„Ano, rozumím," Malcolm pokýval hlavou.

„Jak už jsem říkal, je to různé. Neznám žádné podrobnosti, ale myslím si, že se to nějak pos..., teda zvrtlo, jsem chtěl říct."

Willow zbledla.

„Pojďte se posadit a promluvíme si, má paní."

Nedlouho po té, byli Malcolm s Jamesem připraveni vyrazit.

Willow právě vycházela z kuchyně, aby jim předala zásoby na cestu, když si všimla, jak se uvnitř sálu Malcolm loučí s Megan. Schovala se za dveře a čekala, nechtěla je vyrušit a zároveň byla zvědavá. O tom, že se ti dva mají rádi, si povídali už i koně ve stáji, ale když se ptala Megan, nedostala z ní ani slovo. Teď o tom Willow přesvědčovali svými činy. Willow se usmívala a měla z nich ohromnou radost. Ven za nimi vyšla až po chvíli, aby na ní nepřipadlo podezření, čeho byla svědkem.

Úsměv jí z tváře zmizel prakticky okamžitě. Vedle Malcolma seděl na koni i Camron, na druhém Alex a vypadali, že tentokrát si tu příležitost nenechají uniknout.

„Kam si ksakru myslíte, že pojedete, kluci?" okřikla je.

„Zachránit Anguse!" ozval se Alex jako první.

„My ti ho přivezeme nazpátek, slibujeme, už se nebudeš muset trápit," přidal se Camron.

„Copak jste se oba zbláznili? Cesta bude nebezpečná pro dospělé muže, natož pro dvě horké chlapecké hlavy. Zůstanete doma a víc o tom nechci slyšet!"

„Ale mami," vyhrkli oba najednou.

„Ne, už jsem řekla, nechci přijít i o vás," odpověděla jim Willow, která byla nejen plná strachu o ty dva chlapce, ale zahřálo ji i to, že ji poprvé nazvali matkou.

„Nasadíme vlastní životy, abychom je dovezli zpátky v pořádku, lady Willow, nemusíte se bát, když pojedou s námi," podal klukům pomocnou ruku Malcolm.

Willow stále kroutila hlavou na znamení, že kluci nikam nepojedou.

„Jednou budou muset vyrazit na svojí první cestu, jsou sice ještě moc mladí, ale oba jsou silní a mečem se umí ohánět líp, než někteří vojáci krále Locha. Věřte mi, lady Willow," přidal se na stranu kluků i James,"a jedeme jen omrknout situaci, ne do bitvy, pro ně to bude dobrá škola, věřte nám."

„Mami, prosím," žadonil Camron.

„Mami, prosím," přidal se Alex.

Willow se dívala postupně z jednoho na druhého.

„Slibujete, že budete Malcolma a Jamese poslouchat na slovo? Že uděláte jen co vám řeknou, i kdyby se vám to ani trochu nelíbilo?"

„Ano, slibujeme," vyhrkli oba.

„Dobrá tedy, můžete jet taky."

Na to seskočili z koně a div že Willow neporazili, jak se k ní tiskli se slovy díků.

„Megan, dojdi prosím za Moly, ať nachystá ještě trochu zásob na cestu a vy dva si doběhněte pro deky, noci jsou ještě chladné, nechci abyste nastydli."

Zatím co byla Megan v kuchyni a kluci balili deky, došla Willow k Malcolmovi.

„Dejte mi na ně pozor a kdybyste tam našli Angusovo tělo, přivezte ho domů, nechci aby..." víc už říct nedokázala, protože jí přemohl pláč.

Willow, podepřená Megan, pak spolu s ostatními sledovala, jak ta nesourodá čtyřka vyráží z hradu a pak ještě rychle spěchala na hradby, aby je mohla sledovat dál, dokud se jí neztratili z dohledu. Potom se vrátila zpátky a pomáhala v kuchyni, aby přišla na jiné myšlenky, což se jí vůbec nedařilo.

Díky královu rozkazu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat