Znala jsem Siriuse Blacka II ✔

Že by rande? ✔

Harry se pokoušel rozluštit hádanku, která se měla skrývat v jeho zlatém vejci, už týdny a ačkoli tvrdil, že už to skoro má, tak si myslím, že je na tom stejně  jako na začátku. Zrovna jsem se převalovala v posteli, nemohla jsem spát. Přemýšlela jsem o včerejšku. S Cedricem jsme toho moc nenamluvili a naše interakce mi stále nedávala nějaký pořádný smysl. Taky jsem chvilku fantazírovala o tom, že bych tam tančila s Oliverem....Po chvíli vytváření nereálných scénářů  jsem se konečně vydolovala z přikrývek a s radostí jsem si uvědomila, že dneska je vlastně sobota! Wau, nemusím se rychle nasoukat do hábitu a v polospánku běžet do hodiny. Konečně mám čas se pořádně upravit. Vešla jsem do koupelny a učesala jsem si své havraní vlasy do francouzského copu a pár rovných pramínků podél obličeje jsem nechala volných. Vyčistila jsem si zuby a zvýraznila jsem si oči trochou řasenky. Nasoukala jsem se do bílého roláku a černých upnutých džín, načež jsem se vypravila na snídani. Velká síň byla poloprázdná a já se posadila k Nevillovi, který zřejmě vstal brzo, kdyby mu náhodou přišel další hulák od babičky. 

,, Dobré ráno, Neville, jak je?" zeptala jsem se mile a věnovala mu hřejivý úsměv.

,, Dobré ráno, Sel. Ale jo, jde to. Jenom kdyby mi babička nevyčítala ty lektvary, pořád mívám mizerné," usmál se plaše. 

,, To se spraví. Možná bys mohl zkusit najít někoho, kdo by ti dával doučování," řekla jsem. 

,, M-máš asi pravdu. Ginny mi říkala, že ty jsi v lektvarech skvělá," vyhrkl Neville. 

,, No, ehm, ona přehání a Snape mě ještě nikdy nepochválil. Vždycky mi vyčte úplnou kravinu, aby nemusel uznat, že se mi ten lektvar povedl," zašklebila jsem se. 

,, Tobě se ten lektvar alespoň povede, ale ten můj nezřídka končí výbuchem, nebo odebráním padesáti bodů," povzdechl si.
,, Víš co? Sice ti asi nepomůžu tak, abys dostával výborné, ale můžeme něco zkusit," řekla jsem a usmála se. 

,, Fakt? Myslíš, že bys mě mohla doučovat?" zeptal se nadšeně.

,, Ale jistě. Hermiona ti sice ráda pomáhá, ale má toho hodně a ty podle mě potřebuješ, aby se ti věnoval ještě někdo."
,, T-to jo, děkuju ti moc," řekl a zmáčkl mě v objetí.
,, Nemáš zač, Neville," zasípala jsem a on mě pustil. Sáhla jsem po hrnku s čajem a topince, kterou jsem si namazala burákovým máslem. Když jsem dojedla, tak jsem se zvedla a zamířila ven. 
,, Sel, Selene, počkej!" volal na mě někdo a já se otočila. Cedric ke mně doběhl a prohrábl si vlasy.

,, Ehm, můžu ti nějak pomoct?" zeptala jsem se a odvrátila pohled.

,, No...ehm, nechtěla by ses se mnou projít, třeba do Prasinek? Je sobota, tak máme volno. Co takhle za deset minut u hlavní brány?" řekl a já se na něj překvapeně podívala. 
,, T-tak dobře," vykoktala jsem a běžela na sebe hodit něco teplého, protože je leden a venku je pořádná kosa. 

,, Rozbité koště," zamumlala jsem heslo a Buclatá dáma mě vpustila dovnitř. Vletěla jsem do dívčích ložnic a vytáhla svůj kabát s rukavicemi a šálou v barvách Nebelvíru. S touhle výbavou jsem zamířila k bráně, vyšla ven a oblékla se. Ještě má tři minuty, snad na něj nebudu muset čekat. Najednou mě napadlo, že by si ze mě mohl jen hloupě vystřelit. Přeci jenom, pozval mě v podstatě jenom kvůli sobě a ne kvůli mně. Hned jsem tu myšlenku zaplašila a netrpělivě koukala, jestli nejde. Uběhlo přesně deset minut a Cedric se objevil.

,, A-ahoj, půjdeme?" zeptal se a já přikývla. Taky měl kabát a šálu v barvě Mrzimoru. Usmál se na mě a vyrazili jsme po pěšině směrem k Prasinkám a já doufala, že rozhovor začne on. 
,, Takže, ehm, ani jsem se tě nezeptal, jak sis užila Vánoční ples?" zeptal se s úsměvem.