3.kapitola

408 30 2
                                    

Ráno jsem se probudila s naprosto skvělou náladou. Vydržela mi až do té chvíle, než přišel ten slušňák.

,,Ale co se ti stalo, Elizabeth? Před chvílí ses tady smála na celý barák,"přivedla ke mně Zacha a nechala ho, ať si sedne naproti mně.

Sice se mi nelíbil a snažila jsem se ho zbavit, ale i tak mi bylo trapně, že tu sedím v pyžamu - krátkých kraťasech a zeleném tričku.

,,Ehm...nic, nic mami,"ujistila jsem mou matku.

Hned jakmile jsem ho uviděla mi došlo, že s ním mám jít dneska ven, ukázat mu město. Dneska jsem měla náladu, leda tak na nic nedělání a ne na ukazování města. Moje nálada se akutně snížila na bod mrazu. Pomozte mi někdo!

Jelikož jsme měli jít do města, oblékla jsem se trochu lépe než třeba do školy. Vytáhla jsem ze skříně své oblíbené černé džíny, které mají díry na kolenou a čistě bílé triko. Vlasy jsem si jemně přejela hřebenem a nechala je být.

,,Tak kde je?"sešla jsem dolů po schodech, kde už na mě čekala matka.

,,Sedí na terase. A buď milá prosím, vždyť je tu nový. Jo a abych nezapomněla, něco si kupte,"vrazila mi do ruky dvacet dolarů a nechala mě být.

Protočila jsem nad její naivností oči. Snad si nemyslí, že mu budu ještě něco kupovat?

,,Tak jde...,"nedokončila jsem větu, protože na mě právě přistál pomerančový džus, který jako na zavolání vyplivnul Zachary.

,,Fuj, vždyť pomerančový nepiju!"odložil skleničku na stůl, ani si mě nevšiml.

,,No to si snad ze mě děláš srandu?! Moje nejoblíbenější oblečení je v čudu. To už nevyperu,"prohlásila jsem a hodila po něm naštvaný pohled.

,,Probůh! Moc se ti omlouvám! Já-já nechtěl,"vytáhl z kapsy kapesníky a začal mi vytírat skvrny.

,,Přestaň,"otočila jsem se a zběsile kráčela k matce.

,,Podívej se, co udělal! A to mu mám jít ukázat město? To určitě!"stoupla jsem si před ní a ukázala jí mé tričko a kalhoty.

Má matka se začala jen smát. Ona se mi smála!

Naštavně jsem se otočila a šla do druhého patra. Periferním viděním jsem uviděla Zacha s provinilým a omluvným výrazem zároveň.

Své nejoblíbenější oblečení jsem hodila do pytle. To už nemá cenu ani prát. Ten idiot si to ještě slízne!

Poněvadž jsem byla celá oblepená, zalezla jsem do studené sprchy, kde jsem alespoň trošku vychladla.

,,Tak mu to odpusť, neudělal to schválně,"přemlouvala mě má matka, zatímco jsem se převlékala.

,,No jasně. A nechám si zničit další oblečení? Jsi vtipná, mami,"sarkasticky jsem se zasmála a vytáhla ze skříně neponičené oblečení.

,,Vždyť ti slíbil, že ti koupí nové,"dívala se na mě prosebně matka.

,,Fajn, půjdu. Ale nic od něj nechci. Bůh ví, co by mi s ním udělal,"matka mi věnovala milý úsměv a šla tu novinu oznámit Zacharymu.

Naštvaně jsem si odfrkla. Proč takhle měknu? Bože.

,,Jdeme,"sykla jsem naštvaně k Zachovi.

,,Ještě jednou se ti omlouvám,"nasadil svůj provinilý výraz.

,,Hmm,"nevšímala jsem si ho. ,,Co chceš vidět první?"

,,Třeba květinářství,"usmál se.

,,Super, tak to máš hned támhle,"ukázala jsem na protější obchod.

,,Počkej tady,"použil opět svůj úsměv, který se už zdál být po jednom dni ohraný.

Sedla jsem si na lavičku a vytáhla telefon. Musím si někomu postěžovat . Z mého né moc dlouhého seznamu kontaktů, jsem si vybrala moji nejlepší kamarádku Jane - a začala jí psát zprávu.

Kluk ze sousedstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat