18

1.1K 80 1
                                    

Seděli spolu v obýváku. Zayn rozvalený na gauči a Louis schoulený v křesle s již druhým hrnkem černého čaje.
"Nebudeš spát," prohodil Zayn, upíraje svůj pohled na televizi, kde zrovna jela komedie Kamarád taky rád. Louis na to reagoval jen pokrčením ramen. Věděl, že dnes ještě hodně dlouho spát nebude. Harry pro něj přece měl to překvapení.

"Jak dlouho pro Harryho pracuješ?" zeptal se Louis s pohledem upřeným někam do neurčita před sebe. Zayn se ušklíbl a dal si s odpovědí na čas.

"Od svých šestnácti, prohodil po chvíli. Jeho oči směřovaly k televizi, kde stále běžel film, ve kterém se odehrávala jedna z lechtivých scének. Jenomže on ho nevnímal. "Byl jsem mladý... Harant, puberta se mnou mlátila tak, že kdyby to bylo doslova, mám plastiku ksichtu," kysele se zašklebil. "Žil jsem v Bradfordu, znáš?" střelil po brunetovi pohledem. Louis chvíli dumal, až nakonec přikývnul.

"Táta... " odkašlal si, protože to vypadalo, že ho hlas zradí, "táta tam měl jednu ze svých poboček. Jednou mu tam vykradli kamion se zbožím," ušklíbnul se. Zayn se jen tiše zasmál.

"Takže o tom městě si dokážeš udělat obrázek," mrknul. Louis na to odpověděl slabým kývnutím a pohledem pobízel Zayna, aby pokračoval ve vyprávění. Zajímalo ho, jak se takoví kluci, dostali ke Stylesovi.

"No..." odkašlal si pro větší efekt Zayn. "Na střední jsme byli parta kluků. Takoví ti pacholci, co si nenechají ujít příležitost něco vyvést, znáš to. Náš tehdejší leader, Tyler k nám jednou přišel s malým sáčkem bílého prášku. Jasně... chlast, cigára sem tam nějaká ta tráva- to pro nás bylo normální. Ale tohle bylo něco velkého. Někteří z party měli hned velké oči a druzí byli zase proti. Právě tehdy naše parta docela prořídla. Já zůstal neutrálním. Většinou jsem na ostatní kluky dával bacha, aby to nepřeháněli. Ale Tyler je do toho naopak tlačil. Po nějaké době mi došlo, že mu vlastně šlo jen o kšeft." Natáhl se před sebe, aby si upil z láhve piva, kterou sebral z lednice. Louis se jen modlil, aby se za to Harry nezlobil, ačkoli Zayn se tady choval jako doma.

"Tyler mě jednou seznámil s jeho dealerem," promluvil po chvíli uvažování Zayn.

"Harry?" zeptal se zaujatě brunet, ale odpovědí pro něj bylo zavrtěním hlavy, až se několik černých vlasů uvolnilo z dokonalého účesu a spadlo Zaynovi do čela. Ten si vlasy prohrábl a Louis se divil, že mu tam při takovém množství gelu ta ruka neuvízla.

"Ne. Byl to nějaký chlápek kolem čtyřicítky. Chtěli po mě, abych zase začal prodávat. Prej to chtěli rozjet ve velkým."

"Přijals?" pozvedl obočí mladší a Zayn ho sjel káravým pohledem.

"Když mě nebudeš přerušovat zbytečnými dotazy, možná se to taky dozvíš," odsekl, ale pak se nadechl k pokračování.

"Promiň," špitl provinile Louis a uvelebil se ve svém křesle, aby mu bylo při poslouchání pohodlněji.

"Nakonec mě k tomu donutili. A já ty prachy potřeboval. Potřeboval jsem pomoct mámě se staráním se o moje mladší sestry. Začal jsem tím docela vydělávat a blejskalo se na lepší časy." Louisovi se v tu chvíli zdálo, že se Zayn ironicky ušklíbnul, ale bylo to tam jen na chvíli. "Tyler do toho spad. Do drog. Byl závislej. Nejen na koksu... bylo toho víc. A já ho z toho musel vysekat nebo by na nás taky mohli přijít fízlové a všechno by šlo do hajzlu. Jenomže náš dealer pro nás měl větší a větší kšefty. Musel jsem něco vymyslet, jak nás z toho vysekat a přitom si udržel prdel v suchu."

