Král uvězněný v ledu (Stony)

Kapitola šestnáctá

Tony umlčel protesty svých přátel a vyjádřil pevné odhodlání riskantní zákrok podstoupit, jenže právě proto, aby riziko nepřesáhlo nezbytnou míru, žádal si zákrok čas na přípravu.
Hned druhý den, ještě před snídaní absolvoval Tony druhé, mnohem důkladnější vyšetření za asistence všech pěti wakandských odborníků, kteří mu prohmatávali hrudník, zkoumali jizvy pod zvětšovacím sklem, měřili puls a poslouchali jeho dech.

Přitom si dělali desítky poznámek na pergamen, vyměňovali si polohlasné komentáře ve své mateřštině a ve finále se shodli, že samotné otevření hrudníku a vyjmutí střepin je proveditelné, pokud pacient snese omamný lektvar a tázavě se podívali na svou kolegyni Fezeku.
Ta se tvářila skepticky a začala vážným hlasem olwethuovi cosi říkat, ten jí gestem ruky zarazil a požádal, aby mluvila Západštinou. Povzdechla si, protože to evidentně znamenalo mluvit jednoduššími výrazy, ale poslechla: „Moji kolegové ohledali tvou hruď jak nejlépe to šlo, ale co je uvnitř nezjistíme, dokud tě ..." zápatrala po vhodném výrazu: „dokud tě neotevřeme, princi. Nevíme předem kolik, ani jak velkých kousků kovu ohrožuje tvé srdce, proto není možné předem odhadnout, kolik času budeme potřebovat. A nemůžeme si dovolit zákrok opakovat – i pokud půjde vše skvěle, bude trvat týdny, než se zotavíš k normálnímu fungování a celé roky, než se tkáň ve tvém nitru doopravdy zhojí.
Cokoliv bude třeba spravit, musíme zvládnout na jediný pokus a to znamená, uspat tě na velmi dlouhou dobu, abych dala svým kolegům co nejvíce času. Budu ti muset dát vysokou dávku uspávadla a dost možná ti i během zákroku dostat pár kapek do hrdla – to je obrovské riziko!"
Tony zbledl, ale nahlas řekl: „Beru na vědomí, ale rozhodnutí jsem nezměnil!"
„Dobrá, vysvětlil jste nám potenciální nebezpečí," vložil se do věci Bruce: „ale jistě existují způsoby, jak Tonyho vyhlídky zlepšit. Včera zmínila Nandipha cosi o vynechání vína na tři dny."
„To není doporučení, ale nezbytná podmínka! A vzhledem k tomu, jak vysokou dávku lektvaru budu muset užít, trvám na čtyřech dnech – nejen bez vína, bez jakéhokoli alkoholu.
A také, pokud jsi, princi, zvyklý užívat nějaký odvar či tinkturu pro dobrý spánek, inspiraci, povzbuzení ... cokoliv, potřebuji znát přesné složení, abych rozhodla, zda se ho také nemusíš vystříhat."
„Připravuji pro Tonyho kapky, které užívá, když se mu udělá slabo. Dám ti recept," ujistil Bruce.
„Dobrá, krom už zmíněných omezení, ti také sestavím na uvedené čtyři dny vhodnou dietu – je třeba se vyvarovat určitých koření a kombinací. Nevím dost přesně, jaké potraviny jsou ve zdejších končinách dostupné jako náhrada za některé naše plodiny – na jejich pěstění je zde očividně příliš zima. Budu se muset o tomhle aspektu poradit s nějakým místním odborníkem."
„I já bych rád promluvil ještě před operací s jedním zdejším učencem," vložil se do hovoru Olwethu: „ale očekávám, že jej potkám na dnešní hostině, kam jsou pozváni čelní představitelé vaší univerzity. Profesor Cross."
„Ano, ten bude přítomen coby hlava lékařské fakulty," odpověděl Steve a pak se zeptal: „kvůli čemu s ním potřebujete mluvit?"
„Inu, chtěl jsem se s ním setkat už dávno, proto jsem byl tak nadšen z tvého pozvání, králi. V jednom aspektu je totiž zdejší medicínské poznání jednoznačně napřed i vůči našemu vlastnímu a profesorovy poznatky by mi mohly být nápomocné právě během tak náročných opreací, na jakou se chystám."
„Myslíte Crossův výzkum krve? Nikdy mě nenapadlo, že by jeho studia mohla mít nějaký praktický efekt," ozval se Bruce a hovor se následně zvrhl do odborné roviny, jakou Steve stěží dokázal sledovat.
Pochopil pouze tolik, že Wakanďané mají metodu, jak nahradit vysokou ztrátu krve krví jiného člověka, ale podmínkou je, mít stejný druh krve. A profesor Cross evidentně nejen, že popsal všechny existující druhy, ale vynalezl i rychlý a jednoduchý test, jak je rozpoznat – něco, co Wakanďané přes všechnu svou pokročilost zatím nezvládli.
Téměř čtvrthodinovou vědeckou diskuzi přerušil poněkud netrpělivým tónem až Tony: „Dobře, dobře, tyhle detaily můžete řešit celé odpoledne i s profesorem Crosse. Já bych teď hlavně rád věděl, s čím mám počítat já. Čtyři dny na dietě, plus váš čas na přípravu, na kdy jste ochotní stanovit datum operace?"
Lékaři se po sobě podívali, opět si vyměnili několik vět ve svém jazyce a když všichni kývli hlavou, obrátil se Olwethu ke svému pacientovi a řekl: „Věřím, že můžeme datum stanovit ode dneška za týden, to jest příští úterý."
„Výborně, to mi dává ještě dva dny, abych si užil vína a hodování!" usmál se Tony.
Bruce, Rhodey i lady Virginia se hned rozčílili: „Jak můžeš v takovou chvíli žertovat?"
„kdo jiný má nárok žertovat o mém bytí, než já sám," ušklíbl se pobaveně.
„Ale s tím vínem to nepřeháněj," usadila ho ledovým tónem Nandipha: „nebo budeme muset operaci odložit!"
„Jak velíš, ctěná dámo!" zazubil se Tony: „ale teď pojďme na snídani, dokud si jí můžu pořádně vychutnat!"
Stevovi vůbec nebylo dobře z toho, co vyslechl. Ale pokud se Tony tváří v tvář všem rizikům rozhodl ukazovat statečnou tvář, on to přece dokáže taky.
Během jídla se přinutil být hovornější a dokonce nahrál Tonymu na dva bonmoty, které vyvolaly salvu smíchu.
Jenže najednou ho přepadl pocit, že je upřeně sledován. Rychle přelétl pohledem své spolustolovníky. Lady Virginia bleskově uhnula očima, ale než tak učinila, na zlomek vteřiny se jejich oči střetly a Steve sebou bezděčně trhl. Tolik hořké nenávisti v jediném pohledu.
Ale pak zatřásl hlavou, nejspíš si to jen sugeruju, protože teď se lady Virginia tvářila naprosto přátelsky a smála se s ostatními Tonyho žertu.
Po zbytek dne Steve Tonyho téměř neviděl. Jednak měl spoustu práce ohledně přípravy slavnostní večeře s univerzitními profesory, připravit úvodní proslov a naučit se jména všech pozvaných, aby je mohl Wakanďanům představit. Valnou většinu organizace sice na sebe vzala jako vždy Sharon, ale stejně tu byla desítka detailů, ve kterých si žádali jeho názor.
Druhou překážkou byla skutečnost, že tu Tony teď měl své přátele a jistě chtěl trávit čas s nimi než zase odjedou a Steve se nechtěl vtírat.