Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

28

Listopad 1943

Nastal Listopad a s ním přišly i přípravy ohledně tradičního plesu. Nejprve si profesoři nevěděli rady s tím, jestli tento rok ples vůbec uspořádat. Přeci jen, stále zuřila válka, stále přibývalo více mrtvých a navíc teď ta událost s Linou Abelovou. Nakonec se však shodli na tom, že studentům trocha zábavy neuškodí, právě naopak. A tak se někteří studenti, převážně tedy dívky, vydali už tento víkend do Prasinek na nákupy šatů a všemožných doplňků.

,,Co tyhle?" zeptala se Zoe Potterová když vylezla z převlékací kabinky v kouzelnickém obchodě v Prasinkách. Na sobě měla žluté šaty s rozšířenou sukní těsně pod kolena. Minette, která byla usazená ve filalovém křesle, a která tu dnes zastávala roli rádce, se zamračila.

,,Rozhodně ne," zamítla šaty okamžitě. Zoe si povzdechla a šla se do kabinky převléct do další varianty. V tu chvíli se obchodem rozezněl zvonek, oznamující příchod nových zákazníků. Minette se ohlédla, a s podrážděním zjistila, že jsou to její zmijozelské spolužačky Emma a Astrid. Všimla si téhož podráždění i na tváři mladé Blackové, která rychle odvrátila pohled a zamířila k nejbližšímu stojanu na šaty. Emma si ničeho nevšimla, zdála se být duchem naprosto nepřítomná.

,,Našla jsem jedny modré a jedny růžové," přiřítila se ze zadní místnosti Gina, s náručí plnou šatů a bot. Zoe vzala svou kamarádku do půjčovny s sebou, jelikož věděla že potřebuje přijít na jiné myšlenky, a ne jen myslet na svou zmizelou kamarádku Linu. Navíc se mladé Potterové nezdálo, že by Minette Havraspárka nějak vadila, spíše naopak. Což bylo u oné Zmijozelky co říct.

Když Gina spatřila své dvě kamarádky ze Zmijozelu, s kterými již téměř čtyři měsíce neprohodila jediné slovo, zarazila se. S bodnutím u srdce si připomněla, jak tu byli před rokem spolu, a jak společně vybíraly plesové šaty pro Emmu. Neskutečně jí chyběly, ale zároveň se nedokázala povznést nad to, jaký postoj zachovaly tenkrát k Uršule.

,,Ahoj," řekla s pohledem upřeným na Emmu. Pak přešla ke kabince, kde se převlékala Zoe, a podala jí nové šaty na vyzkoušení.

Dívky jí pozdrav vrátily a dál se prodíraly záplavou šatů všech možných barev.

Po chvilce rozpačité ticho narušila Zoe, když vyšla z kabinky v modrých šatech, jejichž odstín modré postupně přecházel od nejtmavší až po bleděmodrou modř.

Astrid zvedla hlavu a nemohla si odpustit úsměv, když spatřila jak to Zoe sluší.

,,Tyhle by sis měla půjčit," řekla Blacková, a ostatní s ní ihned souhlasily.

Gina jí ještě pomohla vybrat bílé střevíčky, které dokonale ladily s šaty. Pak se podívala na Emmu a z kabinky vytáhla další šaty, tentokrát světle fialové až na zem.

,,Tyhle by slušely zase tobě," řekla a šaty Emmě podala. Když vylezla z kabinky, všechny se shodly na tom že i Emma by si tyto šaty měla vypůjčit, a tak se dívky přesunuly k pultu aby zaplatily za vypůjčení šatů.

,, Šaty i boty vám pošlu den před plesem," slíbila Madame Swanová a podala Emmě a Zoe papír s potvrzením.

Poté dívky vyšly z obchodu ven. Venku pršelo, tak jak bylo pro Anglii už typické.
,,My se půjdeme schovat ke třem košťatům," zvolala do deště hlasitě Minette.

,, Půjdeme s vámi," křikla Astrid nazpátek, jelikož neměly moc na výběr kam jinam se před deštěm schovat.