Louis se musel párkrát zamračit nad Zaynovým vyjadřováním. Jednou mluvil slušně a v druhou chvíli to byl nějaký vandal.

"A co jsi dělal?" pobídl Louis černovlasého, když dlouho mlčel, nejspíše uvězněn ve vzpomínkách na minulost.

"Nic," povzdechl si Zayn smutně. "Dřív, než jsem stačil cokoliv podniknout, Tyler se předávkoval a umřel."

"To je mi líto," špitnul Louis.

"Byla to jeho chyba," odbyl to Zayn mávnutím rukou, ale mladší si všiml toho, jak se mu ve tváři mihla nějaká ta emoce.

"Chceš pokračovat?" zeptal se pro jistotu modrooký. Zayn kývnul.

"Začalo se to vyšetřovat. Jak se Tyler k drogám dostal, kdo to šířil, od koho se to kupovalo, kdo je ještě závislej. Otřáslo to celou školou. Dealer se zdejchnul a já zbylé drogy zahrabal v lese, aby je u mě nenašli i s prachama. Ukázalo se, že já, jakožto poslední, kdo zbyl na škole jako šířící drogy, jsem byl hrozbou, a tak na mě poslali někoho, aby mě vodprásknul. Odtáhli mě do nějaký boudy. Byli dva.Chlápek s páskou přes oko-"

"Toho znám!" skočil Louis černovlasému do řeči,a niž by nad tím nějak hluboce přemýšlel. "Strašný hajzl," odfrkl si a Zayn mu dal za pravdu.

"Druhý byl mladý. Nezkušený. Měl pohled vyděšenýho králíka, který čeká, až ho za uši vytáhnou z králíkárny a podříznou. A přitom já jsem měl být oběť. Později jsem se dozvěděl, že se zaučoval. Je vtipné, že se zaučoval zrovna v takovém... oboru." Zayn to slovo vyplivl s takovou nechutí, jakoby ho veškerý jeho význam pálil na jazyku. "Každopádně... když mě mělo to tlusté prase zamordovat, ten kudrnáč ho zarazil. Přišel s tím, že bych se jim mohl hodit celkově do kšeftu. Takže jsem z toho nakonec vyšel živej a ještě s prací. Byl jsem Stylesovi tehdy vděčnej za svůj život, a tak jsem se rozhod, že mu to budu splácet do konce života tím, že budu chránit ten jeho. Styles brzy převzal místo Velkého bosse rodiny, a tak i celý byznys. A já získal nejen nového šéfa, ale i přítele, který se v takovým životě hodí. Je to sice mrzout a občas i pěknej bastard, ale visím mu život." Zayn po dokončení svého životního příběhu dlouhou chvíli zíral tupě před sebe, jakoby si to celé přehrával v hlavě. Louis mu dal čas na to, aby si to všechno rovnal. Sám nad tím přemýšlel. Přemýšlel nad tím, co tehdy Harryho donutilo k tomu, aby překazil Zaynovu vraždu. Že by se v něm tehdy skrývala alespoň špetka soucitu?

"A jak ses dostal ke Stylesovi, ty?" zeptal se po dlouhé odmlce, během které nastalé ticho přerušovaly jen hlasy z televize, černovlasý a svůj pohled upřel na bruneta v křesle. "Nevypadáš, že bys bral drogy. A taky je určitě neprodáváš. A vůbec... Ty rozhodně nemáš žádnej vroubek. Vlastně tady nemáš co dělat," mluvil Zayn spíše sám pro sebe. Louis se v křesle nervózně ošil a těžce polknul. "Tak jak je možný, že seš tady?" Černovlasý si Louise měřil podezřívavým pohledem.



Hostage ILSIKde žijí příběhy. Začni objevovat