Marauder's life | • FF - HP

24_Astronomická vež

19. Listopadu 1974

Marlen se smutně podívala na procházejícího chlapce. ,,Remus už od rána vypadá přešle. Asi je nemocný." Řekla smutně. A byla to pravda. Remus byl celý bledý a Sirius s Jamesem kolem něj byly něco jako ochranka před vším zlím.

Eleven a Lily se na sebe zamračili. Moc dobře věděli co to jde. Dnes je úplněk.
Jenže s tím tady byl ještě jeden problém. Pro mladší Potterovou dnesek byl významný, ale bude si muset počkat až do večera.

Kupodivu si Eleven vzpomněla na to je už přes dva týdny co se naposledy pohádala se zmijemi. Je to docela divný. I přesto že David je zpátky z ošetřovny, tak se nic nestalo.

,,Eleven? Půjdeš?" Zeptala se osoba za Eleven. Podle Vražednýho pohledu Jamese a Siriuse to byl Sam.

Eleven se na něj otočila. Ano, byl to blonďák z Mrzimoru. Měl lehce zarudlé tváře od mrazu co už nastal v Bradavicích. Eleven se pousmála.

,,Jasně, měla bych mít vše."

•

,,Ty to ale nechápeš." Zasmál se Samuel. ,,Oni na mě vrhají vražedné pohledy všichni Nebelvíři. Jak znám tvého bratra tak bych se měl bát vlest i do své postele." Řekl odlehčeně. Přesto to Eleven trochu ranilo.

Ano, její bratr měl pověst průšviháře a toho kdo se vždy dostanete tam kam chce, ale naivně věřila v to, že by mu nic neudělali. Navíc se spolu sourozenci Potterovi momentálně nebaví.

Samuel mladé Potterové jako gentleman otevřel dveře do čajovny a Eleven s tichým poděkováním vešla dovnitř.

Zahlédla tam hned několik známých tváří. Havrasparský Ben Fenwick, který byl budoucím kapitánem famfrpálového družstva své koleje a nějaká Mrzimorka. Jako obvykle starší ročníky a dokonce Rosier a Lucinda ze Zmijozelu.

Se Samem si sedli ke stolu. Ten objednal máslový ležák a začali si povídat.
Nebo spíše mluvil Sam. Eleven moc nevnímala.

Pochytila něco o tom že na Kruvalu učí černou magii, -něco o samých klukách.
Pak úplně vypla. Rozhlédla se kolem sebe.

Setkala se s párem jasně modrých očí.

Blonďatý Zmijozel který se tahá s Blackem. Ano, byl to Rosier.  Očividně taky ignoroval svůj doprovod a sledoval Nebelvírskou princeznu. Bylo to docela vtipný, že ještě dnes uvažovala o tom že se dlouho nehádali a teď na sebe z nevysvětlitelného důvodu zírají.

Rosier uhnul pohledem někam k oknu. Brunetka se zamračila a hned jeho pohled následovala. Nikdo tam nebyl.
Blonďák se i se svým doprovodem zvedl a vyšli z čajovny.

To bylo třeba extrémně divný.

,,- otec už koupil lístky." Byla slova která Eleven zase zaregistrovala.
Uvědomila si že vlastně tady je se Samem a přitom ho ignoruje.

,,Vím že mistrovství bude až za dva roky, ale kupodivu už teď je problém sehnat lístky." Řekl nadšeně. Najednou se zadíval zmatené Eleven do očí.

,,Hraješ famfrpál za svou kolej, tak taky chceš jít na mistrovství světa ne?" Zeptal se.

Eleven nad tím doteď nepřemýšlela a upřímně, nebyla to věc co by mladší Potterová teď řešila.

,, Vlastně jsem nad tím nepřemýšlela, ale chtěla bych tam jít." Řekla a usmála se.
Sam se na ní s nadšením podíval.

,,Třeba se tam setkáme!"

•••

Nad Bradavicemi se blýskalo. Bylo něco před půlnocí. Eleven si dnes v noci půjčila od svého bratra neviditelný plášť (no nepůjčila si ho, ona ho ukradla) a po večerce vyrazila na astronomickou věž. Upřímně to byla totální blbost, zrovna když to vypadalo na bouřku, ale pro Eleven to byla ta nejlepší možná chvíle.

Doteď nevěřila že si to vážně tak dobře načasovala. Zítra, což je za pár minut, bude mít Mandragoru v puse už jeden celý měsíc, což znamená že má šanci zkusit svojí první proměnu, která by měla probýhat na úplněk a nejlépe za bouřky. Jestli se jí to nepovede, tak bude muset od znova.

Kouzelník který se o proměnu pokouší by měl mít jisté čarodějnické schopnosti a nadání. Musí mít víru v to, že zvládne proměnu, protože tu je i šance že se proměna nezdaří celá a čaroděj se stane něčím mezi zvířetem a člověkem.

Jak se Eleven při pátrání dozvěděla, tak existuje mnoho způsobů, jak se zkusit proměnit. Je to buď na víře nebo, na což vsadila Eleven, na magických schopnostech a poslední možností je jeden velmi náročný lektvar. Co se týče toho zvířete, tak na to Eleven už taky přišla.

Musí to být něco chytrého a nic obrovského, když si to tak vezmeme tak to nebude třeba tygr. Chvíli přemýšlela jestli denní, nebo spíše noční zvíře. Zvítězilo noční zvíře, jelikož Eleven má slabost pro hvězdy a celkově pro noční oblohu. Je jí to sympatičtější.

A pak přišlo dilema. Savec, plaz či pták?

Eleven z přemýšlení vytrhl první blesk a mladší Potterová se podívala na nádhernou krajinu, která v tuhle chvíli byla zakrytá závojem noci a hustou mlhou držící se lesích. Bude její čas.

Nad Bradavicemi se rozlehl zvuk prvního hromu. Eleven se zhluboka nadechla.

,,Amato animo animato animagus"
Eleven vyplivla mandragoru a v hrudi cítila jak jí buší srdce více jak obvykle. Něco jako by to byl dvojí tep. Asi tak to popisovali v knize, což znamená že to dělá dobře.

Eleven si v hlavě rozpoměla na své zvíře. Silná křídla zlatavé očka a sněhově bílé peří. Celou svojí podobu také odvodila od zvířete, které už tak dlouho měli v rodině.

,,Amato animo animato animagus"
Zašeptala slova podruhé ve chvíli kdy se ozval úder druhého hromu. Pevně stiskla oční víčka k sobě.

Cítila lehké mravenčení pod kůží, které přistupovalo celým jejím tělem jako kdyby to byl nějaký jed. S úderem třetího hromu Eleven naposledy zopakovala slova, která našla v knize.

,,Amato animo animato animagus"
To se mravenčení pod kůži změnilo v bolest.
Kosti se zkracovali a dostávali se do jiné formy. Na kůži jí začali růst jemná sněhově bílá pera a duhovka se jí změnila na zlatavou. Tělo se jí několikrát zmenšilo a tam kde dříve byli ruce, teď jsou křídla.

Docela mi dalo zabrat vlastně zjistit proměnu. A upřímně? Slátala jsem několik zdrojů do jednoho. Doufam že to nikomu nevadí. Bohužel nikde nebylo napsáno jak přesně to má být. Najít důvěryhodný zdroj mezi mnoha falešnými je dost náročné.

Doufám že si užijete čtení a přeji hezký týden.

Vaše El<3

1008 slov