Pseudohistorická marvelovská AU fanfikce.
Oficiální dějiny nám nikdy neřeknou všechno, historie si ráda ponechává svá tajemství a ani ti nejzkušenější historikové často nedokážou říct, jak se z dobrého, leč nudného krále stal nejen veliký a slav...
Kronikáři měli vždy sklon glorifikovat krále, o kterých psali, vyzdvihovat jejich úspěchy a mlčet o jejich slabostech – leda, že šlo o hodně zábavné a pikantní poklesky.
Pokud si některý vládce Hvězdného království chválu kronikářů beze zbytku zasloužil, byl to Steven První, který uzavřel plodná spojenectví s mocným Asgardem, tajemným wakandským královstvím a velkolepou Železnou říší a za jehož vlády prosperovala země jak nikdy před tím.
Přesto jsou letopisci při popisu prvních let Stevenovy vlády jaksi zdrženliví. Neudělal nic špatně, jeho politice se dalo sotva co vytknout, ale jakoby teprve setkání s železným korunním princem Anthonym, zažehlo v králově srdci tu pravou vášeň pro věc.
Mnozí historikové přičítali královu zprvu odtažitou povahu dětství, poznamenanému křehkou konstitucí a četnými chorobami. Teprve když byl princ Steven na začátku puberty, přišel ke dvoru zázračný lékař z dalekých zemí, který s pomocí svých záhadných tinktur, o jejichž složení se badatelé dodnes přou a speciálních cvičení, udělal za pár let z neduživého chlapce zdatného mladíka.
Ale jen ti historici, kteří dovedli důkladně číst mezi řádky dobově uctivých kronik, tušili, že král Steven nebyl vždycky z ledu, ale pravý důvod neznali. Ani k uchu dávných letopisců se nedonesla událost, která na dlouhá léta poznamenala královu povahu. A ti, kteří přece jen tušili, raději předstírali nevědomost, protože tohle tajemství bylo až příliš skandální na jejich dobu.
Meč zařinčel o štít, následovalo zaklení a protivníkův výpad. Blonďatý mladík teď mířil svému tmavovlasému soupeři doprostřed hrudi. Ten odhodil meč a zvedl ruce v gestu uznávajícím porážku.
„Bravo vaše výsosti!" ozvalo se jim za zády. Ve stínu arkády, která obklopovala toto malé tréningové nádvoří stál sir Chester, který celý souboj pozorně sledoval.
„Vaše zacházení se štítem je bravurní, ale bude třeba se víc zaměřit na práci nohou výsosti. Podlejší protivník než tady sir James, by vás snadno mohl vyvést z rovnováhy. Ale pro dnešek už končíme, je čas na oběd!" uzavřel své hodnocení muž, který měl na starost výcvik budoucího krále se zbraní.
Princ poděkoval svému učiteli za lekci a obrátil se ke svému příteli: „Pojď Bucky! Jdeme se před jídlem umýt!"
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Sir Chester pozoroval se svraštělým obočím své svěřence, jak s rukou okolo ramen toho druhého mizí do útrob paláce. Dělal si starosti, protože jistě není jediný, kdo má oči a ne všichni dvořané umí mlčet.
Princ Steven zatím kráčel bezstarostně dál a smál se vtipu, který právě udělal jeho společník na adresu palácového kuchaře.
Tohle byl jen jeden z řady všedních dnů, takže mohl obědvat jen v kroužku svých přátel, což mu vyhovovalo.
