máme toho hodně společného a díky tomu období krize už víme, co komu vadí."

Všech pět lidí se otočilo na zbývající Clar, ale ta si k překvapení všech povzdechla.

"S Cedrikem to je teď takové divné. Normálně se spolu bavíme a tak, ale zdá se mi, že je mezi námi jakási neviditelná bariéra, kvůli které jsme se oba změnili. On už není ten starý Cedrik a já už nejsem ta stará Clara. Vzdálili jsme se od sebe. Mám strach, že už to nebude jako dřív."

"Třeba se to ještě spraví," obejmu ji přátelsky. S úsměvem pokrčila rameny a napila se čaje.

"A co ty, Vero?" obrátil se na mě Hagrid a holky následovaly jeho příkladu.

"Co já?" pronesla jsem udiveně. "Já kluka nemám a ani ho nepotřebuju. Je mi teprve čtrnáct a myslim si ,(jako jsem si myslela i před třemi lety,) že mám na vztahy času dost."

"No jo, ale slyšel jsem, že si teď hodně času s tím druhym Weasleyovic dvojčetem."

"To je fakt, Záhado," dloubla do mě Rika. "Trávíš s nim čím dál, tím víc času."

To mě dopálilo. "A víte proč? Protože moje drahé kamarádky na mě nemají čas, radši si vyjdou ven s svýma klukama a na mě se vykašlou." Uhodila jsem pěstmi do stolu a vyběhla z hájenky ven, za sebou jsem uslyšela volání, ale nedbala jsem na to a zatvrzele mířila do hradu.

Proletěla jsem jako blesk pár chodbami, sama jsem vlastně ani nevnímala kam mířím.

"Tohle si na mě nebudeš dovolovat ty malá mudlovská šmejdko," ozvalo se z jedné chodby. Zamračila jsem se a zamířila jsem tam.

U kamenné zdi se krčila jedna mrzimorská prvačka a proti ní stáli tři zmijozelští chlapci. Dva mi připomínali gorily a museli být snad větší než já. Před nimi stál ulízaný blonďák, který všemu nejspíš velel.

Zpozorovala jsem, jak vytáhl hůlku a zamířil na třesoucí se dívku.

"Expelliarmus," zamumlala jsem. Jeho hůlka udělala krásný oblouk a přistála v mé natažené ruce.

"Co si to dovoluješ?" rozkřikl se a naštvanou chůzí ke mě zamířil.

"Spíš co si to dovoluješ ty, peroxide," oplatila jsem mu. "Útočíš na malou bezbranou holku, jsi jen obyčejný srab." Pohled mi sjede na jeho drahý hábit. U límečku má zlatou nití vyšité monogramy D. M. "Malfoy," ušklíbnu se posměšně. "To jsem si mohla myslet."

S malým Malfoyem jsme se několikrát setkali na ministerstvu kouzel. Naši otcové se zrovna nemuseli, ale pracovali na stejném odboru. Díkybohu měl můj táta důležitější post.

"Singrová," zasyčel na mě Draco. "Že jsem si to neuvědomil hned. Jedna ze školních krásek, no to určitě."

"Pořád lepší, než tvá matka," odfrkla jsem si škodolibě.

"Takhle o mé matce mluvit nebudeš," vykřikl a šáhl do kapsy svého hábitu pro hůlku.

"Hledáš tohle?" pozvedla jsem dřevěnou tyčku. Se škodolibým úsměvem jsem mu jí hodila a sklonila se k dívce. "Jak se jmenuješ?"

"A-Amelie Mo-Mosbyová," vzlykala.

"Dobře, tak pojď, odvedu tě na kolej." Chytla jsem jí za ruku a táhla chodbami pryč. Na zmijozeláky jsem se přitom už ani nepodívala. "Mimochodem, jsem Vera Singrová."

"Já vím," pokývala hlavou. "Můj bratr o tobě mluví pořád."

"Jaký tvůj bratr?" nakrčila jsem nechápavě obočí.

"Phill," odpověděla jednoduše.

V tom mi došlo, že její jméno je Mosbyová. "Jak může tak milé stvoření jako ty mít za bráchu takovýho idiota jako je Phill?"

"On není zas tak špatný," pokrčila rameny. "Jen je hodně tvrdohlavý a cílevědomý. Jde si za svým dokud to nezíská. Nebo dokud nepochopí, že to nemá smysl." Poslední větu téměř neslyšně zamumlala, ale já to přesto zaslechla.

"Jsme tady," zastavila jsem se před vchodem a ještě se k Amelii otočila. "Zavolej svého bratra prosím." Dívka přikývla a zmizela ve společence.

Za chvíli se objevil její bratr. "Jestli kecáš, Am, tak si mě nepřej," prohodil obličejem u přeným do mrzimorské koleje. Pak se otočil na mě a na tváři se mu objevil úsměv. "Konečně jsi došla k názoru, že jsem pro tebe ten nejlepší?"

"Ne, ale tvá sestra mi v něčem otevřela oči. Hm, pojď se projít, něco ti vysvětlim."

Otráveně vyfoukl vzduch, ale vydal se za mnou.

"Přes ty tři roky, co ses mě snažil dostat, jsem si konečně říkala, kdy ti dojde, že s tebou nic mít nechci, ale díky Amelii jsem zjistila, že ti to budu muset říct sama a přímo, takže mě teď pozorně poslouchej: Ačkoliv jseš většinou neskutečně otravnej, věřím, že jsi ve skutečnosti moc milej a chytrej kluk. Ale přesto všechno, já k tobě nic necítím. Možná někde v budoucnu můžeme být kamarádi, ale nic víc. Někde na tebe čeká holka, kterou budeš milovat, takže jí začni hledat, ať nezmeškáš svojí šanci kvůli mě."

"To je fakt," přikývl trochu omráčeně, asi jsem ho svým monologem trochu překvapila. "Nesmím se celý život honit za holkou, která o mě nestojí. Je fajn, žes mi to pomohla pochopit." Usmál se a já v něm poprvý neviděla toho příšernýho Phila.

Oplatila jsem mu úsměv a napřáhla ruku. "Kamarádi?"

Potřásl jí. "Že váháš."

Kolem nás začly proudit davy žáků a my si uvědomili, že už je čas večeře. Otočili jsme se a vešli s ostatními studenty do Velké síně.

"Ale stejně," zašeptá mi Phill do ucha. "Friendzone je svině."

Rozesměju se a přátelsky ho praštím do ramene.

Čau všichniii, takže vám nejdřív ze všeho nejvíc poděkovat za překonanou hranici 5K přečtení a 500 hvězdiček. To ale neznamená, že máte přestat hlasovat :D. A za druhý jsem začala psát nový příběh, který je napůl vymyšlený a napůl mé vlastní pravdivé zážitky. Takže si to prosím přečtěte a pokud se vám bude líbit, tak hlasujte.

Enjoy it. Baru<3