Jednou se to musela dozvědět. (Jily)

12.Kapitola

   -a narazila jsem do zdi. Jen si dělám srandu. Do zdi jsem doopravdy nenarazila, ale rychle jí proklouzla na druhou stranu.
    Rozhlédla jsem se kolem sebe a WOW. Fakt wow. I když jsem viděla Harryho Pottera nespočetně krát, zažít to na vlastní kůži je milionkrát lepší. Vlak byl ještě majestátnější a nablýskanější než jak by si člověk dokázal jenom představit. Dlouho jsem se tedy nevynadívala, protože mi ve výhledu zabránily jiné rodiny s dětmi. Ne nadarmo se říká, že nejlepší kouzelnickou  školou jsou Bradavice.
    Jdu tedy do vlaku a odložím si kufr se sovou. Najdu si úplně prázdné kupé a sednu si. „Ještě že jsem přijela tak brzo” řeknu si pro sebe, protože kdybych to neudělala, tak bych asi žádné volné kupé nenašla.  Vytáhnu knížku abych nějak zabila čas. Začtu se a ani si nevšimnu, že už se vlak rozjel a vyjíždí z nádraží. Všechny rodiny mávají svým dětem a sourozencům.
     Čtu si a občas vyhlédnu z okna abych se podívala na tu krásnou přírodu. Když se najednou otevřou dveře a nějaké holky nakouknou dovnitř. „Mohly bychom si sem sednout? Všude jinde je plno.” zeptá se mě holka s tmavě hnědými skoro až černými vlasy. „Jasně” souhlasím a přisunu se blíž k oknu. Holky se dovnitř nahrnou a posedají si na zbylá místa.
    Na chvilku odtrhnu oči od knihy abych se podívala kdo se mi sem nahrnul. První na kterou se podívám má špinavé blond trochu hnědé na mikádo ostříhané rovné vlasy, zářivě modré oči, na nose posazené brýle a je trochu menší postavy. Druhá je ta co se mě zeptala jestli si můžou sednout. Má tedy tmavě hnědé skoro až černé kudrnaté vlasy pod lopatky, čokoládově hnědé oči a je vyšší postavy. Třetí a taky poslední slečna má rudé vlnité dlouhé vlasy, výrazné smaragdové oči a je středně vysoká.
    Znovu se zabořím do knihy. „Tak počkat! Rudé vlasy smaragdové oči. Ne, to nemůže být ona” pozastavím se nad tím faktem. „Ale když chodí pobertové do školy, tak by měla i ona?!” začnu nad tím uvažovat. Každopádně Lily(?) si mě asi  všimla, jak na ni zírám. „Já jsem Lily Evansová, a tohle jsou mé kamarádky Marlen McKinnonová a Amanda Sharmová” představí je Lily a ony na mě mávnou. „Já jsem Ellie Rowlingová” proberu se z šoku, „a jsem tady nová” dodám. Začneme se bavit a já pomalu obmotávám svoji hlavu kolem toho faktu, že jsem nejenom potkala Jamese Pottera, ale i Lilyan Evansovou, oba rodiče Harryho Pottera.
       Už nějakou tu dobu si povídáme, když z venku najednou uslyším známé hlasy. Jsem zvědavá a strašně moc se chci podívat ven jestli to jsou ti kdo si myslím že to jsou. „Omluvte mě na chvilku” řeknu a zvednu se ze svého místa. Otevřu dveře kupé a vyjdu na chodbu. Uvidím známé černé úhlové vlasy. Kluci se otočí konečně čelem ke mně a já se rozběhnu a všechny je naráz zmáčknu ve velkém skupinovém objetí, které mi ihned oplatí. „Nerada to přiznávám, ale chyběli jste mi” zamumlám do jejich ramen. Oni se pomalu odtáhnou. „Ó mi jsem ji chyběli kluci” Sirius si ze mě dělá srandu. „Ale já nikdy neřekla že bys mi chyběl i ty.” Sirius si dá ruku na hruď, jako by ho to, co jsem mu řekla mělo ukrutně bolet a já se na něj jenom zašklebím. To do té doby než mě chytne kolem krku a rozcuchá mi mé vlasy. „Víš jak dlouho jsem si dělala ty vlasy” křičím na něj přehnaně pištivým hlasem div že se z toho nerozesměju. Kluci se však skoro válí na zemi díky mému improvizačnímu představení. „Jako asi jen 5 minut, ale i tak” dokončím a začnu se smát taky.
