Netrvalo dlouho a byl Silvestr. A s ním i typická každoroční párty u jednoho z populárnějších studentů. Jelikož má noha byla v sádře, tak jsem měla jasno. Nepůjdu tam. Ale jako naschvál se letos večírek konal u Scotta, který mě úpěnlivě prosil a zahlcoval zprávami o tom, že musím přijít.
Nesnáším výčitky svědomí. Opravdu. Protože kvůli nim a incidentu, který se stal den před plesem, jsem si řekla, že mu to asi dlužím. Ta rána berlí byla totiž opravdu velká.
A tak jsem poslední prosincový den kráčela vedle své kamarádky tmavými ulicemi a hledala Scottův dům. Celou cestu jsem ji otravovala svou otázkou, zda mě opravdu neopustí a bude někde blízko mě, protože bych se tam sama asi s nikým nedokázala bavit. Přestože pokaždé přitakala, jakmile jsme prošly dveřmi, vypařila se rychleji než já, když zahlédnu Scotta.
Chvíli jsem se ji pokoušela najít, ale nakonec jsem toho nechala. Zbyla jsem si jen já a moje puntíkaté conversky. Nejistě jsem zamířila ke stolu s občerstvením přímo vedle "tanečního parketu", s cílem aspoň něco z dnešního večera mít. Když už se nebudu bavit, aspoň se můžu pořádně najíst.
Vzala jsem si do ruky jeden plastový kelímek, když do mě nějaký zapálený tanečník strčil. Kdybych měla obě nohy zdravé a dnešní dávka neštěstí už byla vyčerpaná, asi bych to ustála. Ale mně se zrovna dnes celkem dařilo a má pravá noha bohužel nebyla plně funkční. Proto jsem spadla přímo na stůl přede mnou. Má hlava dopadla do mísy s punčem, tričko jsem měla ulepené od dortu a navíc jsem zaslechla zvuk nápadně podobný praskajícímu dřevu.
Během vteřiny jsem už ležela na zemi. Pohled všech přítomných byl jenom na mně a já cítila, jak rudnu. Obzvlášť, když jsem uviděla Scotta, jak se svíjí smíchy.
Věnováno mé sestřičce! Vše nejlepšejší ^^ :D
ČTEŠ
Converse Girl
Short StoryPři vyslovení jména Connie Girdwoodová si nepředstavíte člověka, kterému se smůla lepí na paty. Dokonce ani osobu, která by si z ní mohla udělat boty. Ne. Měli byste si představit obří barák s bazeném, jehož majitelka ho postavila ze smůly a ještě j...
