Hostage ILSI

35

Hola guys ^~^
Chci omluvit, že včera žádná část nepřibyla. Bohužel tento týden se to bude nejspíš opakovat, jelikož končí první pololetí a já si na poslední chvíli zachraňuju zadek. ^^

"Harry!" ozvalo se někde z hlubin bytu, když kudrnatý otočením klíče otevřel vchodové dveře a v závěsu se stále uplakaným a rozechvělým brunetem vstoupil do chodby. "Harry! Louis utekl," Nickův dobře nacvičený vyděšený hlas se přibližoval, "Přísahám, že netuším jak! Stalo se to zrovna když jsem-" Muž s bažinovýma očima se zasekl zrovna když vletěl d chodby a saptřil zamračeného kudrnáče s očima žhnoucíma zlostí. To, co však zapříčinilo to, že mu přejel mráz po zádech, byl Louis, krčící se za kudrnáčovými zády. "-Oh," vydal ze sebe zaraženě.

"Jo, Oh," zavrčel Harry. "Můžeš mi kurva říct, co se to tady stalo?! To jsi fakt takovej bastard, že jsi Louise vyhnal a pak to chtěl svést na to, že utekl?!"

"Ale on utekl!" bránil se Nick se zraněným výrazem.

"Před tebou, ty kreténe!!" rozkřikl se kudrnatý a Louis za jeho zády se přikrčil.

"Nemůžu za to, že je to taková ubohá fňukna!" ohradil se Bažiňák, za což okamžitě schytal facku, která byla momentálně účinnější, než rána pěstí. Nick se zapotácel a do očí se mu vkradl nejen vztek, ale také obrovská křivda. Harry jej uhodil. Kvůli Louisovi.

"Okamžitě se přestaneš do Louise navážet, rozumíš?! Už nikdy na něj nepromluvíš a máš zakázáno se k němu přiblížit jen na metr!" Harry vypadal jako ztělesnění zla. Zdál se snad o hlavu vyšší a silnější. Na krku se mu napínala tepnu a na spánku mu vyskočila žíla, jak moc naštvaný byl. Harry byl sice člověk, který uměl skvěle ovládat své emoce, ale když se doopravdy nasral, stálo to za to a momentálně to skvěle předváděl. Nick se před ním přikrčl a zběsilě přikyvoval. Nepoznával svého přítele. Tohle s ním opravdu udělal, když vyhnal bruneta? To pro něj to pískle opravdu znamená tolik? "Teď vypadni," zasyčel a už mohl jen sledovat, jak Nick popadl svoji bundu, stačil se ještě škaredě podívat na Louise a utekl z bytu.

Ve chvíli, kdy za ním práskly vchodové dveře, se Harryho postoj uvolnl a on se opatrně otočil na bruneta, který vypadal tak malý a zranitelný. Stále v promočeném oblečení, třesoucí se nejen zimou ale i strachem. Měl z něj snad strach? Nedivil by se. To divadlo, co tady předvedl jistě nebylo příjemné, obzvvlášť ne pro tak labilního člověka, jako byl Louis. Tedy, Harry si myslel, že je labilní. Ve skutečnosti to s Louisem dělal pobyt u něj. Byl tolik izolovaný od okolního světa, že už zapomněl, jací lidé dokáží být a zdi, které si kolem sebe za ty roky vybudoval, začaly chátrat a pomalu se bortit.

"Běž nahoru do pokoje a svlékni se. Napustím ti vanu a přijdu pro tebe," poručil Harry a už mohl jen sledovat, jak Louiho drobná postava mizí v jednom z pokojů ve vedlejší chodbě.

**

Harry pokládal nahého Louise do vany s teplou vodou a voňavou pěnou, aby chlapci náhodou nebylo trapně, když spolu budou mluvit. Cítil, jak se Louis v jeho náručí stále chvěl a ten neustávající třas jej patřičně znervózňoval.

"Už je dobře, Little-one," konejšil bruneta tichým utěšujícím hlasem. "Jsem tady. Už ti nikdo neubíží. Nedovolím to. Já tě ochráním," šeptal mu do krku, zatímco mu věnoval motýlí polibky na jeho vlhkou pokožku.

