Nebojím se tě, Huggy Wuggy [Poppy Playtime FF]

Kapitola třicátá první

,,Kdybych teď alespoň potkala někde tu blbou Poppynu.. bylo by to fajn, mohla bych jí krásně seřvat za to, že mě nenechala utéct a musím údajně za ní řešit její problémy." Řekla jsem si naštvaně. Pak mi došla jedna věc. Mí přátelé jsou přeci tady v Playcare! Vyšla jsem z lanovky a šla se tady porozhlédnout, zda je někde nenajdu. Po čtvrt hodinovém pátrání jsem tady nikoho bohužel nenašla. ,,Buď jsou fakt dobře schovaní, nebo jsou už mrtví.." Ta představa o tom, že by byli všichni už dávno mrtví mě strašně vyděsila. Zase mi někdo volal. ,,Psss, to jsem zase já, Ollie. Super místo, že? Děti tady bydlely. Teď se na to podívej. Každopádně.. vidíš tu sochu uprostřed místnosti? Jdi po schodech, které vedou pod ní. Je tam opravdu skvělá místnost, která pohání doslova celou Playcare! Můžu ti tam dole dát klíč." Řekl mi Ollie. Upřímně jsem si Playcare představovala úplně jinak.. a ne.. takto. Doslova tu ta děcka neměla čerstvý vzduch, ani opravdové Slunce! ,,Bála bych se, že bych tady chytila nějakou neznámou nemoc díky tomu." Zasmála jsem se a šla k té soše. Všimla jsem si, že na soše byly nějaké nové hračky. ,,Takové hračky moc nepoznávám." Řekla jsem si. Naštěstí pod tou sochou byly cedule a na nich popisky. První, co jsem viděla bylo.. KickinChicken? ,,Co to je sakra za názvy?" Pokračovala jsem dál. ,,Bubba Bubbaphant? Co to k čertu je?" Nic mi ty názvy hraček neříkaly. Popošla jsem dál. ,,CraftyCorn? Panebože, ti lidi opravdu nevěděli, co už vymyslet. Jdu dál." Přisla jsem k další ceduli. Stálo na ní ,,Hoppy Hopscotch." ,,Tak toto je hodně divný." Zasmála jsem se a šla dál. ,,PickyPiggy... Kristovy rány, co já tady ještě najdu?" Popošla jsem. Když jsem přišla k další ceduli, musela jsem se na chvíli zastavit. Přišlo mi to povědomé. ,,Dogday?" A pak mi to došlo. ,,Dogday a Catnap.. a jo! To je ta Aidenova usměvavá série, jednou se o tom doma zmínil." Konečně vím, co to je za zvířátka. Poté jsem si všimla ještě jedné cedule. Na ní byl nějaký ,,Bobby Bearhug." Žádné zvířátko kromě Dogdaye a Catnapa mi nic neřeklo. ,,Jak dlouho jsem se u toho zdržela? Úplně jsem zapomněla, že mám jít dovnitř!" Řekla jsem si a šla dovnitř sochy.

Vypadalo to tu celkem zajímavě, ale moc jsem to prostředí neřešila. Hledala jsem místo, kam mi mohl Ollie poslat ten klíč. Prošla jsem si to a narazila jsem na trubku, odkud ten klíč vypadl. ,,Parádní. A teď mě zajímá hlavně ta jedna věc. K čemu mi je?" Řekla jsem si. V zápětí mi zase někdo zavolal. Byl to Ollie, beztak mě sleduje. ,,Takže, máš ten klíč. Nyní si pravděpodobně kladeš otázku: "Kam patří?" No, vyjdi zpátky ven a měla bys najít dveře hned nalevo lanovky, kterou jsi tady sjela." Řekl mi Ollie. ,,Fajn.." Řekla jsem si nervózně a šla zpátky nahoru.