Mr. Illegal |CZ|

Kapitola 37.

"Prosím, hlavně si o mě nedělej starosti. Brzo budu doma."

Anna si dokázala představit, jak moc bylo pro Emily bolestné slibovat něco, o čem věděla, že je to jenom obyčejná lež.

Kéž by jí mohla do telefonu vykřičet, že všechno ví a že jí odtamtud dostane.

Kéž by jen mohla.

Nestačila ani odpovědět, když hovor skončil.

Morgan Emily prudce vytrhl mobil z ruky a schoval ho zpátky do své kapsy.

Musela se opravdu snažit, aby mu nevyškrábala oči.

"Tohle mi nikdy nemohla sežrat." Zasyčela podrážděně, ale zároveň bojovala se strachem.

Slyšet Annu bylo sice dobré, ale zároveň jí to připomnělo, jak moc jí chybí.

"Je mi u prdele jestli to sežrala nebo ne, dostala, co chtěla, tak by teď možná mohla dát pokoj."

Ty bys možná mohl dát pokoj. Proběhlo Emily v hlavě, ale naštěstí ta slova udržela vevnitř.

"Nemáš náhodou nějakou práci, které by ses měl věnovat?"

Překřížila si ruce a přešla na druhou stranu koupelny. Předtím byli v takové blízkosti, kterou Emily nehodlala snášet.

Už nikdy.

"Když už si to zmínila - mám a v žádném případě tě tu znovu nenechám samotnou. Na Kylea se nemůžu spolehnout a moji muži zrovna nejásají nad představou, že by ti měli dělat osobní strážce, takže jedeš se mnou."

Cože? Kurva cože?

Emily potřebovala pár minut, aby tu informaci zpracovala.

Jede s ním? To jako vážně?

Chtěla mu obličeje plivnout jeho včerejší scénu, nebo to, že se mohla kdykoliv pokusit o útěk, ale nakonec si to rozmyslela.

Bylo jasné, že tím stejně nic nezmění. Nebyla tu šéf. To on.

"Doufám, že ti někdo ustřelí hlavu." Zamumlala si spíše pro sebe, jenže natolik hlasitě, že Morgan slyšel každé slovo.

"Jestli se to stane - věř mi, že ty dopadneš hůř."

Jak se ukázalo, Morgan svá slova myslel vážně. Doopravdy měl práci. Akorát se Emily zrovna nechtělo opouštět dům v půl jedenácté.

Nejenže v noci očekávala špatné věci, byla přesvědčena, že se doopravdy stanou.

A svým způsobem měla i pravdu.

Celou dobu se dívala z okýnka a přemýšlela, jak se teď nejspíš její nejlepší kamarádka cítí. Bylo nanejvýš pitomé neuvědomit si, že se mohla spojit s Diannou a že už dávno o všem ví, ale pitomé se postupně stávalo Emilyino nejoblíbenější slovo.

Zbytek cesty probíhal stejně a poměrně rychle uběhl. Jakmile auto zastavilo uprostřed poloprázdné čtvrti, Emily trochu znejistěla. Přímo před parkovištěm se nacházel opuštěný sklad a představa, že to je to místo, kam má Morgan namířeno nebyla vůbec vábivá.

Jenže jak předpokládala, to byl jeho cíl.

Z přihrádky u řidiče se natáhl pro zbraň, jako kdyby bylo normální vozit jí v autě a Emily byla sama překvapena, že už to vnímala téměř jako neobvyklou skutečnost.