Marauder's life | • FF - HP

45_Aprílový poprask

1. Dubna 1976

,, Vidím vás." Řekl Filtch a přesto prošel kolem sloupu za kterým se schovávali už po třetí. Sirius by mu nejraději něco řekl, ale to by vedle něj nemohla být tmavovlasá čarodějka.

,,Cekni Siriusi a je po tobě!" Zavrčela Eleven výhružně a kupodivu Sirius zatím nic neřekl. James na druhé straně chodby schodil brnění a tak mohli ti dva z poza sloupu vylést a běžet na určené místo setkání. Mezi tím Fitch bude nahánět Jamese.

Remus tam samozřejmě byl dřív a tak mohli vyrazit směrem ke kuchyni, kde celý jejich plán započne.

,,Začínám mít tvoje nápady rád." Řekl zadýchaně Sirius. Eleven se zašklebila, přeci jen ten famfrpál je dobrý na kondici. Možná by Siriusovi měla příští rok připomenout nábor.

,,Jako kdyby si mi to neříkal posledních pět let." Řekl nezaujatě Remus a přitom odemkl dveře od kuchyně. Přesto si byl jeho lichotky někde ve skrytu duše vědom a vážil si jí. Skupinka se přesunula k připraveným stolům na snídani.

,,Myslíte že to bude fungovat?" Zeptal se James, který se bůhví odkud vynořil a momentálně nakukoval Remusovi přes rameno.

Ten měl v ruce mudlovskou injekční stříkačku, ve které se nacházel lektvar. Remus se s ním dělal poslední tři měsíce, takže jestli to nevyjde tak ho to vážně naštve.

,,Tady to je!" Vyjekl Peter a na tácu přinesl obrovskou kupu muffinů. Remus se usmál a začala vážně titěrná práce. Eleven se mezi tím trochu porozhlédla po nějaké předčasné snídani a je klukům přišla ve chvíli kdy už měli konverzaci v plném proudu.

,,A budete se učit." Řekl rázně Remus. ,,Pokud jde o úkoly tak vás zachraňuji, ale u NKÚ to dělat nebudu." Poučil své přátele a dál se věnoval muffinům.

,, Náměsíčníku! Zkoušky jsou až na konci června." Zakňučel Sirius. Ten zvuk vážně trochu připomínal psa. Eleven někde četla že zvěromág je odraz tvé podstaty, ale někdy se dědí z rodiče na dítě nebo tak nějak.

,,Ne Siriusi, žádné sprosťárny. Nebudeš se věnovat aférkám, nebudeš dělat párty a s žerty do konce roku končíme." Řekl znovu Remus. Eleven měla co dělat aby nad výrazi svých přátel nevyprskla smíchy.

,, Žádné pití, žádné žerty a ani svádění nevinných dívek?" Odříkával nahlas Sirius. ,,To je jakoby si prohlašoval že 90% mojí osobnosti je za opovržení hodnou!" Podle výrazu Remuse si přesně tohle myslí. To Siriuse donutilo zklapnout.

Eleven jen stáhla rty do úzké linky a raději se začala věnovat Pobertově plánku. Další pošťuchování mezi klukama víc nevnímala.

Jedna věc jí zarazila.

,,Jsme v prdeli." Vydechla, čímž si vysloužila pozornost všech kluků. James se k ní přihnal jako první a podíval se na jméno, které Eleven ukazovala jen kousek od nich.

,,Ten zmrd!" Vydechl James a všichni hned pochopili kdo to byl. Mezi Siriusem a Jamesem proběhla mikrosekundová konverzace mezi jejich pohledy a oba už byly na chodbě.

,,Tak a teď se to pojebe." Vydechl Remus a tác s muffiny roztřídil mezi kolejní stoly. Bylo jich na pětset. Eleven se těšila na zítřek, ale zároveň měla strach.

,,Kluci budou mít problém."

