Příběh Adriena

Beruška je zpět

Z ulicích se sem hrnou Stoneheartové. Kruci, kde jsi Beruško? "Chyťte ho!" řekl Stoneheart. Všichni se ke mě rozběhli a snažili se mě chytit. Moc se jim to nedařilo, ale nevěděl jsem jak dlouho se jim dokážu vyhýbat. "Beruško, jestli mě slyšíš, nebyl bych proti trošce pomoci!" vykřikl jsem a doufal, že mě slyšela. Jeden z těch Stoneheartů po mě hodil auto. Vyhl jsem se a ohlédl se. Byla tam ta holka že třídy, na kterou teď letělo to auto. Rychle jsem tam hodil svojí tyč a auto zastavil, ale bylo pozdě a Alya za ním byla uvězněna.

V tu chvíli mě chytil jeden ze Stoneheartů. "Nech mě, ty hroudo kamení!" zařval jsem a snažil se dostat z jeho sevření, neúspěšně. Kamsi mě nesl a já nic neviděl. V tu chvíli mě do hlavy praštila moje tyč. "Kocoure, prodluž si hůl!" zakřičel dívčí hlas a mě hned došlo, že je to má okouzlující Beruška. Vzal jsem si svou tyč a prodloužil jí. Sevření povolilo a já spadl na zem. Au. Praštil jsem se do hlavy o tvrdý beton.

Chytil jsem se za hlavu a nevnímal okolí. Až na poslední chvíli jsem si všiml jak mě chce polapit kamenná ruka. Neměl jsem čas se jí vyhnout, ale ani jsem nemusel se jí vyhýbat. Beruščino jojo se omotalo kolem mě nohy a já za chvíli vysel vzhuru nohama na lampě. "Má Lady, už jsem vám říkal, jak moc mě necháváte viset hlavou dolů?" zeptal jsem a mrkl na ní. "Oh, číča je vtipálek, co?" odpověděla mi ironicky.

Až teď jsem si všiml jsk se všichni Stoneheartové nahrnuly k naší lampě. Byly jsme obklíčeni. "Jsi připraven na ten nejtěžší úkol? Musíme se odsud rychle dostat!" řekla a skočila na střechu. Hrůzou jsem vykřikl, bylo to tak nečekaný. Dopadla na střechu a pustila mě, ale nezastavila se. Ztěží jsem stíhal jejímu tempu a tak jsem byl poslušně za ní a spolu jsme běželi po střechách Paříže. "Hej, nepostaráme se nejdříve o ně?!" zeptal jsem se jí za běhu.

"Ne. Jestli je chceme zachránit všechny, je tu jen jeden kterého musíme porazit," řekla a zastavila se před Eifelovkou. "Tenhle," dodala a oba dva jsem se dívali na Eifelovku. Po ní šplhal Stoneheart s Myléne a Chloé. "Tak to si děláš srandu?" řekl jsem a povzdech si. "Ne, to je fakt," řekla a šla pomalu sledovat to divadélko co se odehrávalo dole pod Eifelovkou.

Omlouvám se, ale dlouho jsem nebyla na síti, takže snad si tato knížka za tu dobu neztratila své čtenáře a budu ráda, když jí budete číst nadále.
+ 5 vote a přidám další kapitolu...