Spoutaná

#15 - Sama

"Není to tak jak to vypadá," vykoktala jsem ze sebe.

"Ne, ona je to vlastně náhoda, že vypadáte jak siamská dvojčata, se společnými rty?" nadzvedl obočí.

Na to jsme ani jeden neodpověděli. Já nervózně přešlapovala na místě a William se díval do země.

"Víte, bylo mi to zvláštní. To, jak jsi byla od Jasona odtažitá, Cassandro a to, že ty Wille jsi na ní neustále visel očima, ta tvá nabídka, že ji odvezeš. A teď jste mi to potvrdili," ušklíbl se a pohrával si s klíčemi.

"Prosimtě, Chrisi, nikomu to neříkej," promluvil poprvé Will.

"To si ještě rozmyslím," hodil Willovi klíčky a otočil se k odchodu. Opatrně jsem se na na něj podívala, ale on se koukal někam do dáli.

Chvilku jsme tam jenom tak stáli v tichu, přehlušovaném zuřivým deštěm, které přerušil až Will nastupující do auta. Rychle jsem otevřela dveře spolujezdce a rozpačitě nastoupila.

William zapnul topení a já se v pokusu přehlušit to ticho, které tu panovalo natáhla po knoflíku k rádiu, bohužel můj řidič měl stejný nápad a natáhl se po něm také. Naše ruce se setkaly a mnou projelo slabé zachvění. Podívala jsem se do jeho modrých očí a zjistila, že on dělá to samé.

Hned sklopil pohled k volantu a sundal své jemné prsty z těch mých a už mi nevěnoval jediný pohled. Snažila jsem se nedat nic najevo, tak jsem tiše zapnula rádio, opřela se o sedadlo a zbytek cesty dívala z okna. A samozřejmě přemýšlela, co se sakra stane pokud nás Christian prozradí.

Když jsme dorazili k domu, tak jsem s tichým díky vyběhla z auta a snažila se co nejdřív dostat do svého pokoje abych mohla být sama.

Tak strašně se to podobalo tomu okamžiku, když mě Will chytl za ruku a já zděšeně utíkala do svého pokoje, protože jsem věděla, že k tomuhle klukovi nesmím nic cítit, stejně jako k nikomu, kdo je do téhle děsivé akce jakkoliv zapojený. Ať už o únosu ví, nebo neví, nesmím si tu navázat citové vazby. Ale marně, tohle už jsem dávno porušila, když mě William poprv
políbil v tom jezeře.

Kapky deště mé oblečení smáčely ještě více a já si v duchu slibuju, že jakmile se zamknu v pokoji, tak si dám horkou vanu.

Ale to bych to nemohla být já aby se mi celý den ještě více nepokazil.

Omylem zakopnu o kámen a už rovnou pádám přímo do trávy, která se kvůli dešti změmila v bahno.

"To snad ne!" zaúpím a snažím se odtud zvednout, ale v holeni mi pulzuje bolest, jelikož jsem dopadla rovnou na ten osudný kámen. Opatrně se na poraněnou nohu podívam a zjišťuji, že přes natrženou nohavici mi teče krev míchající se s vodou a tmavým blátem.

"Cassandro!" vedle mě se otočí Will a zděšeně si mě prohlíží.

"Nic mi není," odpovídám a opatrně se postavím, ale jakmile chci udělat první krok, tak se zřítím zpátky na zem.

"To vidím," opatrně mě vezme do náruče a já se zachvěju, ale ne od zimy.

Rychle se mnou jde do domu a zabouchne za námi vchodové dveře.

Will mě vezme do jednoho z mnoha pokojů, které tu jsou a jemně mě položí na postel.

"Půjdu ti napustit vanu, ať se umyješ a zahřeješ," řekne mi a já přikývnu, zatímco mizí v koupelně.

