Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

33

Duben 1944

Teplé jarní dny vybízely studenty Bradavic, aby vyšli ven na školní pozemky a užívali si sluníčka.  Ani Emma výjimečně teplému dnu neodolala a s knihou v ruce seděla pod listnatým stromem, nedaleko jezera. Kniha o všemožných prokletích černé magie, kterou právě teď četla, byla natolik zajímavá, že si Emma ani nevšimla postavy, která se k ní přibližovala. 

Tristan se posadil vedle ní a Emma úlekem nadskočila. Chtěla knihu schovat, věděla však že by to bylo marné a akorát by na ni upozornila. Roztržitě si ji položila vedle sebe a políbila Tristana na tvář. Ten se s úsměvem odtáhl a podíval se na knihu. Natáhl se po ní a se zájmem jí otevřel. Emma v duchu zaklela. Věděla že až její přítel zjistí o čem kniha je, bude zle. Černou magii, a vše s ní spojené nenáviděl. Emma se mu ani nemohla divit když vyrostl v domě kde byla na každém kroku a on sám pocítil na vlastní kůži její účinky. Jak by mohl pochopit její zájem o ni?

Když si přečetl název zamračil se. Emma se po knize natáhla a rychle mu ji vytrhla z ruky. Bylo však pozdě, škoda byla napáchána. 

,,Odkud tu knihu máš?" zeptal se vyděšeně. Emma se zatvářila provinile.

,,Malfoy mi ji půjčil," přiznala a sklopila pohled.

,,Proč? Vždyť víš jak nebezpečná černá magie je," nechápal dál Tristan a na knihu hleděl s opovržením. 

,,To samozřejmě vím!" odpověděla rozhořčeně, a pak ještě dodala: ,,ale na tom, když se člověk zajímá jen o teorii není přeci nic špatného."

,,Emmo, viděl jsem, co tenhle zájem o teorii s kouzelníky dělá. Většina začíná s tím že je zajímá pouze teorie. Všechny ty knihy a informace o ní člověka ale změní, svedou je na špatnou cestu." Tristan si povzdechl a chytl Zmijozelku za ruce. ,,Nechci aby se to samé stalo i tobě."

Emma mu dotčeně vytrhla ruce ze sevření. ,,Nestane, samozřejmě že ne."

Tristan vstal a oprášil si hlínu z kalhot. ,,Úplně nevím, jestli tomu můžu věřit," a s těmito slovy odešel zpátky do hradu. Zmijozelka se za ním smutně dívala, nenásledovala ho však. Nevěděla co by řekla na svoji obranu. A proč by se vůbec měla bránit? Vždyť to byl její život, její zájmy.

Ze stínu stromů se vynořil Abraxas Malfoy, kterého si doposud ani nevšimla. Zamračeně ho sledovala. Furt se snažila se mu vyhýbat, ani nevěděla proč. Jen její podvědomí jí říkalo, že mu nemůže věřit. Proč? To už si nepamatovala.

,,Možná bys vedle sebe potřebovala spíše někoho, kdo ti rozumí. Přeci jen, knihy ještě nikomu neublížily, ne?" řekl Abraxas líně. 

Tentokrát se ze země zvedla Emma. Teď opravdu nepotřebovala poslouchat toho, kdo jí onu knihu půjčil a celou situaci s Tristanem zavinil. 

,,Nepodceňuj se, Emmo. Skrývá se v tobě mnohem víc, než se na první pohled může zdát. Nezahazuj svůj život s někým, kdo tě nepřijme takovou, jaká doopravdy jsi."

Mladá Riddleová si ho změřila pohledem a pak se otočila a zamířila rychlým krokem k hradu.

---

Gina pomalu usínala na nekonečně dlouhé hodině dějin, když tu ji probral Samův hlas.

,,Musíme si promluvit," řekl tiše, přestože ani nemusel. Většina lidí spala nebo právě usínala s hlavou položenou na lavici, tudíž nebyl nikdo, kdo by jejich rozhovor odposlouchával.

,,O čem?" zeptala se.

,,O tom jestli v tomhle vztahu vůbec chceš být," řekl poněkud naštvaně. To Ginu definitivně probralo z její únavy. 

,,Jak - jak jsi na to přišel?" 

,,Nevím, tak třeba proto že se mi poslední dobou čím dál tím více vyhýbáš? Že se mi s ničím nesvěřuješ? Proto, že mám pocit že já jsem ten jediný, kdo do tohohle vztahu dává všechno úsilí?" odpověděl naštvaně, což si nejspíše ani sám neuvědomoval. Gina na něho koukala s otevřenou pusou. Sam se vždy choval klidně, rozdával kolem sebe pozitivní energii a ničím se nenechal rozhodit. Ani si neuvědomovala že ho svým chováním, ač nevědomým, natolik zraňuje.

,,Omlouvám se. Nechtěla jsem tě zranit," zašeptala provinile. Sam se uklidnil a zraněně se na ni podíval.

,, Promiň, nevím co to se mnou je, ale asi máš pravdu. Bude nejlepší když se rozejdeme," dodala ještě Gina a odvrátila tvář, aby nemusela dál sledovat jeho zraněný výraz. Po zbytek hodiny už mezi nimi nepadlo jediné slovo.