Ghost [Hyunlix]

ráno *

Felix pov.
Z krásného spánku mě probere zvuk mobilu. Snažím se pohnout když mi dojde že mě někdo drží.
Pomalu se otočím a spatřím spícího Hyunjina. Je strašně rostomílí s těmi rozcuchanými vlasy.
Vzpomínky toho co se stalo včera mnou projeli jeko blesk. Vše se mi vybavylo konzer, střech a pusa. Sakra já se sním  políbil. Vnitřně chvíli panikařím než se zase připomene můj telefon.
Celkem se divím že se Hyunjin nezbudil ale na druhou stranu jestli naspal to co naspal ani se nedivím že spí jak zabití.
Opatrně ze sebe sundám jeho ruce. Posadím se na postel a vezmu do ruky telefon. Ani se nekoukám kdo mi volá prostě to přijmu.
,,Dobrý den ''zamumlá ještě ospale.
,,LEE FELIXI!'' Polekaně si dám telefon od ucha. Strašně jsme se lek až tak že jsem zapište a spadl z postele.
,,JAK SE OPOVAŽU-''Pokračuje dál naštvaně Jeongi.
,,Lixí děje se něco?'' Hyunjin rozespale zvedne hlavu z polštáře.
,,On je stebou Hyunjin?'' Slyším Jeongiho zmatený hlas. Konečně stišil decibeli.
Sednu si k němu na postel a pohladí ho po vlasech ,,Ještě spi Hyunjinie.'' Opět mu padne hlava do polštáře a po chvilce oddechuje.
Zvednu se a jdu vedle do pokoje.
,,Tak fajn odpovíš mi Felixi ?''
,,Ano Jeongi jsem s Hyunjinem.'' Otočím oči v sloup
,,Co tam proboha děláš?''
,,No tak vzhledem k tomu že je můj přítel a já nemusím být ve škole tak ...'' Nechal jsem větu ve vzduchu.
Došel jsem si k rychlovarná konvici a vklidu si začal vařit vodu na čaj.
,,PŘÍTEL!'' Opět zařve.
,,Bože Jeongi můžeš přestat řvát.'' Povzdechnu si.
,,VŠE co bude potřeba ti vysvětlím.''
,,Kdy? Kde? A hlavně JAK!''
,,Tak jó první.'' Hluboký nádech.,, Včera po kozertě. Kde? Na střeše vaší společnosti. Věděl si že je tam strašně hezký výhled? A jak? seděli jsem na dece a povídavili. A prostě se to stalo.'' Jsem apsolutně šťastný akorát už teď mi dochází nevíhody našeho vztahu. Je mi jasný že náš vztah bude komplikovaný protože je Hyunjin známá osobnost.
,,Páni. Obdivuji tě skoro na jeden nádech  ale to neznamená že nebudu chtít slyšet detaily.'' Zaliju si čaj a sednu si ke stolu
,,Neboj všechno ti pak řeknu.''
,,Dobré ráno.'' Vyjde z pokoje Hyunjin. Vypadá to že moc nevnímá. Taková chodící mrtvola. Moje rostomilá chodící mrtvola.
,,Zavoláme si pak.'' Rozločím se a sleduju Hyunjina jak jde ke kávovaru.
,,Dobré i tobě.'' Přijdu k němu a váhám zda ho obejmout nebo ne.
,,Nad čím přemýšlíš?'' Zvednu k němu nechápaví pohled.
,,Nevím jak se k tobě chovat. Já vím že jsme si včera řekli že jsme ve vztahu... ale já...'' Hyunjin mi chytne tváře.
,,Chovej se tak jak uznáš za vhodné. A ano jsme ve vztahu. Nemusíš se ničeho bát.'' Dá mi pusu na špičku nosu.
Zčervenám a obejmu ho. ,,Děkuju'' Zamumlám mu do hrudi.
Pak se odtáhem a Hyunjin si vezme svoje kafe. Sedne si ke stolu a já znova zaváhám. Tentokrát to ale udělám. Sednu si k němu na klín. Cítím jak se kolem mého pasu odmítali jeho ruce.
,,Co máš dneska v plánu?''
,,Strávit den se svím přítelem a pak se vrátit do školy.'' Přiložím si hrníček ke rtům a napiju se.
,,To zní fajn.'' Souhlasý Hyunjin. ,,Protože bych potřeboval pomoc.'' Položím hrníček a natočí k němu hlavu. ,, S čím?''
,,Sám si ty vlasy nenabarvým.''
,,Ty si zase budeš barvy vlasy?''
,,Jak jako zase?'' Nakrčí obočí. ,,Potřebuju zase černou abych vypadal jako já. Navíc nechci aby si mě lidi spojovali s tím tanečníkem.'' Chápu ho a tak s radostí kývnu. ,,Ale první se chci nasnídat.'' Rozhodu.
,,Fajn co mám objednat?''
,,Proč objednat? Uvaříme to spolu.'' Zvedli jsme se a šli vařit.
Nakonec jsme připravili palačinky. Celý den byl nádherný. Přebarvili jsme Hyunjinovi vlasy zpátky na černo (hodně jsme se u toho nasmály), pak jsme se koukali na seriál. Nějak spatlali oběd a pak jsme si zase povídali u seriálu. Nakonec mě Hyunjin odvezl až ke škole kde mi daroval polibek.
Byl to krásný den.
Těším se na další takové.

Snad jste měli hezký den protože já si tenhle den užívám <3