Marauder's life | • FF - HP

100_Kapitánka

Říjen 1978

Eleven už na začátku října vyvěsila na nástěnku ve společenské místnosti letáček s náborem na famfrpál.

Blbé bylo že musela hledat nový naprosto celý tým. Dvě místa na střelce, chytač a oba odražeči. Jediný kdo jí zbyl je brankář Robert Johnson, který minulý rok nahradil Brodericka.

Věděla že ve mladších ročnících bude zájem o místo v týmu, ale budou naprosto nesehraní a bude větší problém porazit Zmijozel, který zůstal v lepší sestavě jak oni.

,,Vítejte na náboru pro famfrpál. Jsem Eleven Potterová, střelkyně a kapitánka týmu. Scháním dvě místa na střelce, obě místa odražeče a chytač." Začala Eleven, čímž si upoutala pozornost zvláště u chlapců.

,,Jestli se chcete poměřit s Robertem na brankáře, nezakazuji vám to, ale pochybuju že vám to vyjde." Dodala s lehkým úsměvem a Robert se zasmál.

,, Takže, ti co mají zájem o střelce jdou za Robertem, odražeči se postaví po mé levé ruce a chytači zůstanou na místě." Čtyři studenti měli zájem o post střelce, odražečů bylo pět a dva chytači. Jeden chlapec odešel, podle všeho chtěl na brankáře.

Trvalo tři hodiny než Eleven s jistotou (a pomocí Roberta) vybrala tým.

Edgar Bones a dívka ze čtvrtého ročníku byli další dva střelci. Měli novou chytačku z pátého ročníku a odražeč byl jeden z pátého a jeden z šestého ročníku.

Nečekaně to nebylo až tak hrozné jak Eleven ze začátku očekávala. Jakmile všechny propustila z tréninku se slovy, která pochytila od Jamese 'výsledky budou do konce týdne na nástěnce' tak uklidila náčiní a jako poslední se vrátila do šaten, kde na ní čekala menší návštěva.

,,Na to že musíš sestavit naprosto nový tým, tak to vypadá ještě dobře." Ozval se Regulus. Eleven sebou trochu polekaně strhla a když se otočila, tak vedle dveří stal Regulus opřený o stěnu. Trochu zajímavé že si ho Eleven tak dlouho nevšimla.

,,Ano, scháním dva střelce, dva odražeče a chytače. Ale to nemůže být ledajaký chytač, musí mít alespoň šanci tě porazit." Řekla Eleven a na tváři se jí usídlil pobavený úsměv.

Regulus se rukou odrazil od stěny a dvěma krokama se dostal k Eleven. Ta ho objala kolem pasu a i přesto že byla zpocená, tak jí neodstrčil.

,,To je téměř celý tým." Pošeptal Eleven do vlasů a mokré prameny odhrnul jejího obličeje. Celou dobu to byly lehké, trochu váhavé doteky.

,, Věř mi že jsem si to uvědomila." Řekla Eleven s lehkým úsměvem a otočila se tak, že mu viděla do očí. Bylo poznat že Regulus v sobě svádí vnitřní boj a Eleven doufala že jí řekne o čem ten boj je.

Po chvilce Regulus unaveně vydechl.

,, Upřímně, bál jsem se na to zeptat." Začal opatrně a trochu se zamračil. Eleven trochu znepokojilo o co mu jde. ,, Přesně před rokem, v říjnu jsem o tebe na několik měsíců přišel. A věř mi že si to už zopakovat nechci, ale jsou velmi špatné časy, takže si už od začátku roku hraju s jistou myšlenkou." Po této větě se odmlčel.

Eleven k němu natáhla ruku a pohledila ho konejšivě po tváři. Pro oba bylo to období dost náročné. Eleven se musela vyrovnat s novýma informacema a Regulus se zase nedokázal vyrovnat s možností že Eleven ztratí.

,,Chtěl bych aby to bylo oficiálně." Řekl po dobré půl minutě. Eleven se překvapeně nadechla.

Regulus vzal její ruce do svých. Bylo vidět že zrakem zavadil o zlatý prsten s dvěma diamanty který jí dal tenkrát na ošetřovně a musel se usmát.

,,Vím že všichni o nás mluvili jako o páru, ale nikdy jsem se tě nezeptal. Nikdy to mezi námi nebylo oficiální. Takže se chci zeptat teď." Eleven s mírným úsměvem zatajila dech. ,,Budeš moje přítelkyně?" Zeptal se.

Eleven se už musela usmát naplno. Před rokem úplně snila o tom že se jí na to konečně zeptá a teď se dostala do té situace a nedokázala ze sebe vydat sebemenší hlásku.

Pár osamocených slz jí steklo po tváři a pak konečně vydechla. ,,Ano, budu tvojí přítelkyní a konečně to bude oficiálně." Řekla a Regulus si jí v tu chvíli vtáhl do polibku.

Eleven svoje ruce omotala kolem Regulusova krku a tak jak byla zvyklá, tak své prsty zapletla do jeho lehce kudrnatých tmavých vlasů.

Regulus si Eleven přitáhl za pas a opřel jí o stěnu. V jejich polibku byla cítit vášeň. Vášeň a špetka divokosti.

Bylo by dost pravděpodobné že by se dostali dál, ale v tu chvíli do Nebelvírské šatny vešli dva Zmijozelové v doprovodu jedné blonďaté Havraspárky.

,,Hou hou, tady né vy idioti. Kdykoliv sem může přijít nějaké dítě a jak mu vysvětlíte co tu děláte." Vyhrkl ze sebe Barty.

Regulus na něj tiše zavrčel velkou dávku nadávek ve francouzštině, čímž Bartyho spíš rozesmál. Eleven schovala hlavu do jeho hrudi, jako by jí to mělo pomoct uniknout Bartyho úšklebku.

Když teď chodí s Regulusem možná by se měla začít učit francouzsky. Rozumí sotva pár vět a Regulus touhle řečí mluví docela často.

,,A kdy se hodláte dat konečně dohromady?" Zeptala se Pandora s vyzývavým úsměvem, který Regulusovi říkal 'tak se předvedeš?' Regulus Pandoře věnoval výsměšný pohled.

,, Teď jsme se dali dohromady." Tyto slova zapříčinila překvapený pohled všech tří.

,,Jak jako dali dohromady, jako oficiálně?" Zeptal se zaraženě Evan. Toho ale přerušil Barty. ,,Jako kluk a holka?"

,,Ne ty pitomče. Jak jinak by se mohli dát dohromady." Vyštěkla na něj podrážděně Pandora, ale jakmile otočila pohled na nový pár, tak měla úsměv na tváři.

,,To jsou úžasné zprávy." Eleven bylo jasné že Pandora byla vždycky jejich fanoušek číslo 1. I přesto že jí v jistých ohledech předčil Barty.

916 slov