Nebojím se tě, Huggy Wuggy [Poppy Playtime FF]

Kapitola třicátá čtvrtá

Porozhlížela jsem se tady v různých třídách a k tomu si otevřela bránu grabpackem. Došla jsem do nějaké místnosti. ,,Zase budu potřebovat baterie?" Řekla jsem si. Nevím, v jak tak velké škole chci najít baterie. ,,Až je najdu, zkusím se sem vrátit, snad se tu neztratím." Řekla jsem si a odešla pryč. Vešla jsem zpátky na chodbu. Najednou problikala světla a někdo po mé pravici proběhl s divně kulhajícím během. ,,Co to sakra? Že by tu byl nějaký přeživší? Někdo z mých přátel?" Šla jsem se tam podívat. ,,Jak se mohl někdo vypařit, když jsou dveře zamčené a brána je taktéž zavřená? Nehrabe mi už náhodu z tohoto místa? Nenadechla jsem se třeba nechtěně toho plynu, že bych si toho nevšimla a teď mám zase halucinace?" Rozhlédla jsem se kolem sebe, potřebovala jsem se přesvědčit, že nespím. Nikde nikoho nebylo. Objevila jsem na zemi knihu. Klekla jsem si pro ní a vytrhla z ní jednu stránku. Nenapadlo mě nic lepšího, než se říznout papírem. Pořezala jsem se trošku víc, než jsem měla v plánu. ,,Au.. tak alespoň vím, že se mi toto nezdá." Zahodila jsem papír na zem a chvíli si cucala prst.

Uviděla jsem za sebou zase nějakou třídu. ,,Třeba tady objevím toho přeživšího." Řekla jsem si a rozhodla se tam jít. ,,Je tu někdo?" Zeptala jsem se. Samozřejmě se nikdo neozýval. Co také mohu čekat? ,,Počkat. Poznávám tě... Ano, už si vzpomínám. Tvůj bratr tu pracoval a ty jsi jeho malá roztomilá sestra! Jakto že jsi stále.. naživu? Hm? Barb? Oh.. Barb říká, že kouká po bratrových spolupracovnících. Catnapovi by se nelíbilo, že jsi tady.. Měla by jsi odejít... Pro tvoji vlastní bezpečnost." Rozeznělo se z rozhlasu. ,,Sice nevím, jak tohle všechno všichni ví, ale alespoň mi to někdo říká normálně, že bych tady neměla být a měla bych raději odejít pro vlastní bezpečí." Řekla jsem. ,,Akorát je hodně blbý, že já úplně odejít nemohu, takže tím někoho pořádně naštvu." Dodala jsem. Uviděla jsem nad sebou šachtu. Vyvěsila jsem se a vešla do ní. ,,Ale podívejme se." Řekla jsem. ,,Baterie." Seskočila jsem dolů a objevila se v místnosti, kde jsem zjistila, že budu potřebovat nahodit elektřinu bateriemi. Vzala jsem si jí, vyvěsila se zpátky do šachty, pokračovala chvíli v cestě a zase jsem seskočila dolů. Tentokrát jsem se objevila o pár metrů dál, kde jsem objevila baterku. ,,Mám si dávat pozor, ale myslím si, že když budu chodit těma šachtama, tak na sebe akorát víc upozorním." Pomyslela jsem si a strčila baterku do otvoru.