Kamarádova Sestra

Část 18

Nenávidím tu hudbu, na kterou dole všichni tančí, snažila jsem si zacpat uši, ale nic nepomáhalo. Ozvalo se zaklepání.

„Dále." Řekla jsem, neotočila jsem se, stejně bych tím nezjistila, kdo to je.

„Ahoj Tay." Řekl Brad a já jsem se na něho otočila.

„Co tu chceš?" zeptala jsem se, zadržela jsem dech, co tady jen chce.

„Chtěl jsem ti popřát." Odpověděl mi, jeho hlas zněl nervózně.

„To je od tebe milé, ale...." Nenašla jsem vhodná slova, jak to dokončit.

„Omlouvám se, nechtěl jsem, neuvědomil jsem si to, že ti tím ublížím." Řekl mi, po tváři mi stekla slza, vůbec jsem netušila, co na to říct.

„Prosím, nebreč, pohled na tebe mi trhá srdce." Mluvil dál. Vůbec jsem nechápala, proč mi tohle říká.

„Měl bych ti popřát." Řekl a já přikývla.

„Tak Tay znovu se setkáváme, nevím, co ti mám říct, protože ty jsi ve všem skvělá, jsem moc rád, že jsem tě poznal, že si mě tehdy pustila dovnitř, že si se mnou někam jela, doufám, že se ti to líbilo." Řekl mi a já plakala dojetím.

„Nevěděl jsem, co ti mám koupit, tak jsem ti koupil přívěšek s květinami, padl mi do oka a taky proto, že jsem tě zavezl do skleníku plný květin." Řekl, když mi třásl rukou.

„Můžu ti ho připnout?" zeptal se a já přikývla, odhrnula jsem vlasy z krku, zapnul mi řetízek.

„A co teď?" zeptala jsem se potichu.

„Myslím, že mě dole nepostrádají." Řekl a já jsem se neubránila úsměvu.

„Co bys chtěla dělat?" zeptal se mě, pokrčila jsem rameny.

„Užila sis to včera s kamarádkami?" zeptal se.

„Connor ti to řekl." Povzdechla jsem si.

„Jo řekl, tak co?" zeptal se netrpělivě.

„Jsi asi dost zvědavý?" zasmála jsem se.

„Nenapínej." Řekl mi a já jsem se musela usmát.

„Dívaly jsme se na horor, co mě vůbec nebavilo a pak donesly ovoce a já jsem musela poznat, co to je, to bylo super." Vyprávěla jsem mu.

„Takže jste si to užily." Udělal závěr.

„Ano užily." Potvrdila jsem.

„Musím se ti k něčemu přiznat." Řekl po chvíli.

„Povídej." Vyzvala jsem ho.

„Zjistil jsem, že bez tebe jsem úplně ztracený, celý ty týdny bez tebe byly nejhorší v mém životě a nechci je už nikdy zažít." Řekl mi a já nechápavě zavrtěla hlavou.

„Nechápu to." Řekla jsem.

„Tay já tě miluji a už nikdy nechci, abys kvůli mně plakala." Řekl mi.

„Myslíš to vážně?" zeptala jsem se.

„Myslím." Řekl mi. Ucítila jsem jeho rty na mých, byly jemné, po chvíli se odtáhl.

„Dobrou noc." Řekl a já jsem slyšela, jen jak klaply dveře.