Hitlerovo dítě✔️

Dítě je na cestě (?)

Probudila jsem se do krásné, slunné soboty. Jelikož jsme nezatáhli závěsy, sluneční paprsky se nám dostaly až do postele, kde nám svítily do obličeje. Ospale jsem se protáhla a promnula si oči.

Otevřela jsem oči. Mark už byl probuzený a mile se na mě uculoval. Šeptem na mě promluvil.

,,Dobré ráno," zašeptal, ,,jak ses nám vyspala princezno?"

Posadila jsem se a zase jsem ucítila tlak ve svém břiše. Věděla jsem, že včerejší večeře už dlouho ve mě nebude. Snažila jsem se to potlačit, ale nešlo to. Rychle jsem vyběhla ven z postele a skončila jsem opět v koupelně.

Mark byl za chvíli u mě. Klekl si ke mě a pohladil mě po zádech.

,,Děje se něco, zlato?" smutně se na mě díval.

,,J-já nevím. Možná na mě leze nějaká nemoc a nebo...nebo jsem těhotná." sedla jsem si na zem a dívala se před sebe. Byla jsem skoro duchem nepřítomná.

,,Ty...že bys mohla být těhotná? A jak to zjistíš a tak?"

Začala jsem mu říkat, jakými všemi dostupnými prostředky, bych to mohla zjistit. Nejlepší by bylo, kdyby jsem si koupila těhotenský test. V dnešní době byl už více spolehlivý než byl za války. Doufám, že nebudou moc drahé, protože zatím nemáme tolik peněz, abychom si mohli dovolit něco takového. Mark zatim nedostal žádnou výplatu a dostane ji až za pár dní.

Zvedla jsem se a oblékla jsem si šaty do města. Vzala jsem si peněženku ve které bylo pár drobných ještě od maminky, a vyrazila ven. Mark chtěl jít mermomocí se mnou, ale přemluvila jsem ho, aby zůstal doma a odpočinul si. 

Lékárnu jsme měli hned za rohem, takže jsem nemusela chodit daleko. Když jsem se zeptala na těhotenské testy a chtěla ten nejspolehlivější, dali mi zároveň i ten nejdražší. Stál mě skoro 10 marek. Ještě jsem si pro jistotu koupila prášky proti nachlazení a mohla jsem zajít do obchodu, abych dokoupila potraviny a čerstvý chleba.

Doma jsem vše vybalila a spolu s testem jsem se zamkla v koupelně. Pečlivě jsem si přečetla příbalový leták a začala si vytvářet vlastní scénáře, co by, kdy by...

**Z pohledu Marka**

Odešla pryč a já zůstal sám. Řekla mi, abych si odpočinul, ale nešlo odpočívat, když jsem mohl s ní čekat dítě. Ani bych se o ně nedokázal postarat. Musel bych si vzít půjčku a bůh ví, jestli bych to dokázal splácet.

Lehl jsem si do postele a pořád o tom přemýšlel. Mezitím se Stefanie vrátila a zamknula se v koupelně. Byla tam dobrou půl hodinu. Poté vyšla ven a byla celá bledá. Taková porcelánová panenka. Došel jsem k ní a pohladil jí po tváři.

,,Stefani. Copak je ti? Povídej, co jsi zjistila."

,,J-já.."

****

Chvilka napětí. :D

Moc vám děkuji za překročení 6K přečtení. :3 je to pro mě něco neskutečnýho, jsem ráda, že se vám můj příběh líbí. :)