S mým bratrem jsme celí nadšení nasedli do auta a on nastartoval. Pro dnešek jsem byla ochotná jet s ním jakožto řidičem, protože jsem si to nemohla nechat ujít. Mířili jsme do kina na premiéru nového filmu, na nějž jsme se těšili už od minulého podzimu.
"Hurá!" zařvala jsem a bouchla pěstí do palubní desky. Můj bratr mi daroval káravý pohled, ale usmíval se. Lásku k filmům o superhrdinech jsme totiž měli společnou. Já jsem si dokonce k té příležitosti vzala své oblíbené conversky s komiksovým potiskem.
Za chvíli jsem již držela v ruce dva lístky a nadšeně s nimi mávala. Koupili jsme si každý jeden popcorn a dohromady velké pití. Spokojeně jsme své kroky nasměrovali do sálu, kde jsme zjistili, že film už začíná. Zatahala jsem bratra za rukáv a popohnala ho, abychom se usadili a mohli se mu plně věnovat.
Možná jsem neměla tolik spěchat. Kdybych totiž po schodech neutíkala tak splašeně, pravděpodobně bych nezakopla a nevysypala na nejbližšího sedícího všechen svůj popcorn.
Ale já všechno tohle učinila. A pak mi nezbylo nic jiného než se trapně sesunout do křesla a ve vším studu poslouchat Scotta, jak se mi snaží vysvětlit, že mu slané kalhoty ani triko nevadí.
Kdo ještě nečetl, na mém profilu je vánoční short story O.o
ČTEŠ
Converse Girl
Short StoryPři vyslovení jména Connie Girdwoodová si nepředstavíte člověka, kterému se smůla lepí na paty. Dokonce ani osobu, která by si z ní mohla udělat boty. Ne. Měli byste si představit obří barák s bazeném, jehož majitelka ho postavila ze smůly a ještě j...
