My Real Dream (FF of VADAK)

Part XVII. - Mám Tě Ráda, Martine...

Vadime...

Otočila jsem se a běžela směrem k hlubokému lesu.

Co to bylo sakra za holku? A proč se líbali? A proč se líbal se mnou?
Když už jsem byla v lese, posadila jsem se na velký pařez a položila si hlavu do dlaní.

Z očí mi vytékaly vodopády slz, které se nedaly zastavit.

Slyšela jsem jak se vedle mě posadil Martin a začal mě hladit po zádech.

Uklidňovalo mě to, ale stále jsem brečela, sice už mírněji, ale brečela.

Nechápu, proč tohle dělá? Proč mě líbal, když má holku.

,,Eh... Ty ho máš... Ráda, že jo?" ptal se Martin.

,,Já... N-no já... Já ani nevím..." žvatlala jsem v pláči.

,,To je mi líto..." řekl Martin.

,,A vy jste spolu... Chodili?" ptal se tiše.

,,J-já... Já nevím!" řekla jsem naštvaně.

,,Nevíš?" zeptal se.

Všechno jsem mu nakonec řekla, klidně ať to ví cizí člověk, kterého vlastně vůbec neznám, je to jedno.

Teď ví, co se stalo, že mi ubližoval, že jsem se do něj zamilovala...

,,Takže, ty ho přesto všechno máš ráda a on Ti udělá tohle... Bych na něj poslal "Multifunkční Roztomilou Ale Nezabijáckou Panenku"" řekl a to mi zvedlo náladu, protože jsem vybuchla smíchy, jako včera u toho videa. (Kdo nepochopil - Martin udělal video - reklamu na multifunkční roztomilou ale nezabijáckou panenku - neviděli jste to?! Honem na YouTube [samozřejmě po dočtení])

Ale stejně, pořád nechápu nic z toho, proč mi to k sakru dělal, když má holku?!

Nesnáším ho!

,,Nechceš už jít, je tu docela zima" řekl Martin do ticha.

Už je docela zima, to je pravda, ale já nikam nechci, nechci jít domů. Nechci jít do školy. Kvůli němu.

,,No... Nemusíš tu se mnou být, jestli nechceš..." odpověděla jsem.
,,No, já se odtud stejně sám nedostanu" řekl Martin se smíchem. Musela jsem se také zasmát.

,,Tak pojď" řekla jsem, když jsem se zvedala z pařezu a utírala si slzy pod svými oky.

Stejně se mi pořád chce brečet.

Už jsme šli kolem toho místa, kde seděli. Já se tam zadívala a ukápla mi slza.

,,Zasloužíš si někoho lepšího, to on, by měl brečet, že stratil tak úžasnou holku, jako jsi ty" řekl Martin a dal mi ruku na ramena a tím si mě přitáhl blíže k sobě.

Spíš pro něj nejsem dost dobrá. On, známý YouTuber a já... Já nejsem nic.

Celou cestu jsem už nic novyslovila.

Už jsme stáli na místě, kde Martin odbočuje.

,,Tak... Ahoj, uvidíme se zítra ve škole" řekl Martin s úsměvem na tváři.

,,Jo... Ve škole..." řekla jsem a jemu asi došlo, že tam kvůli němu nechci.

,,Nebuď smutná, úsměv Ti sluší víc" řekl a já se lehce pousmála.

,,Tak ahoj" dodal po objetí.

,,Ahoj" řekla jsem a šla domů.

Když jsem přišla, máma už byla doma a já si šla dát koupel.

Ležela jsem tam v pěně. Přemýšlela nad tím, jaké by to bylo, kdyby mě Vadim nezachránil. Určitě, by byl se svojí holkou a já bych nikdy neochutnala jeho plné rty...

Sakra, nad čím to zas holka myslíš? Okřikl mě můj vnitřní hlas. Má pravdu. Na tohle nesmím myslet, akorát si to dělám ještě těžší. Ale kdybych to nepřežila, měla bych se líp. Lépe řečeno, neměla bych se nijak, sice bych nebyla šťastná, ale nebyla bych zase tam kde jsem pořád. Na dně.

Po dlouhé koupeli jsem konečně vylezla a šla se najíst.

Dojedla jsem a vyběhla jsem nahoru do svého pokoje.

Mobil jsem připojila ke svým reproduktorům a poslouchala písničky.

Is it love?

Maybe one day

So don't turn on the lights

I'll give you what you like...

Hrála má oblíbená část písničky "Give you what you like" od Avril Lavigne. Ta písnička není nějak moc známá, ale mě přijde skvělá. (Je v médiích, kdyby Vás zajímala :3 ale každej má rád jinej styl hudby :D takže... No prostě se můžete podívat :))

Šla jsem k oknu a zadívala se na jeho dům, tam kde teď možná je.

Nechci jít zítra do školy. Ne, když tam bude on...

Ehm... Takže doufám, že se Vám dnešní část líbila, pokud ano, můžete zmáčknout hvězdičku, budu moc ráda a povzbudí mě to, taky samozřejmě komentáře, děkuji, že to čtěte a dobrou noc! (né, že už bych šla spát :D)

S láskou Vaše Adelaide ♥