Kluk ze sousedství

13.kapitola

Zbýval poslední týden prázdnin a s ním přišly i nové otázky. Co budu dělat ? Mám už jít nakupovat věci do školy? Mám se tam už připravovat? A přibyly nejen otázky, ale i jak jinak než otrávenost studentů, kterým se do školy nechtělo.

Školu nemusím, ale mám ji v hloubi srdce ráda. Přeci jen, mám tu přátele, které jinde než ve škole neuvidím a tak dále.

,,Těšíš se do nové školy?" zeptala se má matka Zacha, který se přikradl k nám na snídani a tím vyrušila mé bloumání v myšlenkách.

,,Docela ano," usmál se a dál pokračoval v jezení svých ovesných vloček, které jsem mu jak jinak než já, musela připravit.

Zvedl zrak od své snídaně a věnoval mi svůj pohled. ,,A ty?"

,,Já? Vzhledem k tomu, že budu s tebou muset trávit více času, tak z toho mám smíšené pocity," nasadila jsem kamenný výraz a s úsměvem v duši sledovala, jak se ho Zachary snaží rozluštit. Další otázky mi raději nepokládal v klidu dojídal svou snídani.

Opět mé myšlenky přerušila má matka. Mám pocit, že to dělá schválně. ,,Elizabeth, já jedu do práce, měj se," hodila si na rameno svojí černou značkovou kabelka a odešla tak stejně jako můj otec už brzy z rána.

,,Tak co budeme dělat?" přestal se snídat, svůj smaragdový pohled do mě nemilosrdně zabodl a trpělivě vyčkával na mou odpověď.

V duchu jsem protočila očima a nevrle odpověděla: ,,Nevím, co budeš dělat ty. Ale ohledně mého programu mám jasno." Ve skutečnosti jsem ani netušila, jak bude vypadat nadcházející hodina natož celý den.

,,Chtěl bych být s tebou. Nemám kamarády a ty to moc dobře víš," zahrál mi na city v naději, že mu to snad vyjde.

Ano, bylo mi ho trochu líto. Ale ta jeho otravnost je ubíjející!

,,Jestli je jediný problém v tom, že nemáš kamarády, jsem schopna ti je sehnat. Ale nebudeš chodit zamnou!"opřela jsem se lokty o stůl a snažila se vyhlížet vážně.

,,V tom případě budu raději bez kamarádů," vítězně se usmál.

Vydala jsem ze sebe nesouhlasné až naštvané zamručení. Proč mi to dělá? Nechci s ním trávit čas.

,,Nechápu, co na tobě moje matka vidí," sklopila jsem svou hlavu do dlaní a následně se zadívala jsem se do jeho misky. ,,Super. Už jsi dojedl. Měj se," s úsměvem jsem mu zamávala a tlačila ho ke dveřím.

,,Co budeš dneska dělat?" svou otázkou přerušil můj úmysl ho nechat odejít.

,,To není tvá starost. Ani ti to neřeknu. Posledně jsem to udělala a musela jsem strávit s tebou několik hodin v obchodě," odsekla jsem hrubě.

Normálního člověka by má odpovědět alespoň trochu urazila. Jeho ne. On totiž evidentně normální není.

V kapse mi začal zvonit telefon, který jsem musela neochotně přijmout.

,,Co potřebuješ Jane?" promluvila jsem.

,,Právě sedím v Yukonu, té kavárně na Quare Street, a naproti mě sedí úžasnej kluk," ozvalo se z druhého konce.

,,Jane, to je sice hezké, ale mě opravdu nezajímá, že je ve tvé blízkosti pěknej kluk," i přesto že to neviděla, jsem si neodpustila protočit oči.

,,Vůbec to nedokážeš ocenit,"povzdechla si. ,,Teď k věci. Dneska se koná šílená párty u Railleyho. Večer tě vyzvednu v osm a vezmi toho krasavce od vedle s sebou," poručila mi.

,,Co? Jakýho krasavce? Vždyť vedle mě nikdo takovej nebydlí. Myslím, že starý pan Erckwick nebude nadšený, že ho chceš vzít na párty," zasmála jsem se vlastnímu vtipu.

,,Ty víš, koho myslím. Prostě mu řekni, že jde taky, páčko," sprostě mi zavěsila.

Nový díl je tu! 😊

Jak se líbí? Vezme Zacha Elizabeth na tu párty nebo ho nechá sedět doma? Vo se stane v příštích kapitolách? 😉 To se dozvíme!

Mimochodem, jak se vám líbí nový cover? 😀

Bye Bye! 😙