Uvnitř třech košťat se už tísnili ostatní studenti, kteří se sem přišli schovat. Naštěstí ale vyrazily ještě včas, jeden stůl byl stále volný. U pultu si každá objednala máslový ležák a šly si sednout. U stolu se rozhostilo nepříjemné ticho.
Přestože při vybírání šatů dokázaly na chvíli zapomenout na důvod, proč se spolu tak dlouho neodvažovaly mluvit, teď to na ně dolehlo plnou silou. Kdyby to byla obyčejná hádka o všedních věcech, nejspíše by ji za pár dní hodily za hlavu. Ale celý svět byl ve válce, a v ten den ve vlaku to bylo jakoby si každá vybrala svoji rozhodující stranu.

,,Ty už šaty na ples máš, Gino?" Snažila se Emma rozptýlit nepříjemné ticho. Přišlo jí ale, že její otázka ostatní jen více zarmoutila.

,,Ne, na ples nejdu. Jsem domluvená s ředitelem, že odjedu na prázdniny dřív," řekla Gina a tiše dodala: ,,po tom co se stalo s Linou jsem chtěla jen odjet pryč."

Opět se rozhostilo to nepříjemné ticho. Tentokrát se odvážila zeptat Astrid. Pohled upřela na Zoe s Minette a tázavě pozvedla obočí.

,,A jakto že jste vy dvě kamarádky? Ani jsem nevěděla že se znáte."

Tázané dívky se na sebe rozpačitě podívaly. Řekly si, že o svém vztahu chtějí postupně říct svým přátelům. Jediný kdo o nich ale zatím věděl byla Gina, která to samozřejmě vzala skvěle. Nevěděly ale jestli své tajemství mohou říct i těmhle dvěma Zmijozelkám. Bývaly to Zoe nejlepší kamarádky, zároveň se ale neshodly kvůli rozdílným názorům na svět. Co když budou mít jiný názor i na ně dvě? Zoe však toužila po tom se jim svěřit, možná právě z toho důvodu aby otestovala jejich povahu a jestli stojí za to, aby se pokoušela s nimi zase vrátit do starých kolejí, nebo na ně prostě zapomenout.

,,No," pobídla je Astrid, kterou to začínalo zajímat čím dál tím více.

,,Zoe, nemusíš -," začala Gina, Potterová ji však zarazila.

,,To je dobrý, Gino." Zoe se zhluboka nadechla a ještě jednou se podívala na svou milovanou.

,,No, vlastně je tu něco, co jsem vám chtěla říct už dávno. Nelíbí se mi muži. Miluju Minette."

,,A já Zoe taky," řekla Minette a chytila dívku za ruku. Obě teď sledovaly chování překvapených dívek. Emma na ně koukala zaraženě, zatímco v tváři Astrid se pomalu začalo tvořit cosi jako zhnusení a odpor.

,,Tak proto jste byli spolu na tom večírku. Nemůžu tomu uvěřit. Od tebe Zoe bych možná něco takového čekala, ale ty," teď se Astrid chladný pohled obrátil na Minette, které z očí sršely blesky a hromy, ,,od tebe bych to Rosierová ale nečekala. Ty jsi vyrůstala ve spořádané čistokrevné rodině. Co na to jen řeknou tvoji rodiče? Děláš své rodině jen ostudu."

Ještě než Astrid domluvila, vstala Minette od stolu a vytasila hůlku. Zamířila s ní směrem ke dveřím a řekla: ,,vypadni."

Astrid se jen pohrdavě ušklíbla a opravdu odešla.

Minette si opět sedla, a objala kolem ramen Zoe, které po tváři stákalo pár nezbedných slz. Pak se podívala na Emmu, která dál zaraženě koukala.

,,Ty jdi taky jestli nemáš co říct," řekla Gina.

Emma vstala, ještě ale hodila omluvný pohled na Zoe. ,, Nesmíš si brát to, co řekla Astrid tak k srdci. Ona za to nemůže, vyrostla ve světě kde se každá odlišnost trestá," omlouvala svou kamarádku. Nenáviděla se za to, že se nedokázala postavit za Zoe a Minette, nebyla však statečná a nechtěla si vybírat stranu.

,,My s Ginou jsme v tom světě taky vyrostly. To není žádná omluva," řekla rozzuřeně mladá Rosierová.

Emma se rozešla ke dveřím, ještě předtím se ale na dívky usmála. ,,Děkuju že ses nám svěřila, a - a omlouvám se."

Pak zmizela. Zoe se dívala na dveře, kudy právě prošly její dvě bývalé nejlepší kamarádky. Chtěla znát odpověď na svou otázku, jestli má cenu se snažit vrátit jejich přátelství tak, jak bylo dřív. Tak teď ji dostala.