Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 47.

-Christopher-

Jednou za čas nastal večer, kdy jsem neměl na práci nic jiného, než jenom nečinně sedět v kanceláři a pohubovat se v židli za rytmu rádia.

Byl to jeden z těch klidných a potřebých večerů, takových, který se mi jen málokdy vydařily.

Kouřil jsem jen výjimečně a většinou - právě v ty večery.

Kdybych řekl, že sloužily k odpočinku - lhal bych. Akorát jsem měl více času a klidu na to, přemýšlet.

Uběhlo několik dní a já pořád neměl žádnou stopu na toho, kdo to udělal.

Samozřejmě, věděl jsem moc dobře, kdo to udělal, ale nedokázal jsem najít žádné spojení.

A já hlavně potřeboval důkazy. Bez důkazu jsem nezmohl nic.

Politika byla jednoduchá - kdokoliv jiný by okamžitě skončil na nejbližším hřbitově, on ale věděl, že neskončí.

Rozčilovalo mě už jenom to vědomí, že je v Londýně, v mém městě a někde tam venku se mi posmívá.

A proto jsem musel najít jejího bratra, protože čím blíž jsem byl k Evansovi, tím blíž jsem byl k němu.

Hra, kterou svým příchodem začal byla až příliš nebezpečná. Mohl mě zmlátit tisíckrát, ale stejně by nevyhrál.

Cigaretový kouř se linul po místnosti a já tam jen tak v klidu seděl, četl si noviny a v hlavě přemýšlel, co teď bude následovat.

Potřeboval jsem udržet Emily v bezpečí, protože kdyby ji dostal, moje šance na nalezení Jasona by se výrazně zmenšily a zrovna teď, zrovna teď jsem musel hrát na jistotu. Na druhou stranu, kdyby poznala ten skutečný svět, možná by se z ní stala velká holka a přestala by fňukat.

Bylo půl jedenácté a polovina firmy byla dávno pryč. Budova byla tichá, přesně tak, jako bych si přál, aby byla tichá má hlava.

Pořád jsem ale potřeboval plán. Musel jsem na něco přijít.

Tyhle nekonečné chvilky mě pomalu zabíjely a já začínal doufat, aby mě někdo vyrušil.

A to se i stalo. Dveře se pomalu otevřely a uprostřed nich se objevil Kyle. Nic jsem neudělal, jenom si dál kouřil svoji cigaretu a sledoval, jak se posadil na sedačku.

"Obešel jsem pár kontaktů. Všichni říkají, že se zpátky ve svém starém domě."

"Myslíš v mém starém domě?" Vrátil jsem židli do původní polohy a přisunul se těsně až ke stolu. "Ve tvém domě." Opravil se Kyle, i když na něm bylo vidět, že to řekl jen protože musel. Hodil jsem mu krabičku cigaret, společně se zapalovačem a hluboce si v povzdechl.

Takže je v mém domě.

"Pitomý krok, nemyslíš? Je to jen půl hodinu odsud, můžeme ho oddělat." Zvýšil nadšeně Kyle hlas a zapálil si.

Bylo mi jasné, že to navrhne. Měl to navrhnout. Vytrénoval jsem ho k tomu, aby to navrhl.

"Udělal to záměrně. Ví, že ho tam nikdy nepřijdu pozabíjet a taky nepřijdu. Ne tam."

"Chápu to. Blbý místo. Zrovna teď ale nemáme na sentimenty čas, Chrisi. Musíme zakročit, nebo všechno zničí."

Někdy jsem si říkal, že to jeho pusa byl důvod, proč jsem ho zaměstnal. Dokázal nepřítele dohnat k nepříčetnosti už jenom pomocí slov a to samé zvládal perfektně i se mnou.