"Nemůžeš mě ochránit přede vším," špitl Louis, který se snažil tvářit nezúčastněně.

"Můžu se pokusit," pokrčil rameny Harry a lehce se na něj pousmál.

Louis na to už nijak neodpovídal. Zavřel oči a opřel se týlem hlavy o hranu vany a nechal Harryho, ať se o něj stará.

**

"Vstávej Little-one," přikázal autoritativně chraplavý hlas, který Louise vytrhl ze sladkých mdlob. Nespal dlouho. Sotva deset minut a to jej činilo ještě vyčerpanějším a unavenějším. A co bylo asi nejhorší, byl rozmrzelý. A ve chvíli, kdy byl Louis v jedné ze svých chmurných nálad, nic jej nepřinutilo uvědomovat si, co se kolem něj děje. Prostě on je momentálně nasraný na celý svět a všechno kolem je mu jedno. A to pro Harryho, který s brunetem měl své vlastní plány, nebylo přijatelné. Nehodlal nic podobného tolerovat. "Tak vstávej!" dloubl do něj znova, tentokrát o něco hruběji.

"Uhmmhpff," zamručel nespokojeně Louis a promnul si unavené oči, které sotva držel otevřené. A i když byly otevřené, viděl rozmazaně a nejasně. Už jen vzhlédnout k nečitelné tváři kudrnatého jej činilo neskutečně znaveným a on měl chuť se zabořit do jeho teplé náruče a spát navěky.

"Probuď se nebo tě potrestám!" pohrozil tvrdým hlasem, který Louise donutil prudce rozevřít svá modrá kukadla doširoka a vykulit je. Těžce polkl, když si uvědomil tíhu situace, která nasvědčovala, že v následujících chvílích se nebude dít nic dobrého. Alespoň ne pro něj, protože nejlepší možností pro něj, by byl spánek. Ovšem očividně Styles si okolnosti představoval zcela jinak, a tak se mu musel podvolit.

"Když budeš hodný a poslechneš každý můj příkaz, slibuji, že se ti to bude líbit a neublížím ti. Ovšem když budeš neposlušný zlobivý chlapec, bude to nepříjemné a já budu nucen učinit jistá... opatření." Harryho hlas byl tichý, klidný, hluboko posazený a přesto všechno jej Louis slyšel zcela zřetelně a jasně. Ta slova jej donutila zachvět se a těžce polknout. Neměl chuť na žádné sexuální hrátky, či cokoliv, na co měl chuť jeho pán.

Chtěl spát.

Tak moc.

"Lehni na záda," přikázal kudrnatý muž a Louisovi tak nezbývalo nic jiného, než uposlechnout. Položil se na měkkou matraci, snažil se zhluboka dýchat, aby nahnal kyslík do svého mozku a přinutil jej tak pracovat alespoň z poloviny. Dusil v sobě zívnutí, které se mu dralo ústy ven. Tušil však, že pokud by dovolil tento ďábelský čin zmocnit se jeho těla, nedopadlo by to vůbec dobře, a tak bojoval, až byl ve tvářích rudý. Nesměl si připustit jedinou myšlenku na to, že by zívnul, protože pak by se to i stalo.

"Roztáhni nohy." Louis uposlechl i tento příkaz a polkl další zívnutí. Už teď to byla muka. Chtěl se schoulit do klubíčka a k hrudi si přitáhnout jeden z polštářů tak, jak to dělával vždy, když za sebou Harry zavřel dveře od jeho pokoje a on tak osaměl.

Chtěl, aby to skončilo. Klidně by byl schopen Harryho poprosit, ať toho nechá a slíbit mu za to blow job. Avšak ve chvíli, když pocítil hedvábnou látku, jak se mu utahuje okolo každého kotníku a následně je poutá k nebesům postele, si uvědomil, že už nemá šanci uniknout.

Snad se líbilo. Opět, za hvězdičky a komenty budu neskutečně vděčná :3