•••

,, Víš Potterová, já nemůžu říct že si hrozná, je s tebou docela legrace se hádat. Narozdíl od těch idiotů kolem tebe seš vážně zajímavá ." Řekla osoba za skupinou Nebelvírů, kteří zrovna šli doprovodit Jamese a Siriuse na školní trest s Minnie.

Ano, vysloužili si za to jak napadli Severuse školní trest. Nebylo se čemu divit, taky u toho nadělali hodně randálu.

Všech pět Pobertů se na Evana Rosiera překvapeně podívali. A ten si zase vyděšeně přikryl rukou pusu. Neměl ani ponětí proč tuhle věc řekl.

Bartymu a Regulusovi kteří stáli vedle něj vyletělo obočí vzhůru v šoku, který je teď doprovázel. Ani jeden by v životě nečekal že by tohle řekl zrovna Evan, který se navenek tváří jako 'protipotter'.

,,Proč jsem to řekl?!" Vyjekl Evan a začal panikařit. V tu chvíli to Eleven došlo.

Vzal si muffin s lektvarem.

,,A já myslel že jsem jediný komu je tady Potterová sympatická?" Vyjekl Barty a v jeho hlase byl slyšet posměšek mířený na jeho kamaráda. Celou dobu ho odsuzoval za to že se kolem Potterové motá a teď řekne tohle.

,,Veritasérum." Vydechl překvapeně Regulus. Ale během sekundy byl jeho výraz nečitelný a s ledovým pohledem propaloval Nebelvíry. Asi si myslel že s tím mají něco společného. Moc dobře věděl že je to velká pravděpodobnost.

Evan během pár sekund zmizel z dohledu a Barty se jen pobaveně smál. Regulus se z nenávistného pohledu na Poberty zaměřil jenom na Eleven, a ta mu to zapáleně oplácela.

Po dlouhé době se měla šanci zaměřit na jeho oči. Vždycky kolem sebe jen procházeli, ale tentokrát byli sotva metr od sebe a ona měla dokonalou příležitost.

Eleven už jako mladší zaujali poměry barev v očích Reguluse a teprve teď je měla šanci pozorněji sledovat. Měla pocit jako by se topila v rozbouřeném moři, kde se vlévala temná modrá do ocelově šedé.

Také takto zblízka měla šanci si prohlédnout i jeho temě hnědé, téměř černé vlasy v ledabylém rozcuchu, který vždycky působí, jako by ona osoba jeho vytvořením trávila mnoho času. Padali mu lehce do očí a to dodávalo jeho vzhledu ještě atraktivnější jiskru.

Atraktivní

Eleven se šokem lehce rozšířili oči. Podle všeho si změny jejího vyrazu všiml i Regulus a ve tváři se mu na pár sekund objevilo zmatení. Ale potom jí výhled na Reguluse zastoupil jeho starší bratr který se postavil mezi ně a James svojí malou sestřičku stáhl lehce dozadu.

Mezi sourozenci Blackovými proběhla krátká konverzace ve francouzštině o třech větách a nikdo tě slátanině vůbec nerozuměl. Když se Eleven měla šanci znovu podívat na Reguluse. Tak už viděla jenom dvě mizící osoby v temné chodbě.

,,Co to bylo." Vydechla Eleven zmateně. Doteď nepochopila svoje myšlenkové pochody. Před pár minutami jí mozek vydedukoval že shledává Reguluse Blacka atraktivním.

Toho Reguluse Blacka, kterého poslední čtyři roky nesnášela a s kterým se hádá každou volnou chvíli kdy se potkají. To prostě nedává smysl.

Nikdo Eleven na tu otázku neodpověděl a spíš se dívali na Siriuse. Bylo všem známé že se nerad hádal se svým mladším bratrem a vždycky mu to potom bylo líto. Ať to přiznal nebo ne, tak mu Regulus chyběl.

,,Vím že za to veritasérum můžete vy!" Vyjekla najednou Mary, která si to štrádovala z velké síně. Ale ani jeden z Pobertů jí nevnímal.

1037 slov