20.

647 44 3
                                    

Asi si teď myslíte jaká to byla zábava ,ale v tenhle moment šlo všechno do kopru. Ostrov obklíčíli policejní lodě a z lesů vyběhlo plno hrdinů. V životě jsem jich neviděla tolik pohromadě. Jokera chytli. Ivy vytvořila několik rostlin a vyzvedla nás nahoru na nějaké vznášedlo. Začla se mi klepat brada. Zůstal tam. ,,Musíme se vrátit." Řekla jsem rozhodnutě a ti dva mi to hned začali rozmlouvat. ,,NE JÁ HO TAM NEMŮŽU NECHAT NEMŮŽ-" Ivy na mě prskla nějaký prah a já upadla do bezvědomí.

O několik hodin později když pořád spí...

Ivy s Lokim pozorně sledují zprávy a Ivy nadhodí: ,,Teď je Joker v Arkhamu . Pro její dobro jí musíme říct ,že ho zabili. Jinak by se tam pro něj vydala. " Loki jen přikyvuje ,,Ale budeš ji muset hlídat aby neudělala žádnou kravinu. " Ivy kývne hlavou . ,,Smažeme ji záznam a bude to v pohodě.Už se budí!" Křikne Ivy a běží k pohovce ,kam Harley předtím uložili.

Pohled Harley

Odlepuji víčka od sebe . Vidím Ivy s kamenou tváří.,,Harl je mi líto ,ale oni ho-" Přerušila jsem ji, protože jsem věděla co mi chce zdělit. ,,NE! NE NE NE !!  On není mrtvý ! Nesmí být!" Byla to rána. Jako kdyby mi někdo do hrudi vypálil díru.  Hlavně dýchat. ,,Kde to jsem?" Zeptala jsem se aby jsem se uklidnila. ,,V Gothamu. Teď je to tvůj byt. Je tu i pokoj pro miminko . A jeho věci za chvilku odvezou" Ale já nechci. Chci je tu mít! ,,NE! Nic takovýho! Ty jsi nechám i kdyby  mě to stálo život!" Ivy jen zvedla ruce na přiznání porážky a  řekla:,,Mám byt hned pod tebou  budu mít na očích. Takže žádný prkotiny ! Necháme tě samotnou a večer tě přijdeme zkontrolovat dobře?" Kývla jsem a oni odešli.

Šla jsem se podívat do dětského pokojíčku. Dvě stěny byli šedé a co metr na nich byli bílé piky. Na zbylých dvou bylo to samé jen obráceně. V postýlce bylo bílé povlečení s nápisem: ,,Daddy's Lil Monster." Nad tím jsem se musela zasmát.  Na poličce byli malé modely zbraní. Uprostřed místnosti byli dvě krabice. Jedna s nápisem "Holčička" a druhá "Chlapeček" to bude asi vybavení podle toho co to bude. 

Šla jsem do úplně obyčejně vybavené koupelny a koukla se do zrcadla. Moje vlasy měli svoji původní barvu. Nevím jak ,ale i konečky byli modro-růžové. To musí pryč. Až moc mi ho připomínají. Mého Koblížka. Šla jsem do kuchyně pro nůžky a běžela do koupelny. 

Umyvadlo je plné vlasů. ,,Není to ani tak zlý! Asi se dám na kadeřnici!" Řekla jsem sama sobě . Vlasy jsem měla po ramena . ,,Stejně to doroste. Nezapomněla jsem na něco? Jo! Jeho věci!" Šla jsem do ložnice ,ze které se šlo do šatníků. Jakmile jsem vešla do druhého tudíž ne mého cítila jsem to. Jeho vůni jsem cítila a zbytek jsem si mohla jen představit.Jeho rty, které byly tak chladné a horké zároveň. Jeho paže , kterými mě jak trestal tak i chránil. Jen tak sedím v jeho šatníku a vybavuji si ty chvíle s ním. Jak dobré tak špatné. A jéje. Loupežník se ozval. Běela jsem na záchod zvracet. Musím to vydržet. Až se narodí bude mi aspoň trochu připomínat jeho/jejího tátu.

Zkusím se z toho vyspat. Možná se přece jen vzbudím. Sice bych si ho nevzala ,ale byla bych s ním. A on by žil. Jenže to se nestane. Bohužel...

Pokračování příště...

Harley Quinn:He is coming.... (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat