Hostage ILSI

22

17. října 2008, Amerika, USA- Miami

Louis se probudil ve své posteli, sám, s bolavým pozadím a zmatenými myšlenkami. Již to pro něj bylo jistou rutinou, každé ráno vstát a v myšlenkách si pomalu vybavovat, co se to vlastně stalo s jeho životem. Den za dnem se pro něj stávalo snazším tomu uvěřit, i když to stále nebylo lehké. Nebylo dne, kdy by nelitoval, že se do té boudy šel podívat a kdy by si nevyčítal, že podepsal onu smlouvu, která jej na dobu neurčitou připoutala ke kudrnatému muži, který byl momentálně kdo ví, kde.

Dnes to byl přesně měsíc, co strávil pobytem pod křídly kudrnatého muže s očima barvy zeleného mechu, jehož měkkost se někdy dala srovnávat s měkkostí jeho přímého pohledu. Netušil, kde se jeho pán momentálně nachází a upřímně jej to nijak netrápilo. Právě se rozvaloval v příjemném flanelovém povlečení fialové barvy, které hladilo jeho nahou pokožku a způsobovalo tak měkký pocit. Vůbec se mu z peřin nechtělo, ani když spatřil, jak se skrz okna dovnitř do pokoje probojovávají sluneční paprsky, které byly zde, na pobřeží Miami, opravdu teplé a časté. V Miami přebývali již týden. Vypadalo to, že Harry tady má opravdu dost práce, protože byl většinou pryč celý den a vracel se až večer a nebo naopak, odcházel na noc a vracel se brzy ráno, kdy padl do postele ve své ložnici naproti té Louisovy- vždy měli oddělené pokoje a nikdy nespali spolu- a spal až do odpoledne. Louis se v takových situacích většinou nudil. Už několikrát přemlouval Harryho, ať mu zadá nějaký úkol nebo aby mu dovolil najít si alespoň dočasnou brigádu. Jenomže Harry to vždy odmítl, většinou s argumentem, že je to zbytečné nebo že by neměl Louis ve chvíli, kdy by ho chtěl. Taky tady byla stále ta věc, kdy Harry Louisovi nevěřil, že by nevzal roha.

"Ughhh," zaskučel a celý rozlámaný vstal z postele. Včerejší noc ho zcela odrovnala. Milovali se bezmála čtyři hodiny a Louis prodělal nejméně tři orgasmy. Málem padl vyčerpáním. Jeho tělo bylo dokonce i teď, po téměř deseti hodinovém spánku, stále vyčerpané a rozbolavělé. Pociťoval nepříjemné píchnutí v citlivém pozadí pokaždé, když udělal krok, či prudší pohyb. Na jeho bocích se rýsovaly modřiny od toho, jak pevně jej Harry svíral a hlas byl zesláblý z hlasitého křiku a sténání slastí.

Asi jediná výhoda pobytu u Harryho byla, že měl opravdu bohatý milostný život. Už za ten krátký čas stačil zažít vše od obyčejného milování po BDSM. Nemohl si stěžovat. Harry s ním zacházel možná hrubě ale jen do chvíle, kdy se to Louisovi líbilo. Věděl, kdy má přestat a do jakých mezí může s Louisem zajít. A nikdy nepřešel za hranice, což na něm brunet uznával.

Sešel do kuchyně v přízemí luxusní vily, ve které momentálně přebývali. Louisovi se veškerý ten luxus a blahobyt přestával líbit. Chtěl mít jinou činnost, než si jenom nechávat ošukávat prdel od svého pána. Proto si dnes naplánoval menší úklid. Věděl, že jeho pohyb je omezený, ale snad by mohl něco málo zvládnout. Musel se hold nějak zabavit, už mu to všechno lezlo na nervy. Na snídani si udělal zapečen bagety, které si často dělávali s Niallem ve Francii. Každé ráno Louis skočil do pekárny ve vedlejším bloku pro čerstvé francouzské bagety a zapekl je spolu s šunkou, sýrem, rajčaty, paprikou a pak různými ingrediencemi, co si Niall usmyslel.

Dnes se bez toho obešel a uskromnil se jen s rajčaty, šunkou a sýrem. Vymačkal si také čerstvou šťávu z pomerančů, které byly ve velké míse na ovoce, položené na jídelním stole. V kávovaru nastavil volbu Latté a vše si dal na tác. Odnesl si to na verandu, která měla nádherný výhled na pláž. Hned, jakmile se usadil na židli, ovanul jej slaný mořský vítr, který mu rozcuchal oříškově hnědé vlasy.Ranní slunce mu osvítila rozespalou tvář a vřešťění otravných racků poškádlila jeho sluch. Spokojeně se dal do jídla a užíval si pohled na vlny, vytvářející se na hladině šumícího moře.

**

Louis seděl na zemi v hale, na rukou žluté latexové rukavice a v ruce modrý hadřík, kterým drhl dřevěnou podlahu. Už kašlal na to, že jeho šedé tepláky jsou celé mokré a černé tílko jakbysmet a tiše si broukal náhodnou melodii, která mu přišla na mysl. V modrém kýblu, který překypoval pěnou- asi to přehnal s čistícím prostředkem na parkety- vymáchal hadřík a dal se do drhnutí dalšího kousku podlahy. Jak očekával, skvěle se tím zabavil, ačkoliv to byla dřina. Byl rád, že konečně něco dělá, a tak uvítal i ten úklid, který odjakživa bytostně nesnášel.

"Where did I go wrong, I lost a friend

Somewhere along in the bitterness

And I would have stayed up with you all night

Had I known how to save a life ."

Louis si zpíval písničku od své oblíbené kapely, v přesvědčení, že je stále sám. O opaku jej, ale přesvědčilo, když se za ním ozvalo chraplavé odkašlaní a on sebou cukl.

"Dobré ráno, Little- one," usmál se na něj Harry, když se k němu drobný brunet otočil s překvapeným výrazem.

"Uh... D-Dobré," odpověděl Louis a nervózně polkl.

"Krásně zpíváš, holubičko," pochválil Harry a sledoval, jak tváře mladšího před ním nabraly růžovou barvu. "Roztomilý," pousmál se pro sebe. "Něco tady krásně voní," prohodil, očekávajíce, že mu to Louis objasní.

"Dělal jsem na snídani zapečené bagety. V troubě ještě zbyly," řekl Louis a už pokračoval v úklidu.

" A co to tady provádíš?" zeptal se hloupě kudrnatý a naklonil hlavu jako nechápavé štěně.

"Uklízím? Že by?" houkl drze Louis, nadále si nevšímajíce svého pána, který se na chvíli někam vypařil.

"C-Co to děláš?" Vykulil oči, když k němu poklekl Harry v růžových latexových rukavicích a chopil se druhého hadříku v modrém kýblu.

"Pomáhám ti přece," zazubil se starší a začal drhnout kus podlahy vedle Louise.

"Proč?" nakrčil obočí mladší zcela překvapený Harryho počínáním.

"Abys toho neměl tolik?"

"Přestaň," zavrtěl hlavou Louis v protestu, čímž si vysloužil nechápavý pohled ze strany kudrnatého, který tedy ve své činnosti ustal. "Nechci, abys mi pomáhal. Já se chci zabavit," vysvětlil Louis.

"Ale o tomhle už jsme přeci mluvili, Little-one," povzdechl si Harry, jako to dělávají matky, když je jejich děti opakovaně prosí o štěně, které si nemohou dovolit.

"Já vím," zakňučel Louis jako malé štěně, kterému odepřeli pamlsek. "Ale já se tady strašně nudím," postěžoval si. Odpovědí pro něj byl zmožený povzdech kudrnatého, který chvíli mlčel a bezmyšlenkovitě drhl podlahu.

"Něco spolu vymyslíme, dobře?" usmál se a nabral do dlaně pěnu z kýblu. Následně do ní foukl u Louisova obličeje, který se zkroutil do pobavené grimasy ve chvíli, kdy k němu obláček pěny ani nedoletěl a snesl se k zemi.

"Copak jsme si říkali o pití po ránu?" nahodil brunet káravý tón.

"Já nepil," zazubil se nevinně Harry. Choval se jinak a Louis nemohl přijít na kloub tomu, proč.

"Nevypadáš," zamumlal, podezřívavě si prohlížejíc kudrnatého, který si stále hrál s pěnou a různě ji vyhazoval do vzduchu.

Magor, pomyslel si Louis pobavený jeho chováním a rozhodl se dokončit úklid, s pomocí neodbytného kudrnáče, který vypadal vskutku k popukání v růžových rukavicích.

Když jste se na ty dva dívali z pohledu třetí osoby, na chvíli vypadali jako spokojený šťastný pár, který pouze uklízí jejich hnízdečko lásky. Vypadali tolik sladce. Jenomže opak byl pravdou.