Zlý kluk

Kapitola 12

Sára 

Po celou cestu autem nepromluvil, jak jsem chtěla. Zaparkuji před školou a vystoupím.

,,Plánuješ maturitní ples, že?" Už ho zase slyším mluvit.

Povzdychnu si a otočím se k němu:  ,, Ano plánuji, proč?" Zeptám se a on se jen usměje a pokrčí rameny. 

O co mu sakra jde? Já jen doufám, že ho po celý den neuvidím. Nadechnu se a jdu do školy. Už pozítří je ten ples a já ještě nemám ani šaty, a ani s kým jít. 

Jsem v hlavním výboru, proto tam nesmím chybět. Otevřu skříňku a dám si do ní tašku. Nejlepší na tom, že plánuji ples, je že nemusím chodit na hodiny. A alespoň neuvidím Nika, takže další plus. Zavřu svou skříňku a přesunu se do tělocvičny, kde se ples pořádá. 

Když vejdu, uvidím své kámošky, jak nafukují balonky.

,, Ahoj Veroniko, " zavolám na ni a ona se široce usměje.

,, Ahoj Sáro, " odpoví a já ji pevně obejmu. S Veronikou jsme se dlouho neviděly, kvůli té nehodě a tak, a proto jsem jí teď ráda viděla.

 Odtáhnu se od ní: ,,Tak, jak vidím, ples je skoro hotový,v" řeknu a rozhlídnu se kolem sebe. Za tu dobu, co jsem tu nebyla, toho udělal hodně. Vypadá to tu skvěle.

,, Co je ještě potřeba udělat?" Zeptám se nadšeně.

,, No, hlavně teď potřebujeme mužské ruce. Jeden kluk se nabídl, že nám pomůže. A je dost sexy, " šibalsky se usměje a mrkne na mě. 

Neudržím se a musím se usmát taky: ,,Dobře a kdy přijde?" Zeptám se. Zajímalo by mě, jaký kluk to je, z téhle školy to jsou samí idioti. Ukáže rukou za mě.

,,Už je tu," odpoví a já se podívám za sebe.

,,Děláš si srandu?" Povzdychnu si a ona nakrčí obočí.

,, Co se děje ?" Zeptá se a já otočím pohled k ní.

,,Tohle je pěkný magor, " odpovím a znovu obrátím pohled na něj. 

Jde směrem k nám a já začínám být nervózní. Děsně mě štve, jak kouká na ty holky kolem. Že bych žárlila ? Ne, já nežárlím a už vůbec ne na něj. Olíznu si ret a obrátím se celým tělem na Veroniku.

,, Tak co mám dělat ?" Zeptám se jí s úsměvem na tváři a ona poukáže na balónky.

,,Pomůžeš mi je nafukovat. Má jich být sto a máme teprve jen půlku, " povzdychne si a já se pouštím do práce.

,,Ahoj kotě, " ozve se za mnou. Okamžitě poznám, že je to Nik. 

Nemám v plánu mu odpovědět a ani se na něj otočit. V tom mě chytne kolem pasu a přitáhne k sobě.

,,Hodláš mě po včerejšku ignorovat?" Zeptá se pobaveně a já naštvaně skousnu čelist. Blbý pitomec.

,,Drž hubu," procedím mezi zuby a on se zasměje.

 Já jen doufám, že to neslyšela Veronika, protože jestli jo, tak se mě bude zase vyptávat a to fakt nechci. Odstrčím ho loktem a vyprostím se z jeho sevření.

,, Radši si běž najít nějakou práci. Hlavně mi nechoď na oči, " řeknu tvrdým hlasem.

 Nesnáším ten jeho šibalský úsměv, protože značí něco špatného.

,,Ehm, tak drsná. Možná si ten dluh vyberu teď a tady," začne mě provokovat. Abych řekla pravdu, šíleně jsem to chtěla. Chtěla jsem mu teď stáhnout kalhoty a kouřit mu jeho péro.

 Docela mě i zajímá, jak ho má velkého. Trochu jsem znervózněla. Jedním koutkem oka jsem se podívala na Veroniku, která nás hltavě pozoruje jako telenovelu. Musím tohle ukončit! Vezmu ho za ruku a táhnu ho pryč z tělocvičny.

 Zastavíme se v prázdné chodbě:  ,,Co to kruci děláš?!" Zeptám se naštvaně. Přejede mi rukou po celé délce ruky, tváří se dost zamyšleně, pozoruje mě jako hladový vlk svou kořist. Najednou mě popadne a přitiskne ke zdi. Koukám na něj jako opařená. Byla jsem dost v šoku, vůbec jsem tohle nečekala. Začne mě vášnivě líbat, polibky mu okamžitě opětuji.

 Jeho ruce se přesunou z mých přišpendlených rukou na zadek. Pevně mi ho zmáčkne a já vyjeknu. Kruci! Určitě mě musel někdo slyšet. Jednou rukou mi zajede pod triko a jezdí mi po každém centimetru mé kůže. Vášeň se najednou stává silnějším než rozum. 

Jak já jsem ho nenáviděla, jsem na něj naštvaná, ale teď mě dokázal tak rozpálit, že jediný, co teď chci, je, aby mě šukal. Naše hladové polibky se stávají prohloubenější, naše jazyky se proplétají a naše touha sílí. V tom do chodby vejde jeden z učitelů. Oba sebou cukneme a Nik ode mě odstoupí. Kruci! Teď budeme mít problém.