Roztřesenýma rukama si rozepínám knoflíčky košile, kterou hodím na zem a stejně tak i roztržené džíny. Na sobě mám jen spodní prádlo a uvažuji jestli je vhodné aby mě v něm Will viděl.

Okamžitě se mi vybaví vzpomínka na jezero, kde jsme se koupali ve spodním prádle i na ten polibek.

Jenže, teď nejste u jezera a ty máš oficiálně přítele, ozve se hlas v mé hlavě a já rychle vezmu složený ručník z posele a zamotám se do něj.

Po několika minutách příjde Will a beze slova mě vezme znova do náruče a přemístí do koupelny. Váhavě tam stojí a asi přemýšlí, co udělat.

Já tam zvládnu dojít, už je to lepší," zašeptám a on přikývne.

"Na pračce máš nějáké suché oblečení a lékarničku. Já.. já asi budu muset jít," zakoktá a nechá mě v koupelně samotnou. Zanedlouho slyším prásknutí vchodových dveří a to už se nekontrolovaně rozpláču.

Se slzami v očích se něják dostanu do vany, kde se nechám unášet myšlenkami.

Po hodině už mám kůži úplně červenoi pd horké vody, tak se rozhodnu z vody vylézt. Obléknu si své spodní prádlo, které naštěstí zůstalo suché i čisté a poté se podívám na hromádku, kterou mi tu William nechal. Je tam klučičí bílé tričko a černé tepláky. Natáhnu si tričko, které je mi do půli stehen a usoudím, že tepláky nebudu potřebovat, jelikož v domě bylo teplo a navíc jsem byla pořád rozehřátá z koupele.

Potom si vezmu i lékárničku a vydezinfikuji si ránu na holeni, která naštěstí není až tak hluboká a ošklivá, jak venku vypadla a nakonec ji obvážu obvazem.

Pomalu vyjdu z koupelny a v tom překvapením vyjeknu. Na posteli sedí Will.

"Co tu děláš? Vždyť jsi šel pryč!?" vyptávám se v šoku.

"Vrátil jsem se," zvedne ke mně pohled a zalapá po dechu.

Podívám se na sebe a zjistím, že pod bílým dosti průsvitným tričkem je dost jasně vidět mé tmavě růžové spodní prádlo i obrysy těla.

"Proč?" ignoruji jeho pohledy a dožaduji se odpovědi.

Konečně se přesune k mé tváři a pomalu se zvedne z postele.

"Protože jsem neměl takhle utéct," kráčí směrem ke mně a já zatahuji dech

"Ale proč ne? Vždyť mezi námi vlastně nic není," vyhnu se mu a chci vyjít z pokoje.

"Cassandro," chytí mě za ruku a donutí mě se mu podívat do očí.

"Nebo by minimálně nemělo být," řeknu a vím, že lžu i sama sobě. Toužím po něm tak zoufale, ale nemůžu ho mít. Musím se odsud dostat a on by mi v tom jen bránit.

"To snad nemyslíš vážně? Ano, nemělo, ale netvař se jako by se nic nestalo," zašeptal.

"Takhle to musí být," dívám se mu upřeně do jeho zamračených očí.

"A vís co? Máš pravdu! Já k tobě ani nic necítil. Prostě jsem jen chtěl mít to, co bratr," řekne chladně a vyřítí se z pokoje.

A už za sebou zase práskně dveřmi.

_______________

Ahoj!
Doufám, že se vám kapitola líbila. Dočkali jsme se takového menšího zvratu a tak nějak do poloviny Spoutané, protože bych chtěla aby měla zhruba 30 kapitol a možná druhý díl, ale to se ještě uvidí! Zatímco v posledních dvou kapitolách jsem se tedy zabývala výhradně Willem, tak vás můžu ujistit, že v těch dalších dostane prostor Jason a už se těším na jednu věc, která by se měla objevit už v šestnácté kapitole. No, měla bych nechat toho vykecávání! Pokud se vám část líbila budu moc moc ráda za vote nebo komentář!

Vaše Amaren