Nebojím se tě, Huggy Wuggy [Poppy Playtime FF]

Kapitola třicátá první (část druhá)

Když jsem tam dorazila, odemkla jsem si dveře. Vypadalo to tu divně. Velká a chladná místnost, šel z ní celkem strach. Normálně bych se nebála kdybych věděla, že jsem tady v bezpečí. Došla jsem nakonec. Najednou začal Ollie zase mluvit. ,,Tohle mi nedělej, víš, jak jsem se lekla? Příště prosím varuj a nebo to pro příště polož ten hovor." Řekla jsem mu. ,,Omlouvám se. Každopádně vítej v produkční zóně plynu, tlukoucím srdci celého zlého systému Playcare. Všechen ten plyn, který vidíš vycházet ze stroje, je vyroben přímo tady v továrně. Jmenuje se "Rudý kouř". Právě všechen směřuje doprava. Potřebujeme, aby ten červený kouř šel doleva. Tak se k němu můžeme dostat. Stroj má pravděpodobně několik hloupých zabezpečení, které budeš muset obejít, ale myslím, že to zvládneš. Zavolám, až budeš hotová." Řekl mi a položil to. ,,Panebože, toto bude ještě zajímavé." Řekla jsem si, dala jsem si sluchátka do uší a pustila se do práce.

Po půl hodině, když jsem zapojila poslední generátory, jsem se vrátila zpátky ke stroji. A musím říct, že jsem ze své odvedené práci opravdu nadšená. Nejen, že se mi povedlo všechno zapojit, ale taktéž jsem si našla novou ruku do grabpacku. Byla ve fialové barvě a vypadala obyčejně, jako ta modrá a moje předešlá červená, kterou mi ukradla Mommy long legs. Nebyla jen tak nějaká obyčejná. Mohla jsem s ní skákat a brzdit si tím pády. Byla jsem opravdu nadšená. ,,Skvělé, takovou radost jsem dlouho neměla a to jsem dost možná na pokraji smrti. Myslela jsem si, že to zapojování bude strašně těžký, ale překvapilo mě to. Hudba mě u toho hodně uklidnila a já se mohla hodit do psychické pohody." Když jsem to dořekla, všimla jsem si, že mám pořád zavázanou nohu z těch pitomých her Mommy long legs a mé nepozornosti. Sedla jsem si a začala jsem si to odvazovat. Rukáv, kterým jsem si to zavazovala byl celý od krve. ,,Hezké, na tu nohu jsem úplně zapomněla, třeba už je v pohodě." Řekla jsem si a dala si na ní zpátky ponožku. Seděla jsem v tak pohodlné pozici, že se mi nechtělo vstávat. Vzala jsem si mobil a začala se dívat na videa ze školního večírku. ,,Toto bylo fakt skvělé, hlavně, jak tam někdo vylil to pití." Usmála jsem se. Byla jsem do toho tak zabraná, že jsem ztratila pojem o čase. ,,Já zapomněla na Ollieho!" Hrklo ve mně a rychle jsem si stoupla. Zmáčkla jsem tlačítko na stroji pro restart. Fungovalo to! Bylo to online a plyn šel už doprostřed. ,,Konečně, já věděla, že to pošlape." Řekla jsem si. Když jsem se otočila za sebe a čekala na telefonát od Ollieho, něco se pokazilo. Světla vypadla a stroj byl Offline. V zápětí mi zavolal Ollie. ,,Ale ne! Někdo vypojil elektřinu. Dobře, pošlu ti další klíč. Je pod sochou. Použij ho, aby ses dostala do Home sweet home. Až budeš uvnitř, najdi záložní generátor budovy. Hodně štěstí." Řekl mi Ollie. Neváhala jsem a šla jsem.