5.

1.7K 91 0
                                    

Pozítří bude vše pryč.Vsechno to kamarádství, přátelství i radost.Pak uz jen poslouchani svých "kamarádů" z Anglie:Jak jsem hrozne rozmazlena,ze jsem mega fracek,pipina co ani nenapocita do dvaceti a tak....Co se dá dělat, měla jsem nakonec štěstí jen tady, V Californii, s Cameronem....Protoze on je to štěstí.On je ten, kdo me vzdycky rozesmál, on je ten, kterému věřím.A on je ten, koho miluju.Je to strasne, ze musím odjet.
Druhý den ráno
Tak zítra uz je to tady..Hrozne moc nechci,ale co nadělám.Jdi si zabalit, ať mam všechno na zítřek připravené..
Asi po patnácti minutách balení me to přestalo bavit, tak jsem se rozhodla, ze půjdu ven s babiccinym pejskem.S tím jsem prošla okolí a pak se vrátila k balení,protože zítra odletem brzy ráno.Cameron mi je are v devět večer přinesl obrovskou kytici na rozloučenou, chtělo se mi z toho brecet, i smutkem, ze odjíždím, i radosti, ze jsem ho potkala.

Tak tohle je taková hodne krátká a nudná kapitola,měla jsem v plánu tam dat jednu z hlavních části,ale nakonec jsem to pozměnila.Snad se to bude líbit :)) ;)

Holidays/with Cameron DallasDonde viven las historias. Descúbrelo ahora