Nebojím se tě, Huggy Wuggy [Poppy Playtime FF]

Kapitola čtyřicáta první (Část druhá)

Výtah dojel nahoru a my s Anett vystoupily. Samozřejmě tu nesměl chybět plyn, který se držel při zemi. ,,Jak jsi mě našla?'' Zeptala jsem se Anett. ,,Nebylo to jednoduché, ale jak jsme vykolejily, tak jsem se šla podívat po cestě ven. Když jsem se vrátila, něco si tě vzalo a odnášelo pryč. Nechtěla jsem na sebe upozornit, tak jsem se schovala. Když jsem viděla, kam tě odnáší, zkusila jsem jít za tím, ale poté se mi to ztratilo z dohledu. Hledala jsem tě snad všude, ale věřila jsem, že ty se nevzdáš a budeš bojovat, aby jsi přežila. V Playcare jsi nebyla. Dokonce tam nebyl ani Simon se Sarah. Když jsem všechno prohledala a vrátila se zpátky do Playcare, všimla jsem si rozrušeného Catnapa, který říkal, že si jde pro tebe.'' Řekla mi Anett. ,,Jak jsi věděla, že si jde zrovna pro mě a ne pro tebe?'' Zeptala jsem se jí. ,,Jednoduše. Neustále opakoval tvoje jméno, tak jsem ho začala sledovat, abych tam byla dřív než on a nějak ti pomohla. Vím o té tvé noze a pochybuju, že jsi měla čas si jí nějak uzdravit.' Odpověděla mi Anett. ,,Kde jsou vlastně Simon se Sarah?'' Zeptala se mě. Podívala jsem se na Anett a dala hlavu dolů. ,,Víš Anett.. Já bohužel viděla, jak si Catnap našel Sarah a zavraždil jí. To samé u Simona.. Simon se dusil tím Catnapovým plynem a jakmile se Simon nemohl hnout, tak si ho Catnap vzal a odnesl si ho, takže tím předpokládám, že je mrtvý. Však jsi to sama slyšela, jak z Catnapa vypadlo, že nás nezabil všechny. Jěště nás zbývá dost možná tři pokud je Aiden naživu.''  Odpověděla jsem jí.

,,Je to moje vina. Anett... Tohle měl být jen obyčejný školní večírek, který jsme si měli užít. A ne, že nám umřou kamarádi! Kdyby nebylo mě a já nebyla tak nedočkavá, tak se nikomu nic nestane. Dost možná jsme tu i zbytečně. Co když je Aiden naživu, je doma a teď na mě čeká a je po mně vyhlášeno pátrání?'' Řekla jsem jí.  ,,Není to tvoje vina, Vee. Alespoň jde vidět, že máš svého bratra ráda a Simon se Sarah... prostě neměli to štěští a Catnap je dostal. Moc dobře víš, jaký Catnap je.'' Uklidňovala mě Anett. ,,Jak to vysvětlíme ve škole?'' Dodala jsem. ,,S tím se teď netrap, to nějak vymyslíme. Teď se musíme snažit my, aby jsme přežily. Catnap o nás ví a nedá si pokoj, dokud nás nenajde a nezabije. Ale teď my překvapíme jeho. Nějak se na něj připravíme, překvapíme a zabijeme ho. Na, vem si tohle.'' Řekla Anett a podávala mi batoh.  ,,Na co mi bude?'' Zeptala jsem se jí. ,,Bude se ti stoprocentně hodit, mám tam i něco na převaz té tvé nohy.'' Odpověděla mi. Bez dalších slov jsem si ho vzala. ,,Jsi připravena?'' Zeptala se mě. ,,Připravena na co?'' Zeptala jsem se jí nechápavě. ,,No na to překvapit Catnapa, pomstít ty dva a konečně zvítězit?'' Zeptala se. Kývla jsem jí na to a šly jsme se připravit.