   Jediné co jsem nevěděla je, že máme u našeho "shledání" obecenstvo. A to se skládalo z pár lidí co šli zrovna kolem, pár zvědavců z jiných kupé a z holek z mého. „Tak co kde jste si uráčili sednout?” zeptám se jich. „Hned v dalším vagónu” odpoví mi Remus a neurčitě ukáže rukou někam za sebe. „Přidáš se k nám?” ozve se James. „Moc ráda, jen tady na mě chvilku počkejte, musím si skočit pro své věci” otočím se a jdu si pro ně.
    Dojdu do kupé a posbírám si věci, které se skládají z knihy a mého vaku. Nemůžu si ale nevšimnout jak na mě holky koukají. „Co je?” zeptám se jich protože mi má zvědavost nedala. „Ty se kamarádíš s Potterem a jeho kámošema?” zeptá se mě Lily. „Mhmm” přitakám a jdu ke dveřím. „Kdyť jsi říkala že jsi tady nová” přidá se Marlen. „Ano říkala a taky je to pravda, ale my jsme se potkali už o prázdninách” vysvětlím. „A jestli mě teď omluvíte, tak já se přesouvám” řeknu a vydám se zpátky za klukama.
    Po cestě do jejich kupé však potkáme, a teď pozor, Severuse Snapa. „Hele Sralbusi, ty se snaží vytvořit svůj vlastní olej na své hlavě” začne Sirius a James se k němu přidá. Remus jen stojí tiše vedle. Už už se James nadechuje, že něco ještě dodá, já na něj vrhnu pohled typu jestli toho nenecháš tak tě vyhodím z tohohle okna a je mi jedno jestli za to ponesu následky, chytnu ho a Siriho za ruce a odtáhnu je do kupé. Po cestě ještě na Snapa hodím omluvný pohled.
    Jakmile je vtáhnu do kupé tak za sebou zavřu dveře a pomalu se na ně otočím. „Co to mělo znamenat?!” zasyčím na ně. „Ale prosimtě Els to byla jenom sranda” řekne Sirius. „Jo? Já jen že mi to jako sranda úplně nepřišlo, protože jak vím, když je něco sranda, tak se smějou obě strany, ale Snape se tak úplně nesmál!” „Jestli chcete abych se s vámi bavila, tak toho hned necháte. A i kdyby vám bylo jedno jestli se s vámi bavím nebo ne tak byste toho měli nechat, protože se chováte jak malí nevychovaný děti!” dořeknu a posadím se. „Víte tam kde žiju mám své vlastní zkušenosti s šikanou a vy to moc dobře víte, protože jsem vám to o prázdninách říkala a vy jste se chovali, jako byste té holce chtěli utrhnout hlavu, ale teď byste si tím pádem museli utrhnout hlavu taky” vysvětlím. Kluci se zamyslí potom se na sebe podívají a kývnou na sebe. „Tak promiň, my už to dělat nebudeme” omluví se James. „Mně se neomlouvejte, já nejsem ta co tady kvůli vám trpěla” „Počkej, tím chceš říct že se máme omluvit Snapeovi?!” Přikývnu. „Ani mě nehne” prohlásí James jednohlasně se Sirim. Podívám se na ně povzdechnu si a zakroutím hlavou. „No dobře, omlouvat se mu nemusíte, stejně by to asi nemělo smysl, ale už toho necháte, jasný?!” „Jasný” odpoví. „Tak a teď mi řekněte co jste ty dny, co jsme se neviděli dělali” vybídnu je.
    Povídali jsme si a ani jsme si nevšimli, že už jsem tam. Vlak zastavil a to nás probralo z naší hluboké konverzace. Vzali jsme si věci a šli jsme ven z vlaku. Vyšli jsme ke kočárům na jeden nasedli a vezli jsme se k Bradavicím.
___________________________________________

Doufám že se vám kapitola bude líbit a budu ráda za vaše komentáře.
S pozdravem
Lily ❤️💛