Kluk ze sousedství

6.kapitola

Ledničku jsem ochudila o jahody, které jsem pořádně omyla a špičky jahod propíchala párátkem. Z naší skromné sbírky koření jsem vytáhla mleté chilli papričky. Opatrně jsem prášek nasypala na špičky a za pomocí párátka ho nastrkala dovnitř. Jahody jsem otřela, aby nebyl vidět a dala je do malé mističky. Druhou jsem naplnila normálními jahodami. Jak prosté a zároveň geniální!

Stoupla jsem si s pytlíčkem o obsahu dvou různých mističek, před jejich dveře a zaklepala.

Otevřel mi rozzářený Zach, který se usmíval od ucha k uchu.

,,Máš doma rodiče?"zeptala jsem se. Kdo by ho kdyby náhodou vezl na pohotovost? Sice řidičák mám, ale nijak se mi tam nechce.

,,Nejsou,"zakroutil hlavou.

Mám mu je dát? Ale jo! Risknu to!

,,Přinesla jsem jahody,"usmála jsem se na něj, aby to nevypadalo moc podezřele.

,,Jsi nějaká až moc milá. Děje se něco?"a sakra. Prokoukl mě!

,,Ne, jen mám hlad,"snažila jsem se to zamluvit. Povedlo se. ,,Máte mléko?"optala jsem se pro jistotu. Pálivost chilli papričky se prý dá zahnat mlékem.

Přikývl a nalil mi skleničku. Provizorně jsem se napila a vytáhla fialovou misku s pálivými jahodami. Při pohledu na ně mi zacukaly koutky.

,,Dáš si jahodu? Neboj, jsou už umyté,"natáhla jsem k němu ruku s miskou.

Podezíravě těkal pohledem ze mě na jahody a obráceně. Když si konečně vzal do ruky jahodu, měla jsem co dělat, abych se nezačala smát.

Kousl si. Ano! Povedlo se! Chvíli žvýkal a já se začala obávat, jestli nebyla ta správná mistička ta druhá. Za pár chvil začal kašlat.

Nekontrolovatelně jsem se smála.

,,To pomůže,"podala jsem mu skleničku s mlékem.

Rychle vypil celý její obsah. Po vypití asi půllitru mléka se na mě podíval.

,,Co jsi mi to dala?"vydal ze sebe mezi kašláním.

,,Jahodu plněnou práškem z chilli papričky. To máš za moje oblečení,"usmála jsem se vítězně.

,,Tak tohle schytáš,"vzal mě za boky a přehodil si mě přes rameno.

,,Co to děláš? Pusť mě!"bušila jsem mu svými malými pěstmi do zad. Ani to s ním nehlo. V klidu a bez sebemenší známky námahy mě nesl pryč.

Vynesl mě z domu na zahradu.

,,Ne! To neuděláš! To nesmíš!"přidala jsem na intenzitě bušení.

,,Ale udělám. Dávám stranou všechnu slušnost, tebe to stejně moc neuchvátilo,"chytil mě a zvedl do výšky.

Visela jsem asi metr nad zemí a nevěděla, jak se dostat z jeho sevření. Bohužel, bylo pozdě myslet.

Napřáhl ruce nad bazén a s veselým úsměvem mě pustil do studené vody.

,,Já neumím plavat, idiote!"vykřikla jsem.

Na jeho tváři se objevil zděšený výraz. Na nic nečekal a skočil šipku zamnou.

Chytl mě za boky, což bylo velice nepříjemné, a vysadil mě na okraj bazénu. Rychle jsem si stoupla a vítězně se usmála.

,,Ty jsi mi na to skočil!"vysmívala jsem se mu. ,,Vedu 2:1!"

Sám se za pomocí svých silných rukou vytáhl na okraj bazénu. Popošel k malé bílé skříňce a vytáhl z ní dva ručníky. Jeden podal mě a druhý sobě.

,,Chceš ještě jahodu? Mám i normální,"vešla jsem do kuchyně a sehla se k druhé mističce, která stále ležela v pytlíku.

Hodil po mně nedůvěřivý pohled a pokynul mi, abych si vzala první. Kousla jsem si a sledovala jeho napjatý výraz. Po pár sekundách, kdy zjistil, že mu nic nehrozí si vzal též.

Hi! Jak se máte? Já docela fajn. :D Doufám, že těm kteří mají špatnou náladu, se po přečtení této kapitoly o kousilínek zvedne. :) Jak asi bude jejich příběh pokračovat dále? No tak to se dozvíte příště.

Bye Bye! :)